Němci žijí ve strachu z nezaměstnanosti
V jaké situaci se nachází levice v Německu?
Je obecně velmi složitá, neboť politiku v Německu dlouhodobě ovládá pravice, v podstatě jde o křesťanskou demokracii a paradoxně sociální demokracii. Autentická levice bývá označována za sektářskou a iluzorní politickou organizaci v Německu.
Problém je i v tom, že krajní pravice tvrdí, že zmíněné politické strany dělají levicovou politiku tím, že se zabývají třeba zavedením minimální mzdy, ačkoliv v praxi o levicovou politiku nejde. Krajní pravice si žádá krajně pravicová řešení a levice příliš neví, jak na tuto situaci reagovat. Zda by Die Linke, nebo jakákoliv jiná levicová politická strana, měla vstoupit do vlády a snažit se zmíněnou situaci zevnitř korigovat, nebo být stále v opozici. Vládu však nelze změnit bez změny systému, což považuji za zásadní. Pak je také třeba vyjasnit německou úlohu v Evropské unii, ale také německou úlohu v konfliktu na Ukrajině a podobně.
Jak charakterizujete mezinárodní konferenci levicových stran, která se uskutečnila 23. až 24. května v Praze?
Jedná se bezesporu o důležitý počin KSČM! Situace je na německé politické scéně velice složitá. Například byl nedávno přijat zákon, který zakazuje právo na stávku pro některá odborová hnutí v SRN. Jak řekl na konferenci právě kolega z Die Linke, tak tato politická strana zastává široké spektrum pozic, řekněme, od komunistické platformy, která je však podle mého názoru velmi slabá, až po pozice sociální demokracie.
Ale také samozřejmě nesmíme zapomenout na všehoschopné kariéristy, kteří v této straně vidí především politickou budoucnost a ekonomické zajištění. Obecně se jedná o levicovou politickou stranu, která podporuje mírové hnutí a sociální spravedlnost. Jedná se o stranu, která může velmi pomoci například odborům. Například levicové odbory, které se rozešly se sociální demokracií, se staly v podstatě součástí Die Linke. V této politické straně neexistuje jasná shoda o řadě politických problémů a zůstává otázkou, zdali právě takto pluralitní politická strana může být skutečně levicovou stranou.
Můžete uvést konkrétní případ?
Samozřejmě. Například nedávno byl na německé politické scéně velký problém v souvislosti s Kubou, kdy někteří členové vedení Die Linke poslali blahopřejný dopis bývalému prezidentovi Kuby Fidelu Castrovi k narozeninám, což vyvolalo ostré reakce další části Die Linke, která v podstatě veřejně odsoudila gratulaci »diktátorovi«. A to je smutné.
Jaké má Die Linke politické spojence?
Zásadní problém je, že nevidím žádného spojence Die Linke. Tato strana neorganizuje žádné levicové opoziční hnutí. Jejich poslanci se maximálně vyfotí před parlamentem při příležitosti nějaké stávky a vrátí se zpátky do zasedacích místností. Poslanci této politické strany chybí při blokádách, při demonstracích proti fašismu. V podstatě pracuje jenom a pouze na parlamentní bázi. Což je ale důležité, protože třeba brání v parlamentu odbory. Protože Zelení a Die Linke a jejich poslanci byli jediní, kteří hlasovali proti onomu zmiňovanému zákonu, který zakazuje v určitých případech stávku! Ale třeba před samotnou budovou německého parlamentu, tam se angažují jen konkrétní poslanci Die Linke, a bohužel ne celá strana jako celek. Tak to vidím já!
Die Linke je tedy vnitřně rozpolcena?
Ano. Víte, zdá se mi, že tato politická strana prostě nemá jasný cíl – skoncovat s kapitalismem. Ona ho chce pouze jaksi zesociálnit. A to, podle mého názoru, není správná cesta!
Ale abych pouze nehanil. Die Linke právě zahájila kampaň proti nejistotě. Ačkoli spokojenost s ekonomickou situací, i s vládní politikou, je dnes v Německu prý vysoká, mnoho lidí skutečně cítí velkou nejistotu. Žijí ve strachu z nezaměstnanosti, mají časově omezené smlouvy, ale jsou i falešně označováni za samostatně výdělečně činné, trpí rostoucím napětím a pracovními přesčasy. Jsou mnohdy zkrátka pracujícími chudými, protože zhruba 1,3 milionu lidí pracujících na plný úvazek v Německu dostává tak nízkou mzdu, že berou méně, než kdyby dostávali podporu v nezaměstnanosti, a musí dostávat další podporu od státu. I když pracují! Jsou to chudí pracující. Myslím, že toto znáte i vy v České republice.
Radovan RYBÁK
