KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Před několika dny skončil summit NATO, který řešil aktuální problémy bezpečnosti ve světě a na evropském kontinentě a stanovil nové priority pro další činnost NATO, Spojených států a mezinárodního společenství. Jak jste s ním spokojeni?

Zdánlivě jednoduchá otázka, ale spíše to bude na dlouhou odpověď. Naprosto jednoduchá odpověď by totiž byla – naprosto nespokojeni, a to právě pro ty nové priority a pro to, že se jedná o subjekt neseriózní, nedodržující žádné smlouvy ani svou vlastní zakládací smlouvu, a pod řízením svého zakladatele, USA, vytvářející nové zákony a normy nového světového pořádku vybudovaného na násilí, válkách, barevných revolucích apod., vybudovaného na milionech mrtvých a nevyčíslitelných materiálních škodách včetně kulturních hodnot.

Musíme se podívat blíže na činnost dvou hlavních subjektů - USA a NATO (pojem mezinárodní společenství je to, co se právě hodí), a to až od roku 1949, kdy na popud USA bylo NATO založeno jako obranné společenství v souladu s Chartou OSN s přesně vymezenou územní působností.

Územní působnost NATO je nyní zcela odlišná od působnosti v roce 1949. Přitom zakládací smlouva stanoví, že každá změna smlouvy bude parlamenty členských států projednána a ratifikována. Nepamatuji si, že by náš parlament něco takového projednával a ratifikoval. Místo toho jsou schvalovány pouze strategické koncepce, které stále více mění původní obranné společenství na silný útočný pakt. V jedné z posledních těchto strategických koncepcí NATO zcela vážně deklaruje, že je připraveno plně převzít úlohu OSN a Rady bezpečnosti OSN.

Od toho je třeba odvíjet výčet dalších negativ, která svědčí o tom, že to nemůže být NATO spolu s USA, kdo bude zajišťovat bezpečnost globální a na jednotlivých kontinentech.

Na počátku měsíce září vaše sdružení zveřejnilo Memorandum, které bylo zasláno ústavním činitelům. V něm na některé aspekty, jež uvádíte nyní, v hrubých rysech poukazujete. Můžete nyní na některé negativní rysy, uváděné v Memorandu, upozornit?

Jistě, ale musím začít opět lety poválečnými, kdy byl aktuální požadavek na dodržování základních lidských práv a svobod. Tento požadavek byl vznášen především demokratickými organizacemi - Světovou federací demokratické mládeže, Světovou radou míru, ženskými demokratickými organizacemi apod. Tento požadavek byl postupně natolik překroucen, že nyní ve jménu dodržování nebo porušování lidských práv jsou vyvolávány nepokoje vedoucí k destabilizaci států až k ozbrojeným konfliktům. O tom, kdo a proti komu se dopouštěl porušování práv a svobod, rozhoduje USA a účelové mezinárodní společenství společně s členskými státy NATO.

Pod záminkou porušování lidských práv byla v rozporu s Chartou OSN přepadena Svazová republika Jugoslávie, rozbita na jednotlivé malé státy, Srbské republice odňato Kosovo a vybudována tam okamžitě vojenská základna USA, největší na evropském kontinentě.

Obdobně na základě obvinění z porušování lidských práv ze strany Kaddáfího režimu byly v Libyi vyvolány nepokoje, destabilizace státu a následně znásilněním Charty OSN a RB (k tomu viz dále) vojenská intervence USA/NATO. Nepokoje byly vyvolány působením příslušníků speciálních služeb USA. Kdo nevěří, nechť si přečte statě bývalého člena týmu poradců prezidentů USA Paula Robertse. Ten na dotaz novináře, jaký bude další vývoj v Sýrii (při končící libyjské kampani), odpověděl: »Stejný jako zde, už se to chystá, už jsme tam.« Je zbytečné opakovat jeden a týž poněkud vylepšený scénář, který byl použit prakticky ve všech ozbrojených konfliktech, kde roli mírotvorců pak sehrálo NATO/USA. Dostáváme se do situace, kdy zloděj dělá policajta a chytá zloděje.

Této hry, tohoto divadla jsme svědky také v případě Ukrajiny. Jenže zde je to ve velkém, nestačí natrénované cviky a předpokládaná koncovka jaksi nevychází…

Přeruším vás. Zmínil jste se o znásilnění Charty OSN a RB. Jak tomu máme rozumět? 

Celkem jednoduše. Jednak Statut RB nezná kategorii mandate. Rada bezpečnosti přijímá rozhodnutí, které je platné, pokud pro něj hlasovala většina členů RB a při tom jasně vyjádřilo souhlasné stanovisko všech pět stálých členů RB. Zejména v případě Libye toto nebylo dodrženo – dva stálí členové RB nehlasovali. Dále po přijetí rozhodnutí RB o zahájení vojenských nebo bezpečnostních akcí vůči konkrétnímu státu musí RB vytvořit štáb, který bude tyto operace podle pokynů RB řídit. Tento štáb je tvořen z příslušníků generálních štábů pěti stálých členů RB. Dosud ani v jednom případě nebyl tento štáb ustaven. Charta OSN zcela jednoznačně zakazuje členským státům, včetně členů RB, vměšovat se do vnitřních záležitostí kteréhokoliv státu. Tato část Charty OSN je ze strany USA a NATO soustavně a systematicky nejméně od roku 1999 porušována. A to ve všech válkách vedených Spojenými státy a členskými státy NATO.

