KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Ústavní činitelé si od příštího roku finančně polepší. A podstatně víc, než plánovala Sobotkova vláda. Místo navrhované pětistovky by měl základní plat zákonodárců, tedy bez náhrad, v příštím roce vzrůst proti letošku o 8100 Kč na 64 tisíc korun měsíčně.

Počítá s tím pozměňovací návrh, který včera schválil sněmovní rozpočtový výbor, když projednával vládní novelu o platu představitelů státní moci. Návrh, který po dohodě všech poslaneckých klubů předložil předseda výboru Václav Votava (ČSSD), podpořili všichni přítomní členové výboru.

Vládní norma původně počítala s tím, že platy ústavních činitelů se zvýší o jedno procento, tedy o zhruba pět set korun. To ale poslancům nestačilo. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) připouštěl jako kompromisní návrh růst o 3,5 procenta. Ani to poslance neuspokojilo, výborem schválený nárůst je zhruba 14,4 procenta.

Poslanci se shodli na tom, že už nadále nechtějí diskutovat o svých platech, ty se proto příští čtyři roky budou odvíjet od průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Příští rok se budou platy zákonodárců, členů vlády nebo hlavy státu odvíjet od 2,5násobku průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře v roce 2013. Tato mzda loni činila podle vládních údajů 23 674 korun. V roce 2016 už půjde o 2,6násobek mzdy v letošním roce, v roce 2017 o 2,7násobek a v roce 2018 o 2,75násobek mzdy za předminulý rok. Podle poslanců jde o návrat k »automatu«, tedy k tomu, že se jejich platy budou zvyšovat automaticky podle růstu uvedené mzdy.

Politický kompromis

»Je to politický kompromis, protože kdyby došlo k nějakým obstrukcím či blokování, tak by zvítězila ta nejhorší možná varianta, to znamená skokový nárůst, který znamenal navýšení platů o více než dvacet tisíc korun. I nyní sice jde o nárůst, ale je to nárůst, jehož tempo je pod úrovní nárůstu platů ve veřejné sféře,« řekl našemu listu člen rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM).

Základní plat poslance a senátora bez jakékoli funkce je nyní 55 900 korun. Vypočítává se z platové základny 51 731 korun a připočte se k němu osm procent. Poslanců bez funkce je ale menšina. Předsedové a místopředsedové výborů i podvýborů mají příplatky stejně jako předsedové komisí nebo parlamentních delegací.

Platová základna byla od roku 2011 do konce letošního roku zmražena kvůli úsporným krokům tehdejší koaliční vlády Petra Nečase. Pokud by poslanci do zákona nezasáhli, zvýšily by se platy skokově o 26 procent.

Rozpočtový výbor včera také navrhl řešení platů pro soudce. Jejich plat by se měl odvíjet od trojnásobku průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Základnu pro výpočet platů soudců určuje do konce roku 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za předminulý kalendářní rok. Činí 64 496 korun. Ústavní soud tento způsob výpočtu ale zrušil a uvedl, že by se základna měla vrátit k trojnásobku.

Změnu zákona ale musí ještě schválit sněmovna, Senát a podepsat prezident.