Náborové příspěvky KSČM nepodpoří
Náborové přís
Státní úřady by mohly dávat náborový příspěvek při obsazování služebních míst, o něž lidé nejeví zájem. Komunisté s tím nesouhlasí. Ministerstvo vnitra by chtělo tuto i další tři desítky úprav přidat k senátní novele služebního zákona.
Náborový příspěvek by při splnění daných podmínek činil 100 tisíc korun. Možný by byl i nižší. Služební zákon byl podle poslance Jana Klána (KSČM) dělaný narychlo a pod tlakem. To se projevilo velmi brzy, proč by jinak byly požadavky na jeho změnu. Novelu připravil Senát, ale komplexní pozměňovací návrh, který ji trochu komplikuje, vzešel z ministerstva vnitra. Nyní ho řeší sněmovní výbory. »Pokud v něm zůstane náborový příspěvek, nebudeme ho podporovat. Je to jednak diskriminační, týká se to jen někoho. A pak se podle očekávání zřejmě zvýší náběr lidí, což povede k opaku toho, co bychom chtěli. Budou přijati i lidé bez potřebného vzdělání,« vysvětlil Klán s tím, proč KSČM náborový příspěvek nepodporuje.
Příspěvek by měl přispět k řešení problémů s obsazením služebních míst, na něž se dlouhodobě nedaří sehnat vhodné státní zaměstnance, kterých je nedostatek. Jde o daňovou kontrolu, místa právníků, ale také o posudkové lékaře. Na ně míří i navrhovaná výjimka, podle níž by nemuseli skončit s dosažením 70 let věku. Stejná výjimka už byla schválena pro diplomaty.
Posudkových lékařů je málo, mají dostat »věkovou« výjimku
Státní zaměstnanci by do složení úřednické zkoušky také nemuseli dostávat nejnižší platový tarif. Vnitro to zdůvodňuje tím, že nynější stav je demotivující pro případné žadatele o přijetí do služebního poměru s delší praxí v oboru mimo státní službu. Úřady podle náměstka ministra vnitra Petra Mlsny nemohou takové lidi dostatečně ohodnotit. Nově by takovým lidem náležel platový stupeň podle jejich dosavadní praxe. I to vyplývá z úprav služebního zákona, které by chtělo ministerstvo vnitra přidat ve sněmovně k senátní novele, podle níž by referenti bez maturity dostali šanci doplnit si v příštích pěti letech vzdělání. Umožnilo by jim to vstup do služebního poměru.
»Česká správa sociálního zabezpečení se potýká s nedostatkem lékařů,« řekla náměstkyně ministryně práce Iva Merhautová. Věková výjimka by podle předlohy platila pro posudkové lékaře do konce roku 2018. Do té doby by navíc mohli v těchto pozicích působit v pracovním, nikoli ve služebním poměru.
Senátní novela by podle náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého vyřešila situaci 500 až 600 zaměstnanců. Polovina z nich pracuje ve správě sociálního zabezpečení, další na katastrálních a finančních úřadech a na úřadu práce.
(ku)
pěvky KSČM nepodpoří
Státní úřady by mohly dávat náborový příspěvek při obsazování služebních míst, o něž lidé nejeví zájem. Komunisté s tím nesouhlasí. Ministerstvo vnitra by chtělo tuto i další tři desítky úprav přidat k senátní novele služebního zákona.
Náborový příspěvek by při splnění daných podmínek činil 100 tisíc korun. Možný by byl i nižší. Služební zákon byl podle poslance Jana Klána (KSČM) dělaný narychlo a pod tlakem. To se projevilo velmi brzy, proč by jinak byly požadavky na jeho změnu. Novelu připravil Senát, ale komplexní pozměňovací návrh, který ji trochu komplikuje, vzešel z ministerstva vnitra. Nyní ho řeší sněmovní výbory. »Pokud v něm zůstane náborový příspěvek, nebudeme ho podporovat. Je to jednak diskriminační, týká se to jen někoho. A pak se podle očekávání zřejmě zvýší náběr lidí, což povede k opaku toho, co bychom chtěli. Budou přijati i lidé bez potřebného vzdělání,« vysvětlil Klán s tím, proč KSČM náborový příspěvek nepodporuje.
Příspěvek by měl přispět k řešení problémů s obsazením služebních míst, na něž se dlouhodobě nedaří sehnat vhodné státní zaměstnance, kterých je nedostatek. Jde o daňovou kontrolu, místa právníků, ale také o posudkové lékaře. Na ně míří i navrhovaná výjimka, podle níž by nemuseli skončit s dosažením 70 let věku. Stejná výjimka už byla schválena pro diplomaty.
