Panama přepisuje dějiny
Sblížení USA a Kuby je bodem obratu pro celý region, uvedl americký prezident Barack Obama v sobotním projevu na celoamerickém summitu v panamské metropoli. Při slavnostním zahájení v pátek si Obama potřásl rukou s kubánským prezidentem Raúlem Castrem. Ten v sobotu šéfa Bílého domu charakterizoval jako čestného muže. Přítomnost obou státníků v jedné místnosti je podle amerického prezidenta historickou událostí.
Obama v proslovu k hlavám států a vlád amerických zemí mj. uvedl, že se těší na nové vztahy s Kubou, které nebudou v zajetí ideologie. Nemá prý zájem vést bitvy, které začaly dávno před tím, než se narodil. Mezi oběma zeměmi podle amerického prezidenta zůstanou značné rozdíly, opětovné navázání diplomatických styků ale prý umožní oběma stranám lépe se poznat.
Castro ve svém sobotním projevu označil Obamu za čestného člověka a vyzval k vyřešení problému amerického embarga vůči Kubě.
Obama se má s Castrem, s nímž se osobně potkal poprvé na pohřbu bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely v prosinci 2013, ještě jednou sejít později během soboty.
Už v pátek všichni sledovali hlavně tyto dva muže. Počínaje tím, když prošli po slavnostním červeném koberci v rozmezí jen několika minut po sobě, upozornila agentura AP. Obama byl poslední ze státníků amerického kontinentu, které panamský prezidentský pár na zahájení summitu uvítal.
Prvnímu stisku rukou mezi Obamou a Raúlem z bezprostřední blízkosti přihlíželi generální tajemník OSN Pan Ki-mun a kubánský ministr zahraničí Bruno Rodriguez. Bílý dům uvedl, že dosavadní setkání byla neformální a že státníci nevedli žádný závažný rozhovor.
USA i Kuba vnímají panamský summit jako další krok ke zlepšení vztahů, o čemž svědčí i čtvrteční panamská schůzka šéfů diplomacie obou zemí, kteří ji označili za velmi plodnou. Podle některých pozorovatelů by Obama během summitu mohl oznámit vyškrtnutí Kuby z amerického účelového seznamu států podporujících terorismus, o něž Havana navzdory pochybnosti tohoto seznamu velmi usiluje.
Na seznam se Kuba dostala v roce 1982 zejména kvůli údajné podpoře baskické separatistické organizace ETA a kolumbijských povstalců z hnutí FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie). To, že se Kuba stále nachází na seznamu, je zásadní překážkou na cestě k normalizaci vztahů mezi oběma zeměmi a ke znovuotevření jejich ambasád.
Kubánská delegace je vůbec poprvé na celoamerickém summitu, který je sedmou takovouto akcí; její účastníci se mají zabývat řadou témat od podpory demokracie v regionu až po ochranu životního prostředí.
Obama se setkal v pátek krátce před zahájením summitu s několika tzv. kubánskými disidenty, které ujistil, že USA stojí po jejich boku. Sdělovací prostředky také zaznamenaly výrok amerického prezidenta týkající se Latinské Ameriky: »Doby, kdy jsme si tak často mysleli, že Spojené státy mohou beztrestně intervenovat, jsou pryč.« Prezident tak připomněl období 20. století, kdy USA podporovaly krvavé vojenské režimy nebo alespoň ozbrojený odpor v Latinské Americe nebo vojensky přímo intervenovaly, jako například v roce 1989 v Panamě, kde svrhly režim generála Manuela Noriegy.
Na tuto událost upozornil podle ČTK v pátek venezuelský prezident Nicolás Maduro Moros, když po příletu do panamské metropole ihned navštívil památník obětí americké invaze do Panamy a prohlásil, že by k něčemu podobnému již nemělo dojít. Maduro po předchozích ostrých prohlášeních na adresu Washingtonu řekl, že by v Panamě mohl nastat obrat k lepšímu.
Mezi USA a Venezuelou doutná diplomatický spor kvůli trapnému Obamově výnosu, který označil levicí ovládanou jihoamerickou zemi za ohrožení bezpečnosti Spojených států. Bílý dům tento týden prezidentův neobvykle tvrdý přístup mírnil.
