Opozice by měla dostat ve sněmovně víc prostoru
Komunisté by byli rádi, aby ve sněmovně vláda neblokovala jejich opakovaně předkládaný návrh zákona o majetkových přiznáních. Přivítali by projednání novely Ústavy, kterou podali již před rokem. Týká se zániku mandátu poslance nebo senátora.
Na tiskové konferenci to včera sdělili místopředseda ÚV KSČM, stínový ministr financí Jiří Dolejš, a stínová ministryně KSČM pro legislativu, předsedkyně petičního výboru sněmovny Zuzka Bebarová Rujbrová. Řeč je o tzv. opozičním okénku. Koalice upřednostňuje vládní návrhy zákonů a opozice často musí dlouho čekat v řadě, než na její návrhy dojde. Jednou z předloh, kterou poslanci KSČM předkládají už popáté, je návrh zákona o majetkových přiznáních. »Tuto pátou verzi jsme do sněmovny předložili už v červnu 2014, v únoru se dočkala zahájení projednávání. Bylo přerušeno s odkazem na to, že vláda, která se k našemu návrhu vyjádřila neutrálně, zpracovává svou verzi, a tudíž musíme v dalším projednávání našeho návrhu počkat, až se vláda ‚pochlapí‘ a svou verzi zákona předloží. Čas běží a splnění slibu vlády z jejího vlastního programového prohlášení, tj. že podnikne kroky směrem k přiznání majetku, stále nikde,« zdůraznil Dolejš. Zmínil vyjádření prezidenta republiky, který majetková přiznání označil za svou prioritu.
»Kde je tedy brzda? Kde to vázne?« položil otázku. ČSSD podobné návrhy - jako je ten KSČM - předkládala v minulosti a podle Dolejše by jí nemělo činit zásadní problém, kromě jisté »politické žárlivosti«, že nejde o její návrh, pro řešení navrhované komunisty hlasovat. Problém vidí spíš v dalších členech koalice, kdy ANO odmítá plošnost a prosazuje verzi iniciativy finančních úřadů. KDU-ČSL prosazují řešení nikoli plošné, ale vázané především na trestně právní řízení. Dolejšovi se zdá, že vláda se neumí dohodnout na nějakém kompromisu. Připomněl obavu formulovanou opět prezidentem Zemanem - že tento kompromis může být »vykastrován« a nakonec bude přijat jen nějaký formální krok. »Náš návrh tu je, měl by být projednán, minimálně puštěn do dalších čtení. Oproti tomu, co se diskutuje na vládě, a už je to tam půl roku v připomínkovém řízení, má jednu výhodu. Jasně specifikuje povinnost podávat majetkové přiznání, čímž se vyhýbá problému, který třeba návrh ANO má, tj. v rámci iniciativy finančního úřadu, aby dotyčný subjekt sám sebe obviňoval. Toto sebeobviňování je právní, možná dokonce ústavní problém. Vyhýbá se i problematice trestního postihu. A pokud se argumentuje slovenskou verzí majetkového přiznání, která v podobě blízké onomu zrajícímu vládnímu kompromisu existuje, je třeba říci, že na Slovensku za třetí rok existence tohoto zákona nedošlo k případu, kdy byl označen, dohledán a potrestán majetkový únik,« prohlásil Dolejš. Zdůraznil, že návrh KSČM je plošný, není v rozporu s právním stavem. Řešení navíc není náročné na agendu.
»Zánik mandátu« čeká na projednání již rok
Předsedkyně petičního výboru sněmovny Zuzka Bebarová Rujbrová by do tzv. opozičního okénka ráda dostala novelu Ústavy, kterou komunističtí poslanci předložili již před rokem. Týká se zániku mandátu poslance nebo senátora. »Návrh jsme předkládali snad v každém volebním období. Řeší něco, co se občanům zdá samozřejmé – ztrátu mandátu poslance nebo senátora, který byl odsouzen pro úmyslný trestný čin,« vysvětlila Bebarová. Podle novely by mandát zákonodárce zanikl v den, kdy byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za trestný čin spáchaný úmyslně. Připomněla, že zákony, které se týkají samospráv, zánik mandátu v případě odsouzení pro úmyslný trestný čin, obsahují. »Mělo by být snahou každého politického klubu, každé politické strany se očistit v případě, že její poslanec hranice zákona překročí,« soudí poslankyně.
Novela Ústavy řeší i otázku zániku mandátu zákonodárce, který by vystoupil ze svého poslaneckého nebo senátorského klubu, přestoupil by do jiného nebo by dokonce opustil politickou stranu, za kterou kandidoval. »V každém volebním období se několik takových poslanců vyskytlo a ti, kteří je dosadili na kandidátní listiny, nemají žádné páky, jakým způsobem zabránit tomu, aby přešli třeba do zcela odlišného politického klubu, a tam prosazovali program, který neodpovídá slibům daným voličům,« vysvětlila Bebarová. Institut »ztráty mandátu« má být podle komunistů pojistkou proti změně poměru politických sil v parlamentních komorách, neboť jde o čin v rozporu s vůlí občanů–voličů. »Jde o témata, která by měla být samozřejmá v kulturní společnosti, že ten, kdo je odsouzen například pro majetkovou trestnou činnost, nemůže přijímat zákony, které se dotýkají třeba korupce,« uvedla Bebarová.
Vláda souhlasem s opozičním okénkem ve sněmovně opozici uspokojí jen částečně. Jediné spravedlivé by totiž bylo, aby se návrhy projednávaly ve sněmovně tak, jak po sobě přicházely. Každý tisk nese nejen datum, ale má i své číslo. Tady se šidit nedá. Ale dosud opoziční iniciativy odstrkovala každá vláda.
