Odklad zrušení karenční doby je pro KSČM nepřijatelný
Občanským demokratům se nepodařilo prosadit odklad zrušení karenční doby, dokud nebudou plně fungovat nové elektronické neschopenky. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci s největší pravděpodobností od letošního července, jak již bylo schváleno. Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje zavedení e-neschopenky od ledna příštího roku. Podle občanských demokratů ale vláda a ministerstvo selhaly, když nebyly schopné včas systém e-neschopenek připravit. E-neschopenky vyvolaly před časem napětí v koalici ANO a ČSSD. Zaměstnavatelé totiž dostali příslib, že e-neschopenky začnou fungovat současně se zrušením karenční doby od července. Nový systém by se ale měl spustit až o půl roku později. Řada poslanců ANO se proto klonila k půlročnímu odkladu obnovení náhrad mzdy za první tři dny nemoci. To však důrazně odmítla ČSSD, považovala by to za porušení koaliční dohody. Poslanec ODS Jan Bauer chtěl vložit odklad zrušení karenční doby do vládní novely zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění. Nabídl hned tři varianty. První počítala s odkladem na rok 2020, druhá na rok 2021 a třetí vázala účinnost na úpravu elektronické neschopenky. Sněmovna je však většinou hlasů, zejména poslanců ANO, ČSSD, Pirátů, SPD a KSČM, odmítla. »Nechceme zrušení karenční doby spojovat se zavedením e-neschopenky,« zdůvodnila postoj komunistických poslanců stínová ministryně práce a sociálních věcí KSČM a místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová. Zopakovala, že KSČM o zrušení karenční doby usiluje dlouhodobě, v minulém volebním se o to pokusila několikrát, podařilo se to však až nyní. »Jsme přesvědčeni o tom, že zrušení karenční doby je ve prospěch především zaměstnanců. A pokud jde o kompenzaci pro zaměstnavatele, považujeme ji za dostačující,« řekla Aulická našemu listu. Potvrdila, že komunisté každopádně zavedení e-neschopenky podporují. K tomu, aby to mohlo být spojeno se zrušením karenční doby, podle ní chybělo politické zadání. »Slib ČSSD premiérovi, že to stihne, byl nesmyslný, samotné ministerstvo na to opravdu nebylo připravené. Osobně si myslím, že i když teď MPSV dělá, co může, tak datum 1. ledna 2020 není zcela v pořádku. Zkušební provoz, který by měl být od konce října, považuji za nedostačující k tomu, aby se vychytaly ty nejzásadnější problémy, a mám obavy, že natvrdo by mohla být e-neschopenka spuštěna až někdy v polovině roku 2020,« dodala stínová ministryně. »Zkušební« hlasování Bauer návrh ODS zdůvodnil slovy, že ministerstvo práce by mělo mít dostatek času na přípravu kvalitní legislativy k e-neschopence. »Chceme umožnit premiéru Andreji Babišovi naplnit veřejný slib, že současně se zrušením karenční doby bude zavedena funkční elektronická neschopenka,«řekl. Podle Aleny Gajdůškové (ČSSD) ale není mezi e-neschopenkou a vyplácením nemocenské žádná vazba. »Pokud někdo dal politický slib, je jiná věc,« podotkla. Stejné pozměňovací návrhy prosazují občanští demokraté i k novele, která se týká e-neschopenek. Sněmovna o nich tedy bude hlasovat ještě jednou, patrně v květnu. Aulická v této souvislosti podotkla, že i samotný Bauer řekl, že hlasování považuje za »zkušební« právě vzhledem k tomu, že ty samé návrhy jsou vloženy i do novely, která se týká přímo e-neschopenky. »Každopádně pro nás je nepřijatelné, aby se kvůli e-neschopence odložilo zrušení karenční doby,« zdůraznila poslankyně. Nové povinnosti pro instituce Novela zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění mění příslušný zákon podle unijních požadavků, přestože v ČR není tento systém důchodového pojištění zaveden. Předloha, která nyní zamíří k posouzení do Senátu, ukládá institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění nové povinnosti, které mají mimo jiné zlepšit informovanost účastníků tohoto pojištění nebo lépe opatrovat jejich peníze. Institucím ukládá novela například vypracovat přehled důchodových dávek, což má být dokument obsahující klíčové informace pro klienta. Z něj by se měl dozvědět, mimo jiné, jak by se mohly vyvíjet jeho důchodové dávky v závislosti na věku odchodu do důchodu. Instituce ho bude muset informovat o tom, jak se tato projekce může lišit od skutečných dávek. V ČR mohou zaměstnanecké penzijní pojištění nabízet instituce, které mají k této činnosti povolení domovského orgánu dohledu ze zemí EU a oznámí tuto činnost na území ČR České národní bance. Zaměstnanecké penzijní pojištění je organizováno a financováno prostřednictvím zaměstnavatele. (jad, ku)
