KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Hned několik klíčových hlasování čeká poslance na schůzi, která začíná v úterý. V úvodním kole rozhodnou o tom, zda stát bude příští rok hospodařit s příjmy 1,119 bilionu a výdaji 1,219 bilionu korun.

V prvním čtení, které se má konat ve středu, schvaluje sněmovna především příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu. Jejich výši pak už poslanci nemohou měnit, přesouvat mohou peníze pouze v rámci kapitol i mezi resorty. Laicky řečeno - chtějí-li někde přidat, musí jinde ubrat. S porcováním medvěda, kdy poslanci měli k dispozici desítky milionů, které rozdělovali většinou podle své volebně územní příslušnosti, nastal konec už před lety. Na to peníze nezbývají.

Sobotkova vláda navrhuje stomiliardový schodek proti 112miliardovému deficitu plánovanému na letošek. Příjmy se mají zvýšit z 1,099 na 1,119 bilionu Kč a výdaje z 1,211 na 1,219 bilionu korun. Rozpočtový výbor základní parametry eráru podpořil. Proti byla pravicová opozice, podle níž vláda navzdory předchozím slibům nešetří a neinvestuje. Komunisté se ve výboru hlasování zdrželi. Podle stínového ministra financí Jiřího Dolejše (KSČM) není Babišův rozpočet 2015 ani konsolidační, ani prorůstový. »Je to přešlapování na místě, nikoli nastartování nové rozpočtové politiky. Vládní návrh bych označil jako neslaný nemastný,« řekl našemu listu.

Předložený návrh podle KSČM neškrtí veřejné finance jako rozpočty předchozích vlád, které vedly k prohloubení hospodářské recese, počítá s dílčí valorizací důchodů, životního minima a zahrnuje i finance na kompenzaci zrušených zdravotních poplatků. Obsahuje i mírný nárůst platů ve veřejné sféře a nezbytné zdroje na kofinancování projektů, čerpající evropské prostředky. Nepřináší však zásadní změnu hospodářské a fiskální politiky státu, nepřevede zemi na novou cestu rozvoje. Komunistům vadí, že vládě chybí skutečná rozvojová alternativa a sněmovně předložila návrh »koncepčně nevyjasněný, spíše udržovací«. Proto KSČM základní čísla tohoto návrhu nemůže podpořit.

Pravicová opozice TOP 09 a ODS volá po pokračování škrtů a rychlejším snižování rozpočtového deficitu.

Vládní návrh státního rozpočtu na příští rok je učebnicovým příkladem projídání budoucnosti a je bezkonkurenčně nejhorší za posledních pět let. Před novináři to včera řekl exministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. TOP 09 bude v prvním čtení prosazovat jeho vrácení vládě k přepracování. Kabinet podle Kalouska předpokládá výdaje bez započtení unijních peněz o 18 mld. Kč vyšší, než jsou v rozpočtu na letošní rok, a o 24,5 mld. vyšší proti střednědobému výhledu z roku 2013. Vyšší výdaje nepůjdou podle Kalouska na investice, ale vedle sociálních výdajů na provozní výdaje státu.

»Panu Kalouskovi je líto, že už není ministrem financí. A jelikož jeho krev spočívá na mých rukou, tak už ho nadále nebudu trápit a nebudu se k jeho restriktivní politice vyjadřovat. To, že zaškrtila naši ekonomiku, to je pro lidi, kteří se zabývají ekonomií tak triviální zpráva, že ji nemusím opakovat,« řekl prezident republiky Miloš Zeman.

Služební zákon čeká tečka

V návrhu programu je taky mj. závěrečné hlasování o zrušení Vojenského újezdu Brdy a zmenšení dalších výcvikových prostorů. Tato vládní předloha vyvolala kontroverze na minulé schůzi a poslanci schvalování na žádost ministra obrany Martina Stropnického (ANO) odložili. Sněmovna totiž bude muset hlasovat i o návrhu svého předsedy, vládního poslance Jana Hamáčka (ČSSD), který Brdy pro armádu zachová. Ani ve vládním táboře nejsou zdaleka stejné názory. Zachovat Brdy pro armádu si přejí i komunisté.

Poslanci v příštích dnech definitivně rozhodnou o služebním zákonu a o zákonu o dětské skupině, které vetoval prezident republiky. Ve služebním zákoně Miloš Zeman kritizuje existenci politických náměstků, kteří podle něj nebudou mít co na práci. Tvůrci normy však tvrdí, že pokud by zákon ustanovení o omezení jejich počtu nejvýše na dva neobsahoval, ministři by mohli mít neomezený počet náměstků. Vzhledem k tomu, že se na textu dohodla koalice s pravicovou opozicí, jejich poslanci prezidentovo veto hladce zvrátí.

KSČM přijatou podobu zákona odmítá. Podle poslance Jana Klána (KSČM) se komunisté snažili pozměňovacími návrhy problém »otupit«, žádný však neprošel. Ač komunisté s prezidentem souhlasí, musejí se ještě poradit, zda jeho veto ve sněmovně podpoří. »Kdyby prošlo, dál by platil starý zákon, který byl však již natolik nabourán, že by se země propadla do mnohem většího chaosu než jaký hrozí při schválení zákona nového,« vysvětlil. Nevyloučil proto, že při hlasování o vetu by se komunisté mohli zdržet. Pravice s koalicí se už zřejmě pevně dohodly, že Zemanovy výtky nebudou brát v úvahu.

V případě zákona o dětské skupině se Zemanovi nelíbí, že poslanci nepřijali senátní verzi, která by umožnila pokračování lesních školek. Senátní návrh předpokládal dobrovolnou registraci zařízení pro děti, nemusely by tedy splňovat různé podmínky. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) tvrdí, že zákon lesní školky nelikviduje a jejich registrace už začala. Norma má dát zákonný rámec dětským skupinám, které začaly vznikat v reakci na nedostatek míst v obvyklých mateřských školách. »My nepodporujeme zákon v jakékoli jeho podobě. Nepodpořili jsme sněmovní ani senátní verzi. Dětské skupiny jsou zbytečné, zbytečný je i tento zákon,« reagovala pro Haló noviny poslankyně Alena Nohavová (KSČM) bezprostředně po Zemanově vetu. Obává se, že dětské skupiny nebudou alternativou, ale předstupněm rušení mateřských škol.