KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Z vládní strategie sociálního začleňování do roku 2020 vyplývá, že chudoba a sociální vyloučení hrozí 1,58 mil. obyvatel ČR. Vy žijete ve městě, kde asi rozumíte těmto číslům.

To máte pravdu. Je alarmující skutečností, že náš region se dlouhodobě řadí mezi oblasti s nejvyšší nezaměstnaností v republice. Od již dvě desetiletí trvajícího stavu se neodlišují ani poslední zveřejněná data ve statistikách k 28. únoru letošního roku. Ústecký kraj zaujímá 1. místo v ČR s 11,89 % nezaměstnaných. Okres Most je na tom se svými 13,94 % nezaměstnaných nejhůře v celém kraji a musím konstatovat, že v celostátním srovnání se již od devadesátých let minulého století po současnost umisťuje v pomyslném žebříčku nezaměstnanosti na nejvyšších příčkách. Ke konci tohoto února v řazení okresů obsadil Most opětovně třetí místo v republice. Z 11 obcí na Litvínovsku jich pět přesahuje hranici 13 % a patří k nim města Lom, Meziboří a bohužel i Litvínov, kde činí podíl nezaměstnaných 15,17 %.

Na tyto údaje pak navazuje i vysoký počet lidí, kteří jsou závislí na sociálních dávkách, např. v únoru litvínovské pracoviště úřadu práce podpořilo 5578 osob v rámci dávek státní sociální podpory a 2819 lidí čerpalo dávky hmotné nouze. To jsou pouze »suchá« čísla, z nichž lze odvodit nízkou životní úroveň, ohrožení nezanedbatelné části obyvatel chudobou a sociálním vyloučením, ale nic nám neříkají, jak nedozírné morální škody fenomén nezaměstnanosti způsobuje a jak se vysoká nezaměstnanost nepříznivě odráží ve všech oblastech života našeho města a celého regionu.

Kde vidíte příčiny vysoké nezaměstnanosti a související chudoby ve vašem městě a kraji?

Na viaduktu při vjezdu do našeho města kdysi visel transparent »Litvínov – město horníků, chemiků a textiláků«. Zjednodušeně řečeno, za poslední čtvrtstoletí se nepodařilo nahradit úbytek pracovních míst, která v regionu vytvářel důlní, chemický a textilní průmysl. Velcí zaměstnavatelé začali racionalizovat své podnikatelské aktivity. Hlubinné šachty postupně nahradily povrchové doly a těžaři v rámci zvyšování efektivity výroby propustili cca 10 000 zaměstnanců, aniž by při tom došlo k útlumu těžby. Také Unipetrol vykazoval v roce 2013 o 46 % méně zaměstnanců oproti roku 2002, v absolutním vyjádření šlo o úbytek cca 1300 pracovních míst. Zhruba před deseti lety v Litvínově ukončila výrobu textilka Rico (při ukončení s názvem Gáza) a poslední pohromou bylo zastavení výroby v přádelně firmy Schoeller Litvínov v minulém roce. V době, kdy textilky jely tzv. naplno, zaměstnávaly až 2000 lidí.

Strukturální nezaměstnanost se u nás ještě umocňuje dalšími problémy, jako je nízká úroveň dosaženého vzdělání obyvatel a skutečnost, že noví investoři váhají s umístěním své podnikatelské činnosti do regionu, kde kvalifikace potencionálních zaměstnanců neodpovídá jejich požadavkům. Vážným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost, kdy v některých rodinách vyrůstá již třetí generace dětí, která neviděla své rodiče pracovat.

Může Litvínov zřizovat nějaká pracovní místa – např. ve službách, správě městského majetku apod.? Nebo máte jiné páky na podporu zvýšení zaměstnanosti?

Město se snaží využít různých možností, které nabízejí jak úřad práce, tak např. MPSV, ministerstvo vnitra, odbor pro sociální začleňování úřadu vlády atp. K obdobnému přístupu nabádáme nejen naše příspěvkové organizace a společnosti ve vlastnictví města, ale i nestátní neziskové organizace, s nimiž na úseku sociální práce úzce spolupracujeme. V rámci veřejně prospěšných prací litvínovský městský úřad zaměstnává 33 pracovníků a Technické služby Litvínov, s. r. o., vytvořily 20 společensky účelných pracovních míst – těchto 53 pracovníků, kromě dalších kmenových zaměstnanců technických služeb, je zapojeno při úklidu města. Naše školy např. využívají dotovaná pracovní místa k zabezpečení dozoru ve svých areálech a k zajištění veřejného pořádku na sportovištích (tzv. správci hřišť).

