Lidé na samém dně
Zaslechl jsem debatu na stanici Radiožurnál o lidech bez domova. Rozebírali tam ve všech možných pádech tento v moderní společnosti především kapitalistický společenský jev. Bezdomovectví je opravdu pouze jevová stránka tohoto problému, a proto se dá řešit opravdu jen systémově.
V současné společnosti se situace nemůže řešit jinak než nekonečným zmírňováním pouze jevových ukazatelů a faktorů. Nelze chápat jako řešení dočasné bydlení a sociální dávky, odstranění perzekuce tím, že někde se bude tolerovat squatting, který je z podstaty pouze jakési ghetto, což tyto lidi vůbec nedokáže asimilovat, ale naopak vymezí a vyčlení vůči ostatním vyšším společenským třídám.
Poskytování takovéto pouze dočasné a minimální pomoci je překrýváním systémového řešení, zároveň udržováním současného statusu s lidsky nedůstojným a ponižujícím přístupem, je to zároveň výsměch lidem na samém nejhlubším dně společnosti. Tak například, pokud se nemýlím, časopis Prostor, jenž prodávají sociálně vyřazení ze společnosti, je velmi dobrým byznysem. Soukromému vydavateli poskytuje a zajišťuje pravidelný velmi slušný výdělek prakticky s nulovou remitendou. Je to tedy jeden z nestabilnějších periodik na trhu a to nevím, zda na tento byznys je poskytována dotace. Systém prodeje je totiž nastaven krutě komerčně, a to prodejními kvótami tak, že lidé, kteří si přivydělávají prodejem, musejí si sto výtisků ze svých úspor předem zakoupit za poloviční cenu, za niž ho pak nabízejí k prodeji. Dobře vymyšleno!
Nicméně ani výtěžek ze stoprocentního prodeje časopisu neřeší problémy lidí bez domova, ale naopak prospívá ke stabilizaci soukromého kapitálu. Ti, co jsou na samém dně, stejně většinou nemají prostředky na koupi časopisu dle uvedených kvót a dostávají se do špatně řešitelných situací už na samém počátku prodeje.
Nezapomeňme ani na případný zákaz pití alkoholu těm, kteří v dobách největšího mrazu přespávají ve stanech nebo v »plechárnách« (opravdu důstojnost sama!). Nihilismus a nicota na ulici bez střechy nad hlavou, což tito lidé řeší často alkoholem - a z častého pití vyjde zákonitě na něm i závislost. Tak vzniká bludný kruh, který nedokáže věc vyřešit z podstaty.
Nikdo se zároveň nevěnuje tomu zásadnímu, tj. umožnit lidem, aby pracovali a měli tak opět šanci se zapojit do života. Myslím, že dát lidem slušně placenou práci, která by zajistila alespoň jejich minimální existenci, by bylo dobrou, alespoň počáteční cestou. Ale to jsme zase u toho, že kapitalismus vykořisťuje, dýchá, žije z podstaty takových problémů a nikdy nehodlá řešit situaci zásadním způsobem.
Roman BLAŠKO
