Miloslav Ransdorf: Hus byl člověk přechodu. A to je ta nejtěžší role.
»Hus je jistě především středověkým knězem. Ale pro moderní pojetí národa je klíčovým svým vztahem k jazyku. České prostředí je zajímavé tím, že v Čechách se dříve než kde jinde objevila jazyková koncepce národa. Názor, že jazyk je to, co charakterizuje národ. To, co říká později Jungmann, tedy že jazyk je palladium národa, by se dalo najít už u Husa. Ba dokonce jazyk a jazyková komunikace jsou za základ lidské existence označeny už u famózního Konstantina Filozofa v jeho Proglasu. Hus má v této tradici myšlení klíčové místo,« říká Ransdorf.
A podle něj nemůžeme pominout ani to, že Hus je na začátku epochy dvou set let bojů, které jsou v české historii zcela osudové, rozhodující. »A Češi v nich obstáli. Měli svou pravdu, která předběhla dobu, a hájili ji, přestože je to na celé století uvrhlo do izolace, ba do ghetta. Z toho je vysvobodil až Luther. Hus je tedy postavou národní, o tom není pochyb. Nejenom tím, co vyvolal. Ale i tím, jakou stopu zanechal ve vědomí národa.«
Byl Hus autorem racionálním? A kdo je v českých dějinách osobností se stejnou vahou jako Hus? Čtěte v pátečních tištěných Haló novinách v rozhovoru s Miloslavem Ransdorfem.
