KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Problémy a možná řešení v návaznosti na konkrétní majetkové požadavky církví v jednotlivých regionech. Na toto téma diskutovali v sobotu v Praze krajští zastupitelé KSČM.

S aktuální situací v podávání žádostí, které směřují na Pozemkový úřad ČR, Lesy ČR a ostatní povinné osoby seznámil přítomné odborník KSČM na církevní problematiku Vladimír Koníček. »Problém je, že žádosti jsou směřovány také na osoby, které nejsou povinné, tzn. na obce, kraje, případně církve žádají i nemovitosti, které jsou ve vlastnictví fyzických osob,« zdůraznil pro Haló noviny Koníček. Právě to zastupitele hodně pálí.

Starosta obce Chlumín na Mělnicku Václav Pokorný zmínil, že církev žádá 107 hektarů půdy, což je 18 % z katastru obce. Poukázal na to, že v minulosti nebylo možné na této půdě stavět rodinné domky, spravoval ji Pozemkový fond. »Obec blokačním paragrafem trpěla, ale na druhé straně jsme možná měli štěstí, že nás minula tzv. příměstská výstavba se všemi svými nešvary,« přiznal. Nyní se obává, aby církev neprodala půdu nějakému developerovi. Církve by podle něj měly informovat obce, jaké záměry mají s tím, o co žádají. První, komu pozemky nabídnou, by měla být právě obec. Stát vložil v 60. letech nemalé peníze do rekonstrukce zdejšího kostela a »nyní začíná do této kulturní památky pršet, církev se však k opravě nemá,« dodal starosta Chlumína.

Vedoucí oddělení ÚV KSČM Ludvík Šulda mj. řekl, že KSČM, která od počátku proti tzv. církevním restitucím bojovala, by se nyní měla postavit do čela snah občanských aktivistů, kteří se nikdy s podivným způsobem přijetí zákona ve sněmovně nesmířili (prošel o jediný hlas poslance, který se brzy poté odebral do vězení). Za důležité považuje upozorňovat na nepravosti, které se v souvislosti s vydáváním majetku církvím dějí. »Poté, co selhal boj na vládní a parlamentní úrovni, je třeba zapojit se do práce na místní úrovni, poukazovat na sporné případy, neoprávněné žádosti,« uvedl.

Místopředseda ústavně právního výboru sněmovny Stanislav Grospič připomněl aktivity komunistů na parlamentní půdě. Sdělil, že poslanci znovu otevřou tuto otázku. Jde o to, co nakonec bude církvím vydáno - což je dlouhodobá věc. Mezitím se však budou církvím vyplácet náhrady. »Povinné orgány by měly od církví žádat důsledné doložení svého požadavku,« zdůraznil. Mnozí účastníci porady totiž poukazovali na to, že katolická církev nyní žádá majetek, který ji už byl proplacen na počátku 90. let podle tehdy přijatého federálního zákona. Údajně je to třeba případ augustiánského kláštera v České Lípě. Už jednou za něj stát zaplatil a nyní by měl znovu!?

»Nejednou církve žádají o vydání sbírkových předmětů, někdy i podle původního výčtového zákona. Obrací se na kraj s mnoha požadavky, kraje však nehospodaří s majetkem státu. Proto nyní posílají na Asociaci krajů sumář došlých požadavků od církví,« uvedl další z problémů, který tíží třeba Středočechy, Zdeněk Štefek. Mnozí diskutující hovořili o nesmyslných cenách půdy, za kterou mají církve dostávat náhrady. Vladimír Koníček připomněl, že prvotní byla politická dohoda s církvemi o výši náhrad, a na to se vše pak muselo »napasovat«. Potvrdil, že katolická církev žádá nejednou opakovaně o totéž. Leo Luzar z Moravskoslezského kraje tvrdí, že obce by neměly pustit ze zřetele územní plány, podle něj je třeba se podívat na to, co nelze vydat. Vladimír Sácký z jižní Moravy by uvítal zákon o odluce církví od státu. Mnozí diskutující, třeba Ivan Mařák ze Zlínska či Josef Lukášek z Královéhradeckého kraje, položili otázku, jak to nyní bude s financováním oprav církevních památek?