KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Počet zemědělských firem v České republice loni vzrostl o více než dvě stě na 48 119. Přibylo především podniků fyzických osob. Vyplývá to z dokumentu Zemědělství 2013, který poskytlo ministerstvo zemědělství. Podle zástupců nevládních agrárních organizací ale jsou mezi novými podnikateli v nemalé míře také majitelé půdy, kteří zemědělskou činnost předstírají jen »na oko« kvůli unijním dotacím.

Podniků fyzických osob přibylo z předloňských 44 032 na 44 120, obchodních společností o 117 na 3207 a ostatních podniků včetně státních z 250 na 263. Zemědělských družstev naopak ubylo o dvě na 529.

Renesance způsobu hospodaření?

»Je tady určitý trend k renesanci menšího způsobu hospodaření,« řekl předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Josef Stehlík. Roste podle něj počet vlastníků zemědělské půdy, kteří na pozemcích, jež třeba zdědili, zakládají malé farmy. Velkou motivací je pro ně možnost pobírat dotace na každý obhospodařovaný hektar. Základní unijní platba na hektar obhospodařované zemědělské plochy pro rok 2013 mírně přesahovala 6000 Kč. Stehlík přitom připouští, že někteří vlastníci pozemků zakládají firmy pouze kvůli dotačnímu nároku. Ve skutečnosti na půdě nehospodaří, pozemek i nadále pronajímají například místnímu zemědělskému družstvu a pobírají pouze dotaci.

»Řekněme si na rovinu, že největší nárůst je v té skupině fyzických osob do pěti hektarů půdy,« řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. V této skupině podle něj převládají subjekty, které si nechají vyjmout svou půdu, na oko předstírají zemědělskou činnost, na pozemku však dále hospodaří skutečný zemědělský podnik. Majitel jej zde nechá hospodařit zadarmo a odpustí zemědělci nájem. Na půdu pobere dotaci, ale co se na pozemku pěstuje a kolik hospodář utrží za produkci, jej nezajímá.

Definovat aktivního zemědělce

Svaz, který sdružuje především velká zemědělská družstva, proto chce na ministerstvu zemědělství prosadit změnu dotačních pravidel. »Je to věc, která podle našeho názoru nesměruje podpory tam, kam by měly jít, a za druhé to zvyšuje náklady na administraci systému,« podotkl Pýcha. Svaz proto chce omezit minimální výměru, na níž bude moci podnikatel pobírat dotaci, na pět hektarů. Výjimku a nižší hektarový limit by podle návrhu mohli mít například vinohradníci, majitelé trvalých kultur či zelináři.

Zabránit současnému stavu měla podle Pýchy možnost definovat takzvaného aktivního zemědělce. Tomu však podle něj současná bruselská pravidla brání. Za aktivního zemědělce je podle nich nyní považován každý majitel zemědělské půdy, jehož dotační nárok nepřesahuje 5000 euro a nemusí vůbec dokazovat, že skutečně aktivně hospodaří.

Trend mírného nárůstu počtu zemědělských podnikatelů trvá již několik let. Oproti roku 2000 je jich však o více než 8000 méně. V důsledku zástavby či zalesňování ubývá také zemědělské půdy v zemi. Zatímco ještě v roce 2000 dosahovala její výměra téměř 4,3 milionu hektarů, loni to bylo již méně než čtyři miliony hektarů.