KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Koncem května se v evropské osmadvacítce konají již osmé přímé volby do Evropského parlamentu. Poprvé se budou řídit Lisabonskou smlouvou, kvůli které se mj. sníží počet europoslanců z některých zemí včetně České republiky.

V České republice se v pořadí již třetí volby do Evropského parlamentu uskuteční v pátek 23. a v sobotu 24. května. Volebního klání se účastní rekordních 38 uskupení (857 lidí), o pět víc než před pěti lety, při volbách v roce 2009. Komunisté jsou tentokrát do volebního klání s číslem 10!

Mandáty si rovnoměrně rozdělí strany, které přesáhnou 5procentní uzavírací volební klauzuli. Nárok na příspěvek na úhradu volebních nákladů (30 Kč za hlas) mají strany (hnutí), které získají alespoň jedno procento hlasů.

V České republice se bude volit 21 poslanců z celkového počtu 751 evropských poslanců, které čeká pětiletý mandát. Česká republika po volbách přijde oproti současnému stavu o jednoho europoslance, protože budou počty poslanců sníženy (nyní má EP 766 poslanců).

Kdy se budou volby konat?

V ČR se volí v pátek 23. května od 14 do 22 hod. a sobotu 24. května 2014 od 8 do 14 hod. V dalších zemích unie se volí v termínech od čtvrtka 22. května do neděle 25. května (každý členský stát si sám určuje termín).

Kolik poslanců se bude volit?

V ČR budeme volit 21 europoslanců, kteří získají mandát na dobu pěti let, celkem bude mít europarlament 751 poslanců z 28 evropských zemí.

Kdo může volit?

 

Volit na území ČR může každý občan České republiky, který alespoň druhý den voleb dosáhl věku 18 let. A také občan jiného členského státu Evropské unie, který je po dobu nejméně 45 dnů přihlášen k trvalému nebo k přechodnému pobytu na území ČR a je mu 18 let.

Lze volit v zahraničí?

Češi žijící v zahraničí by kvůli volbě českých europoslanců museli přijet s voličským průkazem do ČR. Občané ČR s místem pobytu v některém jiném členském státě EU však mohou volit kandidáty příslušné země, ve které žijí. Právní režim jejich účasti ve volbách pak upravují místními předpisy.

Kdo může být volen europoslancem?

Poslancem může být na území ČR zvolen každý český občan a každý občan jiného členského státu EU, který je na území ČR nejpozději druhý den voleb po dobu nejméně 45 dnů přihlášen k trvalému pobytu nebo k přechodnému pobytu, alespoň druhý den voleb dosáhl věku 21 let, není zbaven způsobilosti k právním úkonům. Jde-li o občana jiného členského státu, nesmí být ve svém státě zbaven práva být volen.

Jaký je volební systém?

Každý členský stát EU má svůj vlastní volební systém. V ČR se do Evropského parlamentu volí podle poměrného systému, jediným obvodem pro tyto volby je celá Česká republika. Mandát získá strana (hnutí), která dostane alespoň 5 % hlasů. Tato hranice platí i pro koalice. V rámci jednotlivých politických subjektů připadnou mandáty kandidátům podle pořadí, uvedených na hlasovacím lístku. Jestliže některý z kandidátů získá nejméně 5 % přednostních hlasů z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro danou kandidátku, připadne mandát přednostně jemu.

Jak se volí?

Po příchodu do volební místnosti se volič prokáže platnou občankou nebo pasem. Občan jiného státu EU prokáže totožnost a občanství příslušného státu. Od komise dostane volič prázdnou obálku a v případě potřeby i náhradní hlasovací lístky. Ve vyhrazeném prostoru vloží do této obálky pouze jeden hlasovací lístek, na kterém může zakroužkováním pořadového čísla maximálně u dvou jmen vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné úpravy hlasovacího lístku nemají na jeho posuzování vliv.

Volební místnost

Je-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede starosta, které části obce náležejí do jednotlivých volebních okrsků, a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň jsou v oznámení uvedeny adresy volebních místností a další údaje důležité pro voliče.

