KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) poukázala na negativní dopady oslabování koruny na české zaměstnance a důchodce. Hrozí zhoršení jejich životní úrovně, proto budou odbory ještě výrazněji tlačit na růst mezd zaměstnanců.

Odbory za počátek problémů považují devizové intervence, kterými Česká národní banka v listopadu 2013 oslabila kurz koruny na 27 Kč/EUR. »ČMKOS dlouhodobě říká, že to, co provedla v roce 2013 centrální banka, je věc, která nutně musí způsobit další problémy,« uvedl včera předseda ČMKOS Josef Středula. Upozornil, že po lednovém propadu koruny až nad 28 korun za euro se medián mzdy zaměstnanců v přepočtu na evropskou měnu propadl ze 750 eur před intervencemi na 720 eur. »Snahou odborů bude dělat všechno pro to, aby rostly platy zaměstnanců. Jinou možnost pro zvýšení životní úrovně nenacházíme,« reagoval na tato čísla Středula.

»Souhlasím s tím, že z pohledu odborů by se průměrná mzda v České republice měla zvýšit,« řekl včera Haló novinám předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska, poslanec Stanislav Grospič (KSČM). »Ovšem je zde soukromý zaměstnavatelský sektor, takže je to otázka kolektivního vyjednávání, tlaku odborů na mzdovou politiku. Pomoci by jako jedno z možných řešení mohlo i zvýšení minimální mzdy, které by mohlo způsobit růst ceny práce.«

Slabá koruna podle odborů nepomáhá ani vývozcům, které podle svých vyjádření chtěla centrální banka podpořit. »Minimum firem jsou čistí exportéři. Většina dováží i vyváží zároveň,« poznamenal šéf odborářů.

Vývoj kurzu koruny může ve vzdálenější budoucnosti ovlivnit také prezident republiky, který jmenuje a odvolává členy bankovní rady centrální banky včetně jejího guvernéra. »Tady se projevuje, jaké jsou to osoby a jaké mají smýšlení,« řekl Středula.

Budou mít horníci práci?

Středula se obává, že by se varianta plného prolomení těžebních limitů v severních Čechách vůbec nemusela dostat na program jednání vlády. Odbory chtějí prosadit, aby se kabinet zabýval všemi alternativami. S tímto požadavkem půjdou na páteční jednání pracovního týmu pro hospodářskou politiku na ministerstvu průmyslu.

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) by měl vládě předložit návrhy různých způsobů prolomení limitů v tomto regionu. Minulý týden uvedl, že existují pouze dvě reálné varianty. Buď budou limity upraveny jen na Dole Bílina, nebo na Bílině a částečně na Dole Československé armády (ČSA). Odbory dlouhodobě prosazují plné prolomení limitů, což včera zopakoval i Středula. Na čtvrtek 29. ledna plánuje Odborový svaz pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu demonstraci před ministerstvem průmyslu na podporu tohoto požadavku. Horníci přitom avizují, že by to nemusela být poslední aktivita tohoto typu.

Čtyři varianty

Ministerstvo zpracovalo celkem čtyři varianty toho, jak s těžebními limity naložit. Vedle dvou částečných řešení ještě úplné zachování limitů zavedených v roce 1991 a plné prolomení včetně zbourání Horního Jiřetína a Černic. Vládě by se na stůl nemusely dostat všechny. »Hrozí riziko, že by varianta prolomení limitů vypadla,« uvedl na tiskové konferenci Středula.

Na rozdíl od odborů s plným prolomením limitů nesouhlasí ekologické organizace a představitelé Horního Jiřetína a Litvínova, kterých by se případné rozšíření limitů bezprostředně dotklo. »Nehledí se na otázku zaměstnanosti, ale spíše na jiné pohledy na tutéž věc,« poznamenal k aktuálním sporům Středula.

Buď tak, nebo tak

Neprolomení limitů není pro odbory akceptovatelné a nezdají se jim ani dílčí varianty, které považuje ministr průmyslu za reálné. »Ta částečná varianta skutečně není moudrá. Myslíme si, že je lepší jednoznačné rozhodnutí,« uvedl Středula. Polovičaté řešení podle něj jen prodlužuje nejistotu v regionu.

Pokračování těžby hnědého uhlí v severních Čechách považují odbory za správné. »Česká republika potřebuje hnědé uhlí, a to z Mostecka je nejkvalitnější z celé této pánve,« prohlásil šéf odborářů.

Kvůli těžebním limitům přerušila vláda před Vánoci i projednávání Státní energetické koncepce, která má určit směr, jakým se česká energetika vydá v nadcházejících desetiletích. K tomuto dokumentu se mají ministři vrátit v únoru. Do té doby má Mládek předložit materiál s analýzou možností v otázce těžebních limitů.