Město má registrovány dvě sociální služby (terénní programy a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi), na jejichž výkon čerpá dotace od MPSV a Úřadu vlády ČR a nezanedbatelnou položku předmětných dotací tvoří mzdové náklady na pět sociálních pracovníků, kteří jsou vyčleněni pro práci v sídlišti Janov a na ubytovně města. Za podpory ministerstva vnitra naše městská policie zřídila čtyři pracovní pozice asistentek prevence kriminality, které byly rovněž vybrány z řad nezaměstnaných obyvatel našeho města, a úspěšně působí v sociálně vyloučené lokalitě Janov. Vysoký podíl nezaměstnaných mladých lidí město »pomáhá řešit« zaměstnáváním dvou absolventů v rámci projektu »Odborné praxe pro mladé do 30 let v Ústeckém kraji«.

Je však nutné zdůraznit, že možnosti obcí v řešení otázek zaměstnanosti jsou omezené. Rozvoj podnikatelských aktivit a následně vyšší zaměstnanost podporujeme např. zvýhodněním podmínek při prodeji pozemků v průmyslové zóně, kterou město zřídilo, ale i v jiných částech města firmám vytvářejícím nová pracovní místa. Snažíme se udržet ekonomicky únosné nájmy za nebytové prostory v majetku města, nejenže jsme nájmy nezvyšovali ani o inflaci, ale dokonce je rada města v tomto volebním období snížila z 800 na 600 Kč/m² ročně.

Živnostníky, kteří podnikají v obchodech a službách ve středu města, jsme se snažili podpořit alespoň tím, že jsme na polovinu snížili poplatek za parkování z 20 na 10 Kč za hodinu. Město je dále partnerem některých subjektů, které jsou nositeli projektů aktivní politiky zaměstnanosti, jako tomu bylo naposledy např. u Litvínovské vzdělávací společnosti, jež realizovala projekt »Příležitost - slaďování pracovního a rodinného života pro ženy na trhu práce v lokalitě Litvínov a Meziboří« a takovéto projekty se město prostřednictvím svých novin snaží co nejvíce popularizovat u široké veřejnosti.

Uvedla jsem několik příkladů, jak Litvínov napomáhá vyšší zaměstnanosti, avšak hlavní úlohu v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti musí sehrávat stát. A ten byl k našemu regionu doposud skoupý, vlastně si ani nepamatuji, že by na Litvínovsko směřovala nějaká významnější investiční pobídka, která by dlouhodobě vysokou nezaměstnanost pomohla zásadně ovlivnit.

Pod hranicí příjmové chudoby se nachází podle vládní strategie 256 600 dětí, tedy 14 %. Zaznamenala jsem v televizní relaci, že v jedné z litvínovských škol prý z 500 žáků docházejí na teplý oběd jen asi dvě stovky. Víte, z jakého je to důvodu?

Důvody mohou být různé. Řada dětí z rodin, kde je matka nebo dokonce kde jsou oba rodiče bez práce a kde pečují i o další děti, obědvá doma. Mnohé rodiny v našem regionu dnes musí velmi úsporně hospodařit a pečlivě zvažovat, jak s penězi vyjít; zda se nevyplatí raději vařit levná jídla doma, nežli platit obědy pro děti ve škole. A nejde jen o rodiny, ve kterých jsou rodiče – jeden či oba – nezaměstnaní, nejde jen o rodiny zadlužené, ale i o rodiny s nižšími příjmy, a rodiny neúplné, kde zejména matkám–samoživitelkám není co závidět.

Bohužel však musím říci, že se v našem městě nezřídka vyskytují problematické rodiny, které upřednostňují jiné výdaje, než je úhrada obědů pro jejich děti. Kupují alkohol, cigarety; neumí hospodařit, a když obdrží sociální dávky, utrácejí bez rozmyslu peníze za potraviny, zboží a služby, které si ani rodiny s průměrnými příjmy nemohou dovolit, a do termínu další výplaty dávek »je pak daleko«. Tíživou finanční situaci mnohdy řeší vršícími se půjčkami, někdy dokonce i krádežemi nebo pochybnou nadějí na výhru v hernách, kde házejí zbytky peněz do hracích automatů. Zvyšují se i počty lidí závislých na drogách, a to i těhotných žen a matek.

Jak je podle Eriky Sedláčkové možné pomoci dětem z rodin, kde nemají peníze na školní oběd? Čtěte středeční tištěné Haló noviny.

Monika HOŘENÍ