Jsme opravdu právním státem?
Vynesený, i když nepravomocný rozsudek nad Romanem Janouškem vyvolal rozporuplné reakce. Nedivím se. Pan Janoušek, známá problematická »osobnost«, sedl za volant v silně podnapilém stavu a způsobil havárii. Jeho reakce? Snaha ujet z místa činu. Když mu v tom chtěla zabránit řidička poškozeného vozidla, tak do ní najížděl a nakonec bezohledně přejel a těžce zranil. Nejen že zraněné nepomohl, ale z místa nehody ujel. Dokonce se dal na útěk i před policisty. Na všechno, co uvádím, byla celá řada svědků, podnapilost potvrzena dechovou zkouškou a zdálo by se, že během krátké doby bude věc u soudu. Asi by byla, pokud by nešlo o Romana Janouška. V tomto případě bylo zapotřebí dvou let a to zdaleka nejsme u konce řešení. Uložení tříletého trestu »natvrdo« však ne každý bere jako příkladnou spravedlnost, když mu hrozilo let deset až osmnáct. Máme však mezi sebou celou řadu osobností a také politiků, kteří jásají, že se soudce odvážil dát člověku Janouškova typu nepodmíněný trest. Považují to za tak mimořádnou událost, že možná uvažují navrhnout soudci nějaké vyznamenání za tak odvážné rozhodnutí. Jedná se prý o důkaz, že jsme právním státem. Neměli by však jásat předčasně. Pan Janoušek zatím v kriminále nesedí, řidičák vlastní dál a místo účasti u soudu si nadále užívá rekreace v Chorvatsku. Soudce Tomáš Kubovec se možná opravdu cítí jako hrdina, který si dovolil nevídané - poslat za mříže neskutečně vlivného člověka, který například v nedaleké minulosti přes primátora Béma pravděpodobně ovládal celou pražskou radnici. Mne však jako právnického laika zarazila některá jeho zdůvodnění vyneseného rozsudku, která vyzněla jako polehčující okolnosti pro pachatele Janouška. Můj selský rozum to zkrátka nedokáže pochopit. Janoušek prý o paní (později těžce zraněné) před svým autem věděl a reagoval na ni popojížděním. Věděl, že může způsobit vážný následek, ale spoléhal na náhodu, že ho nezpůsobí, a tak paní »odstranil« z cesty. Náhoda mu nevyšla, paní těžce zranil, a to bychom asi měli všichni pochopit. Ještě kouzelnější je zdůvodnění, proč nešlo o pokus vraždy. Pan Janoušek prý nebyl v důsledku požití alkoholických nápojů schopen adekvátně reagovat na situaci. Když to pojmeme doslova, pan soudce doporučuje všem budoucím vrahům, aby vraždili výhradně v silně podnapilém stavu a potom se u soudu bránili, že nemohli adekvátně reagovat na situaci. Ovšem, budoucí vrahové, pozor! Taková úspěšná obrana je pravděpodobně podmíněna desítkami, možná stovkami milionů, které získal bývalý číšník Janoušek po roce 1990 svojí poctivou prací. Odškodnění zraněné, která »ztratila paměť« a u soudu málem tvrdila, že na místě činu vlastně vůbec nebyla, jistě něco stálo. Vypracování odlišných znaleckých posudků asi také nebylo zadarmo. Cena kvalitních obhájců je pro normálního smrtelníka pravděpodobně nepředstavitelná. Možná bych mohl ve výčtu nákladů pokračovat, ale pro názornost uvedené příklady jistě stačí. Řešení trestného činu pana Janouška bude ještě nejméně měsíce pokračovat. Snad se dočkáme konečného verdiktu. Doufejme, že spravedlivého, když jsme tím právním státem. Bedřich CHASÁK
