KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Proč se nedaří dosáhnout, aby ve vývoji českého zemědělství došlo k výraznému obratu? Na toto téma diskutovali účastníci sobotního semináře organizovaného zemědělskou sekcí komise hospodářské strategie ÚV KSČM.

»Kdybychom se dnes chtěli dostat na úroveň 80. let, museli bychom zvýšit objem výroby o 50 procent,« charakterizoval v úvodu současný stav oboru Dmitrij Choma, vedoucí odborné sekce zemědělství ÚV KSČM.

Účastníci semináře kladně hodnotili tu část vládního prohlášení současné koalice, která se týká zemědělství. Zdůraznili však, že zatím jde jen o slova, teprve budoucnost ukáže, zda se je podaří uskutečnit. Zemědělce trápí nejen vrtkavé počasí nebo masivní dovozy komodit, které můžeme vyrobit u nás. Problémem je i byrokratická zátěž - předpisů je tolik, že se v nich prostě nelze vyznat. Navíc začínají pociťovat i tlak na zvyšování nájemného za půdu, která je rozdrobena mezi obrovské množství vlastníků.

»Odpovědět na otázku, která je tématem semináře, není vůbec jednoduché. EU nemůže za všechno. Strůjcem svého štěstí bývá každý sám,« připomněl Otakar Ruml, náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje. »To, co je dovoleno na trhu potravin, je alarmující«. Jak uvedl, např. odbytové ceny kvalitních tříděných jablek se pohybují v rozmezí 9-11 Kč, ovoce je v obchodech za ceny od 30 Kč a výše. »Kladu si otázku, kdo toto dovolí a kdo vlastně žije z hodně tvrdé práce zemědělců?« řekl. Na zemědělství se podle jeho slov nelze dívat jen z hlediska zisku a byznysu. Těch, kdo v sobě mají stavovskou hrdost, však ubývá.

»Média říkají, že zemědělci mají 16 miliard dotací,« uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. »Ale ekonomika není perpetuum mobile. Abychom mohli dát peníze zemědělcům, musíme je někde vytvořit. A peníze, které dostáváme z Bruselu, jsou naše peníze, které tam odvádíme. Oni nám je nějakým způsobem pošlou zpátky.« Když hovoříme o ziskovosti, měli bychom chtít ziskovost bez dotací, řekl Pýcha. Čeští zemědělci by měli být konkurenceschopní i potom, co jednou z evropského penězovodu přestane téct. Záleží však na politicích a vládách. »Zatím máme nefunkční stát,« konstatoval. Podle posledních čísel se denně v ČR zastaví 13,1 ha půdy. To je fatální, uvedl Pýcha. Staví se na nejkvalitnější zemědělské půdě, protože je to levné, a nikoho to nevzrušuje.

Semináře se zúčastnili i poslanec Josef Šenfeld (KSČM), 1. místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek, vedoucí oddělení odborného zázemí ÚV KSČM Ludvík Šulda a řada odborníků ze zemědělské praxe.