Jdi na obsah Jdi na menu
 


Neoliberalismus přivede civilizaci ke zkáze

4. 4. 2014

Venezuelská ambasáda v Praze sídlí nyní na novém místě. Přímo naproti sídla organizace Člověk v tísni. Na snímku vlevo knihovník velvyslanectví Martin Peč, v rozhovoru s ambasadorem. Haló noviny. FOTO/ Radovan RYBÁK

 

Rozhovor Haló novin s Victorem Juliánem Hernándezem Leónem, velvyslancem Venezuely v ČR

Jaká je aktuální situace ve Venezuele?

 

Situace ve Venezuele je nyní velice složitá, jedná se o výsledek dlouholetého boje. V naší zemi probíhá třídní boj. Je totiž evidentní, že venezuelská oligarchie nemá jinou možnost, jak se dostat k moci, než tím, že vytváří nepokoje. Hledá prostě nedemokratické cesty, jak uchopit moc ve státě! Ve Venezuele za posledních 15 let bylo jasně prokázáno, že se lid naší země rozhodl změnit její tvář. I proto se hlásí venezuelský lid k odkazu nedávno zemřelého pana prezidenta Huga Cháveze.

Je zřejmé, že takzvaní studenti, kteří údajně mírumilovně protestují proti venezuelské právoplatně zvolené vládě, chtějí nedemokratickou cestou, kterou není možné přijmout v moderním světě, změnit vládu v naší zemi. Tedy násilím! A tudy cesta nevede. V zemi, která rozhoduje v referendech o zásadních otázkách státu, toto není možné.

Je scénář vyvolávání nepokojů v různých zemích podobný?

Rozhodně vím, že organizace jako Člověk v tísni nebo podobné organizace, financované přímo přes CIA, působí nejenom ve Venezuele, ale i v jiných zemích světa. Důkazem toho je neskutečná podobnost událostí za posledních pár let v různých oblastech světa. V Iráku, Egyptě, Sýrii, na Ukrajině, v Kosovu. Scénář je zcela totožný a finance, kterými jsou nepokoje podpořeny, pramení z jednoho zdroje.

Informace v médiích jsou mnohdy tendenční a jednostranně podávané ve prospěch zájmů oligarchů.

O co se tedy bojuje?

Jedná se o boj o přírodní zdroje a o ovládání toku zmíněných přírodních zdrojů. Mluvíme o Sýrii, o Středním východě a podobně. Rozhodně jde o zdroje - ať už se jedná o Irák, Libyi, nebo nyní o Venezuelu. Velké mocnosti se totiž snaží dosazovat do těchto zemí své lidi, aby tam působili a případně poté vyvolávali nepokoje. Víme dobře, že svět je závislý na zdrojích energie. Kdo zdroje energie ovládá, tak ovládá celý svět! To je jednoduché.

Scénář nepokojů ve zmíněných zemích je tedy zcela totožný a je smutné, že na začátku třetího milénia lidé nepochopili, že impéria nikdy nedokážou to, co nám slibují. Slibují nám »modré z nebe«, ale svým imperiálním chováním své sliby nedodrží, ale naopak přivedou civilizaci ke zkáze. Již Hugo Chávez říkal, že imperialismus dovede lidstvo k záhubě, a měl pravdu.

Imperialismus se však v současnosti dostal do souboje s lidovou mocí, která dnes ve Venezuele řídí osud země. Proto ty problémy.

Jak by se zmíněné nepokoje řešily, podle vašeho názoru, v ČR?

Víte, chtěl bych vidět například v České republice nějakou skupinu nespokojených, která prostě nesouhlasí se státním zřízením a přišla by třeba k budově Ústavního soudu v Brně a zdemolovala by tam fasádu! Co by se stalo? Těžkooděnci by zasáhli a celá skupina by skončila za mřížemi, za výtržnictví, vandalismus a podobně. Ve Venezuele toto musíme trpět, jinak jsme osočováni z toho, že jsme totalitní režim. To je dvojí metr na demokracii.

Jak se řeší nepokoje ve Venezuele?

Samozřejmě se nepokoje ve Venezuele řeší v rámci platných zákonů! Ale například pan prezident Chávez byl v rámci svého náboženského přesvědčení takovým člověkem, který protestujícím nespokojencům odpouštěl tyto nepokoje, byl hodně věřící člověk. Mrzí mě tedy v této souvislosti, že v Praze nebyla povolena zádušní mše v době, kdy Chávez zemřel. Je to neomluvitelné! Vypadá to totiž, že katolická církev v České republice zastává určité politické názory vůči Venezuele, a to je politováníhodné. Víte, když zemřela baronka Margaret Thatcherová, nebyl se zádušní mší v pražském kostele žádný problém!

Byl podle Victora Juliána Hernándeze Leóna prezident Chávez komunistou? Čtěte ve čtvrtečních tištěných Haló novinách.

Radovan RYBÁK