Majetková přiznání KSČM zůstávají ve hře
Zaplnit mezeru v našem právním řádu v oblasti správy daní a zavést majetková přiznání je cílem návrhu poslanců KSČM pod vedením Jiřího Dolejše. Sněmovna projednávání předlohy přerušila do předložení vládního návrhu, který by měl řešit stejný problém.
Přerušení navrhl předseda klubu KSČM Pavel Kováčik, a zřejmě tím předešel zamítnutí návrhu hned v prvním čtení. S tím přišel Josef Vozdecký (ANO) a předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Ten poznamenal, že nejinak se zachoval u stejného návrhu už v roce 1999. Argumenty prý nemá důvod měnit. Kováčika návrh ANO očividně překvapil. »Toto hnutí se dostalo do sněmovny pod příslibem udělání pořádku poté, co se tady léta jenom kradlo. ‚Všeci tu kradnú‘, to jste slyšeli všichni. Náš návrh zákona má ambici pomoci tomu procesu narovnání nedávné minulosti,« řekl.
Kabinet připravuje zákon o prokazování původu majetku. Finanční správa by měla mít možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Ministerstvo financí ovšem upozorňuje, že se nejedná o novou plošnou povinnost pro občany ani o majetkové přiznání.
»Chtěli jsme pomoci narovnat nedávnou minulost, náš návrh má v právním řádu zakotvit možnost zákonnou formou postihovat ty, kdo k majetku nepřišli zákonnou formou,« zdůraznil Kováčik. Ne všechny sliby, že vláda brzy přijde s komplexním návrhem řešení, se podle jeho slov vždy plní. Právě proto navrhl přerušit projednávání předlohy KSČM do předložení vládního návrhu. Většina poslanců – KSČM podpořili zástupci ČSSD a ANO - s ním souhlasila.
Nástroj proti šedé ekonomice
Dolejš připomněl, že tento nástroj na řešení šedé ekonomiky se diskutuje po celou dobu existence sněmovny. Komunisté ho předkládají opakovaně, ČSSD s obdobným návrhem přišla několikrát, mezi své politické priority téma zařadil tehdy premiér, dnes prezident Miloš Zeman. »Také ANO mluvilo o této věci spíš v souvislosti s přiznáními veřejných činitelů, politiků a úředníků. Po vzniku vládní koalice korporovali do vládního prohlášení řešit tuto otázku, byť poněkud odlišným způsobem, než je náš návrh,« uvedl Dolejš s tím, že vláda nechce řešit problém na základě majetkových přiznání, ale v rámci legislativy daňové a trestní.
Hlavní rozdíl je v tom, že KSČM navrhuje speciální povinnost, vykazovat majetek, a k tomu i speciální kontrolní postup. »Jeden z argumentů proti je, že tento speciální postup přináší agendu navíc, která bude mít náklady, bude obtěžovat,« zdůraznil Dolejš. Podle návrhu KSČM by občané přiznávali majetek nad 10 mil. Kč, firmy nad 30 mil. Kč. Přiznání by se netýkalo osobních movitých věcí kromě automobilů či letadel, ani vybavení domácnosti a dědictví. Návrh také umožňuje dodatečné vyměření daně z příjmů. Majetek pořízený z nezdaněných peněz by úřady zdanily sto procenty a podaly by podnět policii. Bohatší lidé a firmy by museli podávat přiznání pravidelně. Jinak by jim hrozila až milionová pokuta. Navrhovaná stoprocentní daň by měla být podle předkladatelů účinnou hrozbou proti legalizaci nezákonně získaných peněz.
