Návrh KSČM dostal šanci
Novela zákoníku práce předložená poslanci KSČM, která počítá se zrušením karenční doby a obnovením náhrady mzdy zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci, v úterý postoupila ve sněmovně do dalšího kola projednávání. Předloha přestála návrh ODS a hnutí ANO na zamítnutí.
Karenční doba jsou první tři dny nemocenské, po které nemá nemocný pracovník právo na žádné peněžní prostředky. V roce 2008 ji zavedla vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. »Výsledkem této snahy šetřit za každou cenu je stav, kdy převážná většina zaměstnanců zůstává po dobu prvních tří dnů v pracovní neschopnosti bez jakýchkoli prostředků, jejich povinnost platit pojistné ale zůstala nedotčena. Zvlášť nepříznivý dopad to má na zaměstnance s nízkými příjmy, sociálně slabé a matky samoživitelky,« uvedla za předkladatele novely Soňa Marková (KSČM). Zaměstnanci jsou podle ní nuceni v důsledku tohoto opatření čerpat na nemoc dovolenou, anebo nemoc přecházejí. »Tím se nejen otevírají dveře pro šíření nemocí mezi spolupracovníky, ale následně může také dojít k větším škodám na zdraví těchto lidí a k navýšení výdajů za zdravotní péči,« řekla Marková novinářům. Stát tak podle ní na jedné straně šetří finanční prostředky, na druhé straně ale zvyšuje výdaje na zdravotnický systém. Marková také připomněla, že návrh na zrušení karenční doby slíbila předložit nynější vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. »Dosud tak neučinila,« konstatovala Marková.
Podle kritiků norma odporuje rovnému přístupu k pojištěncům, protože se týká pouze zaměstnanců v pracovněprávních vztazích podle zákoníku práce. Na to poukázal např. Adolf Beznoska (ODS), který navrhl normu zamítnout. Pro zamítnutí hlasovalo 69 ze 158 přítomných poslanců, 76 jich bylo proti. Zamítnutí podpořila vedle poslanců ODS a TOP 09 také většina členů ANO a KDU-ČSL. Proti byli všichni přítomní členové klubu KSČM, většina sociálních demokratů a zástupci Úsvitu.
Vladislav Vilímec (ODS) a taky poslankyně ANO Radka Maxová poukazovali na snížení pracovní neschopnosti a na omezení zneužívání krátkodobých neschopenek díky karenční době. Proti tomu se ohradil předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. »To nejsme schopni vyčíslit,« uvedl. Naopak odstranění sociálních následků či zlepšení zdravotního stavu lidí po odstranění karenční lhůty lze podle něj bezesporu dokázat.
»Pokud zaměstnanci přispívají do pojistných systémů, tak by neměli být v prvé tři dny pracovní neschopnosti z těchto pojistných systémů vyloučeni,« uvedl místopředseda ústavně právního výboru Stanislav Grospič (KSČM). »Buď je tady pojistný princip, a potom tedy nemůže být karenční doba, anebo platí princip daňový, pak ale řekněte lidem, že chcete tolik a tolik peněz na daních,« argumentoval místopředseda sněmovny Vojtěch Filip (KSČM).
Stanislav Mackovík (KSČM) připomněl, kolik miliard stát vynaložil za projekt IZIP nebo kolik stály kauzy CASA, Pandur nebo Promopro. »To jsou miliardy, které vytekly z veřejných prostředků,« uvedl. Místopředseda sociálního výboru Miroslav Opálka (KSČM) poukázal na praxi, kdy se každý den pro nemoc omlouvá řada poslanců a poslankyň. »Kolik z vás přineslo nemocenský lístek?« zeptal se Opálka. Podobně to je i na krajích, obcích, ministerstvech apod. »Když tady někdo hovoří o tom, že je to diskriminační, že to není stejné na všechny, tak musím říci, že současný systém je diskriminační. A každá skupina má možnost nějakého jiného úniku. Jenom ten obyčejný zaměstnanec bohužel ne,« uvedl Opálka.
Normu nyní posoudí sociální výbor sněmovny.