Ve volební místnosti budou vyvěšeny hlasovací lístky označené nápisem »vzor«, včas doručené prohlášení o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidátů, případně informace o tom, že kandidát byl zbaven práva být volen. Při zjišťování výsledků voleb se k hlasům odevzdaným pro takového kandidáta nepřihlíží.

Zveřejněna bude i informace o tiskových chybách na hlasovacích lístcích s uvedením správného údaje.

Volič, občan ČR, po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství ČR platným občanským průkazem nebo cestovním, diplomatickým či služebním pasem ČR anebo cestovním průkazem. Volič, který je občanem jiného členského státu, prokáže svou totožnost a občanství jiného členského státu. Kdo to neučiní, nebude moci hlasovat.

Na voličský průkaz lze volit po celé ČR

Voliči, který není zapsán ve výpisu ze seznamu voličů, okrsková volební komise hlasování neumožní. To neplatí, pokud hlasuje na voličský průkaz nebo předloží potvrzení o vyškrtnutí ze zvláštního sezamu voličů vedeného zastupitelským úřadem nebo potvrzení o vyškrtnutí ze seznamu voličů pro volby do EP v souvislosti se změnou trvalého pobytu a prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku.

Volič, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, ho musí odevzdat okrskové volební komisi. Ta jej přiloží k výpisu ze seznamu voličů pro volby do EP a voliče do tohoto výpisu dopíše. Voličský průkaz opravňuje k hlasování ve volbách do EP v jakémkoliv volebním okrsku na území ČR.

K jakým úpravám hlasovacího lístku se nepřihlíží

Po záznamu ve výpisu ze seznamu voličů pro volby do EP obdrží volič od okrskové volební komise prázdnou úřední obálku. V případě, že voliči nebyly dodány hlasovací lístky, došlo k jejich poškození nebo ztrátě, je možné požádat ve volební místnosti o vydání nové kompletní sady hlasovacích lístků. Za plentou, tj. v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků, vloží volič do úřední obálky jeden hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku může zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u dvou kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné úpravy hlasovacího lístku nemají na jeho posuzování vliv. Pokud volič dal na hlasovacím lístku přednostní hlas více než dvěma kandidátům, počítá se hlasovací lístek ve prospěch strany, hnutí nebo koalice. K přednostním hlasům se však nepřihlíží.

Ve prospěch strany, hnutí nebo koalice se počítají i takové hlasovací lístky, na nichž jsou jména kandidátů škrtnuta, změněna nebo dopsána.

K takovým úpravám se nepřihlíží.

Kdy jsou hlasovací lístky neplatné

Neplatné jsou hlasovací lístky, které nejsou na předepsaném tiskopise, jsou přetržené nebo nejsou vloženy do úřední obálky. Poškození nebo přeložení hlasovacích lístků nemá vliv na jejich platnost, pokud jsou z nich patrné potřebné údaje. Hlas je neplatný, je-li v úřední obálce několik hlasovacích lístků.

Způsob hlasování

Po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků (plenta) vloží volič úřední obálku (Pozor – nikoli tu modrou, ve které mu přišly hlasovací lístky domů!) s hlasovacím lístkem před okrskovou volební komisí do volební urny. Každý volič hlasuje osobně. Za plentu musí jít sám, nemůže ho doprovázet ani člen okrskové volební komise. Jen s tím, kdo si nemůže sám upravit hlasovací lístek kvůli tělesné vadě, nemůže číst nebo psát, může být v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků přítomen jiný volič (nikoli však člen volební komise), který mu s vyplněním hlasovacího lístku pomůže.

Hlasování do přenosné volební schránky

Ze závažných, zejména zdravotních důvodů, může volič požádat obecní úřad a ve dnech voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, nejčastěji to bývá u něj doma, ale třeba také v nemocnici, sociálním zařízení, v bytě svých dětí apod. (ale pouze v územním obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena). Okrsková volební komise pak vyšle k voliči dva své členy s přenosnou urnou, úřední obálkou a hlasovacími lístky.

Marie KUDRNOVSKÁ
FOTO - archiv