Je úsměvné poslouchat z úst představitelů USA, že Rusko je nutno označit za agresora, protože prolomilo Chartu OSN přepadením Ukrajiny a připojením se Krymu k Ruské federaci. V tomto směru byla Charta prolomena již v roce 1999 ze strany USA a »koalice ochotných« přepadením SRJ a odtržením Kosova. Jedná se o dva nesrovnatelné případy.

Krym patřil vždy - až do darování Ukrajině - do RF v rámci SSSR a jeho opětovné připojení k RF bylo provedeno ústavní cestou. Kosovo bylo vždy součástí Srbské republiky i v rámci SRJ. Jeho »osamostatnění« bylo provedeno násilně a vytváří to i nadále napjatou situaci v regionu, zejména po prohlášení, že Kosovo buduje vlastní armádu. Článek 1 Charty OSN uvádí, že členské státy mají své spory řešit pokojnou cestou, bez použití síly nebo hrozby silou.

Jaká je nyní situace? Kdo hlasitě volá po silovém řešení »ukrajinské krize« a exemplárním potrestání Ruska? Jsou to tytéž Spojené státy, které tuto krizi vyvolaly a režírovaly, ale nevyšel jim ten poslední tah na šachovnici. Naštěstí!

Přejděme k debatě o summitu NATO… Jak v obecné rovině můžete charakterizovat závěry a výsledky summitu Aliance?

Výsledek summitu a jeho závěry jsou ty nejhorší možné. Summit se konal samozřejmě pod taktovkou USA a tak mě dokonce napadá, zda přítomní občané USA, kteří o konečné podobě rozhodovali, netrpí nějakým druhem fobie, nebo dokonce paranoie, protože se cítí pořád někým ohroženi, pořád hledají nepřítele, pořád někdo ohrožuje blíže nespecifikované zájmy Spojených států. Když čtu v českém tisku závěry summitu, mám dojem, že si redaktoři myslí, že jejich čtenáři jsou mentálně zaostalejší než oni sami.

Opakuji znovu: závěry summitu jsou ty nejhorší možné pro nás a pro Evropu. Spojené státy se za každou cenu snaží dokončit svůj cíl v této ukrajinské hře, který se jim jaksi stále nedaří, a to vtáhnout Rusko do válečného konfliktu na Ukrajině. Nechť tečou potoky krve Rusů a Ukrajinců na ukrajinském válčišti, nechť se z evropských států stanou terče odvety. Umírat budou přeci především podřadní a hloupí Evropané...

Plnění přijatých opatření bude vytvářet podmínky ke zvětšení již tak vysokého stupně napětí, které může přerůst ve válečný konflikt - tedy naplnění cíle Spojených států. Závěry summitu vytvářejí zcela novou mezinárodní situaci, a to zejména ve vztazích Rusko–USA/NATO. Rusko je zcela otevřeně deklarováno jako nepřítel, agresor, kterého je nutno zastavit všemi prostředky. A scénář je připraven tak, aby bylo možno Rusko označit za původce a viníka konfliktu. Do jaké míry se to zodpovědným a nezávislým médiím podaří, těžko odhadnout.

Pane předsedo, podle vás nás čeká chmurná budoucnost. Myslíte si opravdu, že válečný konflikt je nevyhnutelný?

Scénář, který se odráží v závěrech summitu NATO, je připraven na likvidaci Ruska. Tato snaha není nová, trvá staletí. Do jaké míry se to podaří, bude záviset nejen na další reakci Ruska, ale ve velké míře také na reakci evropských států, zda konečně pochopí, že ohrožení existence svých vlastních zemí pro zájmy Spojených států je krajně nevýhodné.

Všechny evropské státy si musí uvědomit, že rozmístění vojsk NATO v bezprostřední blízkosti ruské hranice je zjevná provokace. Že zřízení základen a raketových odpalovacích systémů na více než pouhý dostřel nejen od ruské hranice, ale prakticky na všechny cíle v Rusku, je příprava agrese proti Rusku. Počítají snad stratégové Pentagonu, že Rusko samo ohlásí svůj konec jako samostatného státu a velmoci? Ne, stratégové Pentagonu počítají s jatkami na evropském kontinentě, počítají s hromadami mrtvol, s rozvrácenými státy a chaosem. Nezajímají je potoky krve a sutiny měst. Vidí jen plnění geopolitických zájmů nikoliv Spojených států jako takových, ale vládnoucích elit Spojených států. Pokud si toto evropští politikové a stratégové neuvědomí, bude tento scénář stále aktuální.

Závěrem mohu pouze potvrdit naše přesvědčení, že k zajištění bezpečnosti republiky a jejích občanů je možno a nutno hledat a volit jiné cesty, než je účast a aktivity ČR ve vojensko-bezpečnostních strukturách NATO. Protože se jedná o mimořádně citlivou a závažnou záležitost, o otázky válečné hrozby, požadovat k závěrům summitu uspořádání referenda a na základě jeho výsledků v souladu se zakládací smlouvou NATO projednat a ratifikovat příslušné dokumenty v Parlamentu ČR.

Jaroslav KOJZAR