Katolická církev stále nemá dost
V počátcích procesu, během něhož se církve stanou ekonomicky nezávislými na státu, jsou katolické diecéze se svým hospodařením v červených číslech. Plánují prospěšné projekty, bez příspěvku státu to však možná nepůjde.
Nemovitý majetek jim prý stát vydává pomalu. Koncem roku dostanou církve, na které se vztahuje zákon o tzv. církevních restitucích, druhou splátku finanční náhrady. Z dvoumiliardové sumy největší podíl připadá katolické církvi. Část peněz jde do speciálně zřízeného fondu, část jednotlivé diecéze investují - kvůli zabezpečení do budoucna i proto, že vydávání hmotného majetku jde pomalu. Církve plánují také investice do veřejně prospěšných projektů - v tom ale čekají na nutné dohody se státem, řekl ČTK generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.
V počátcích procesu, během něhož se církve stanou ekonomicky nezávislé na státu, jsou katolické diecéze hospodářsky v minusu. Nemovitosti stát prý vydává pomalu, finanční náhradu za majetek, který nelze vydat, církev investuje. Biskup František Radkovský si postěžoval, že plzeňská diecéze je ve ztrátě, investovala všech 85 mil. Kč, které v prvním roce výplaty náhrad dostala. »Moc velký majetek nezískáme, je to 500 až 700 ha polí a lesů, musíme proto především zhodnotit finanční náhradu, aby byly zdroje budoucího zabezpečení církve,« uvedl. Z restitucí odhaduje zisk do pěti milionů korun. Plzeňská diecéze ročně na provoz potřebuje 80-90 milionů. Loni mělo plzeňské biskupství výnosy asi 70 milionů, z toho 79 % byly státní dotace, 9 % zisk z nájemného a 7 % dary a sbírky. Náklady však činily 73,5 milionu.
Podle Radkovského není pravda, že by Češi byli nejvíce sekularizovanou společností v Evropě. Jako příklad dává sbírku na nové zvony pro plzeňský chrám sv. Bartoloměje, v níž od dárců přišlo osm milionů.
»Plakat nad tím, že mají církve málo peněz, když každoročně dostávají skoro dvě miliardy z vyrovnání a ještě jednu a půl miliardy na platy, je od představitelů církve pokrytecké. Pan biskup Radkovský se musí ptát v Praze, kde je zbytek z těch dvou miliard,« zdůraznil v reakci pro náš list předseda kontrolního výboru sněmovny Vladimír Koníček (KSČM). A pokud jsou nějaké kostely v Plzeňském kraji v zdevastovaném stavu, za to stát podle Koníčka nemůže, protože jsou všechny ve vlastnictví církví už nejméně od 90. let. »Dát 10 % rozpočtu na nové zvony je také o prioritách,« dodal komunistický poslanec.
Církve požadují dotace na školy i hospice
Oblasti, kterým se chtějí katolíci věnovat, jsou školství, zdravotnictví a sociální oblast. Vznik církevních škol umožnil školský zákon už v r. 1990, nyní ministerstvo s odkazem na restituce zvažuje, že církevním (a soukromým) školám přestane vyplácet dotace na provoz, ve hře je 400 mil. Kč. »Považuji to za správné, nedala bych jim ani korunu. Stát by se měl zabývat tím, aby byla zajištěna kvalita, dostupnost a financování veřejného školství, ať již státního, krajského nebo obecního. Soukromé školy by si jako soukromé subjekty měly svou činnost financovat z vlastních zdrojů. Pro církevní školy platí totéž, církve navíc nyní dostaly obrovské peníze z tzv. církevních restitucí,« prohlásila členka školského výboru sněmovny Marta Semelová (KSČM). Takový návrh poslanci za KSČM předkládali v minulém volebním období, kvůli rozpuštění sněmovny však nebyl projednán. »Navrhneme ho opět,« slíbila Semelová.
Záměr vítají odbory. »Existuje dvojkolejnost financování, tzv. přímé výdaje na pomůcky, učebnice, platy učitelů a nepedagogů, to platí stát. Takzvané nepřímé výdaje - opravy, provoz, rekonstrukce budov, platí zřizovatel, u základních škol většinou obec, u gymnázií zpravidla kraj. To jsou dva velcí zřizovatelé,« vysvětlil předseda odborového svazu školství František Dobšík před časem pro Sondy Revue.
V oblasti sociální a zdravotní chce církev uzavřít potřebné dohody se státem. Katolíci chtějí zřizovat hospice i nemocnice, stát by však měl přispívat na jejich provoz.
»Pokud chtějí církve z peněz, které dostaly v tzv. církevních restitucích, dělat skutečně něco potřebného, měly by se věnovat sociální péči a třeba i zdravotní péči. Pokud to zároveň podmiňují tím, že budou chtít příspěvky ze státního rozpočtu, pak ztrácí smysl to, co říkají,« reagovala stínová ministryně zdravotnictví Soňa Marková (KSČM). Peníze, které církve podle ní dostaly neoprávněně, by měly investovat bez podmínky dalšího spolufinancování státem do sociální péče, hospiců, kterých je nedostatek. Nemocnic je v ČR dost.