Posudkových lékařů je málo, mají dostat »věkovou« výjimku
Státní zaměstnanci by do složení úřednické zkoušky také nemuseli dostávat nejnižší platový tarif. Vnitro to zdůvodňuje tím, že nynější stav je demotivující pro případné žadatele o přijetí do služebního poměru s delší praxí v oboru mimo státní službu. Úřady podle náměstka ministra vnitra Petra Mlsny nemohou takové lidi dostatečně ohodnotit. Nově by takovým lidem náležel platový stupeň podle jejich dosavadní praxe. I to vyplývá z úprav služebního zákona, které by chtělo ministerstvo vnitra přidat ve sněmovně k senátní novele, podle níž by referenti bez maturity dostali šanci doplnit si v příštích pěti letech vzdělání. Umožnilo by jim to vstup do služebního poměru.
»Česká správa sociálního zabezpečení se potýká s nedostatkem lékařů,« řekla náměstkyně ministryně práce Iva Merhautová. Věková výjimka by podle předlohy platila pro posudkové lékaře do konce roku 2018. Do té doby by navíc mohli v těchto pozicích působit v pracovním, nikoli ve služebním poměru.
Senátní novela by podle náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého vyřešila situaci 500 až 600 zaměstnanců. Polovina z nich pracuje ve správě sociálního zabezpečení, další na katastrálních a finančních úřadech a na úřadu práce.
(ku)
Náborové příspěvky KSČM nepodpoří
Státní úřady by mohly dávat náborový příspěvek při obsazování služebních míst, o něž lidé nejeví zájem. Komunisté s tím nesouhlasí. Ministerstvo vnitra by chtělo tuto i další tři desítky úprav přidat k senátní novele služebního zákona.
Náborový příspěvek by při splnění daných podmínek činil 100 tisíc korun. Možný by byl i nižší. Služební zákon byl podle poslance Jana Klána (KSČM) dělaný narychlo a pod tlakem. To se projevilo velmi brzy, proč by jinak byly požadavky na jeho změnu. Novelu připravil Senát, ale komplexní pozměňovací návrh, který ji trochu komplikuje, vzešel z ministerstva vnitra. Nyní ho řeší sněmovní výbory. »Pokud v něm zůstane náborový příspěvek, nebudeme ho podporovat. Je to jednak diskriminační, týká se to jen někoho. A pak se podle očekávání zřejmě zvýší náběr lidí, což povede k opaku toho, co bychom chtěli. Budou přijati i lidé bez potřebného vzdělání,« vysvětlil Klán s tím, proč KSČM náborový příspěvek nepodporuje.
Příspěvek by měl přispět k řešení problémů s obsazením služebních míst, na něž se dlouhodobě nedaří sehnat vhodné státní zaměstnance, kterých je nedostatek. Jde o daňovou kontrolu, místa právníků, ale také o posudkové lékaře. Na ně míří i navrhovaná výjimka, podle níž by nemuseli skončit s dosažením 70 let věku. Stejná výjimka už byla schválena pro diplomaty.
Posudkových lékařů je málo, mají dostat »věkovou« výjimku
Státní zaměstnanci by do složení úřednické zkoušky také nemuseli dostávat nejnižší platový tarif. Vnitro to zdůvodňuje tím, že nynější stav je demotivující pro případné žadatele o přijetí do služebního poměru s delší praxí v oboru mimo státní službu. Úřady podle náměstka ministra vnitra Petra Mlsny nemohou takové lidi dostatečně ohodnotit. Nově by takovým lidem náležel platový stupeň podle jejich dosavadní praxe. I to vyplývá z úprav služebního zákona, které by chtělo ministerstvo vnitra přidat ve sněmovně k senátní novele, podle níž by referenti bez maturity dostali šanci doplnit si v příštích pěti letech vzdělání. Umožnilo by jim to vstup do služebního poměru.
»Česká správa sociálního zabezpečení se potýká s nedostatkem lékařů,« řekla náměstkyně ministryně práce Iva Merhautová. Věková výjimka by podle předlohy platila pro posudkové lékaře do konce roku 2018. Do té doby by navíc mohli v těchto pozicích působit v pracovním, nikoli ve služebním poměru.
Senátní novela by podle náměstka ministra vnitra pro státní službu Josefa Postráneckého vyřešila situaci 500 až 600 zaměstnanců. Polovina z nich pracuje ve správě sociálního zabezpečení, další na katastrálních a finančních úřadech a na úřadu práce.
(ku)
