Miroslav Opálka: Mladí lidé by nyní měli zakládat rodiny a získávat pracovní návyky, ne živořit na dávkách
Pravděpodobnost nezaměstnanosti mladých (ve věku 15 až 34 let) loni klesla, ale stále se nedaří ji snížit na předkrizovou úroveň. Vyplývá to z analýzy výběrového šetření pracovních sil, kterou ve čtvrtek představil Český statistický úřad.
Loni byla pravděpodobnost nezaměstnanosti mladých do roku po ukončení studia 24,6 procenta, předloni 28,8 procenta. Nejnižší pravděpodobnost nezaměstnanosti mladých byla za posledních deset let v roce 2008, kdy činila 19,1 procenta. Naopak v roce 2010 vyšplhala na 30,8 procenta. »Mladí lidé se stali obětí ekonomické krize, jsou citlivější na stav ekonomiky,« vysvětlil Ondřej Nývlt z odboru statistiky trhu práce ČSÚ. Nyní se situace opět pomalu zlepšuje, ne však tak, jak by odpovídalo tvrzení ekonomů, že krize už je za námi.
Podle stínového ministra práce a sociálních věcí KSČM Miroslava Opálky se skutečně ekonomické oživení projevuje na číslech nezaměstnanosti, což by politici měli vnímat jako nejnebezpečnější jev dneška. Zejména čísla o situaci mladých na trhu práce, navzdory drobnému zlepšení oproti loňskému roku, vnímá Opálka jako velice varovná. »Nezaměstnanost mladých je obrovský problém v celé Evropě, především v té jižní. Naše čísla sice nejsou tak strašlivá jako tam, ale jsou stále vysoká dost, když si uvědomíme, že se týkají lidí, kteří by měli v této chvíli zakládat rodiny a získávat pracovní návyky, díky nimž by měli táhnout celou společnost v budoucnu,« řekl Haló novinám Opálka.
Receptů, jak mladým a vůbec všem nezaměstnaným na trhu práce pomoci, je podle Opálky celá řada. V České republice například stoupá podíl lidí, kteří se neuživí jednou prací a přijímají více zaměstnávání. »Kdyby se podařilo zvýšit mzdy a tito lidé se uživili jednou prací, otevřely by se pracovní příležitosti pro nezaměstnané. Byť jisté to není, neboť zaměstnavatelé raději zvyšují přesčasy současným zaměstnancům, než aby riskovali přijetím nových, neprověřených. V důsledku toho u nás roční pracovní fond činí 2000 hodin, zatímco v západní Evropě zhruba 1700,« upozornil Opálka. Navíc vyšší mzdy by zvedly kupní sílu, ta by zvýšila spotřebu a ta zase výrobu – tak by vznikla nová pracovní místa.
Nejmenší problémy vstoupit na trh práce mají vysokoškoláci. Pravděpodobnost nezaměstnanosti po ukončení vysokoškolského studia se pohybuje kolem 15 procent. U osob se středním vzděláním bez maturity je to kolem 30 procent, u lidí se základním vzděláním stoupá k 80 procentům.
V regionálním pohledu je nejhorší situace na severozápadě Čech. V Ústeckém a Karlovarském kraji v průměru každý třetí mladý člověk v krátké době po ukončení studia nenajde práci. Naopak v Praze je to pouze každý dvacátý, upozornila Gabriela Strašilová z odboru statistiky ČSÚ.
