Nehazardujme se slovem válka
Slovo válka je příliš závažné, abychom s ním hazardovali. Používejme je opatrně. Odpověděl Lukáš Dyčka z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií Univerzity obrany v pořadu TV Prima Partie na otázku, zdali stojíme na prahu dalšího celosvětového konfliktu. Výdaje na zbrojení globálně klesají.
»Kdo proti nám bojuje? Je to Rusko? Nemyslím si. Nebo je to terorismus? Nebo snad je to Čína?« položil několik řečnických otázek Dyčka. Diskusi, kterou vedl s Františkem Šulcem, někdejším ředitelem kabinetu ministra obrany, uvedly výroky náčelníka Generálního štábu Armády ČR Petra Pavla, jenž současnou bezpečnostní situaci připodobnil ke stavu, kdy »jsme pod čarou ponoru, a na palubě se pořád ještě tancuje«, a Pavlova zástupce Jiřího Balouna, který zdroje možných bezpečnostních hrozeb pro ČR vidí v šíření radikálních ideologií, ekonomických dopadech, terorismu, radikalizaci evropské společnosti a radikálního zhoršení ekonomické situace.
Naše představy o válce vycházejí z filmů o první a druhé světové válce, ale za posledních 5000 let tyto typy konfliktů byly v menšině, domnívá se Šulc. »Spíše Afghánistán zapadá do toho, jak se většinově v posledních 5000 letech válčilo.« Šulc nečeká globální konflikt, »kdy se sejdou dva panovnické domy a globálně si to vyřídí«, ale bude prý docházet k různým typům střetů a hrozeb.
Citován politolog Krejčí
»Jsme svědky třetího kola rozpadu uspořádání světa, které se vytvořilo po obou světových válkách ve 20. století,« překvapivě citoval moderátor pořadu politologa profesora Oskara Krejčího z jeho novoročního rozhovoru pro server První zprávy. Jenže nebyly zmíněny souvislosti Krejčího slov, kam jimi mířil. Proto vám je nyní zprostředkováváme: »První geopolitický zlom nastal rozpadem jaltského uspořádání. Došlo ke sjednocení Německa, rozdělení Československa a zániku Sovětského svazu. Druhým zlomem bylo zničení Jugoslávie, tedy válka na Balkáně. Třetí kolo má podobu rozbíjení států vytvořených na Blízkém východě po první světové válce. Mapy nových hranic na Blízkém východě se v USA začaly objevovat hned po invazi do Afghánistánu. Ale také občanská válka na Ukrajině patří do tohoto třetího zlomu. Drobení (starého uspořádání) je do značné míry vyvoláváno uměle Západem. Ostatně byli to západní politici, kteří ve své době často svévolně hranice malovali…« Uspořádání prozatím favorizovalo nás, Západ, připustil v reakci na první větu z Krejčího citátu Dyčka.
Na otázky, zdali nebylo chybou, když spojenci svrhli v Libyi Kaddáfího bez »plánu B«, nebo jak si hosté vysvětlují, že po svržení tzv. diktátorů a importování demokracie do těchto zemí přicházejí ještě krvavější režimy, oba pánové uspokojivě neodpověděli. Demokracie přece nebyla importována, procházíme přechodným obdobím (avšak velmi krvavým), to, co se dělo za Kaddáfího, bylo z lidského hlediska nepřijatelné a Islámský stát by prý vznikl tak jako tak – není žádná souvislost mezi jeho vznikem a invazemi do arabských zemí… Celkově však Šulc mnohem více svou rétorikou tlačil »na válečnickou pilu«, Dyčka naopak brzdil.
Co Oskar Krejčí uvedl pro Haló noviny k otázce východní Ukrajiny? Čtěte v pondělních tištěných Haló novinách.
