Jdi na obsah Jdi na menu
 


Podporovat především veřejné školství!

Pohled na účastníky, hovoří poslankyně Alena Nohavová. FOTO – Haló noviny/Monika HOŘENÍ
Pedagogové diskutovali v předvečer Dne učitelů

Aktuální problémy českého školství probrali v sobotu účastníci celostátního semináře, který se za řízení odborné sekce školství ÚV KSČM sešel v Praze. Jako tradičně v předvečer dne narození Jana Amose Komenského, jenž je připomínán jako Den učitelů (28. března).

S úvodním shrnutím legislativních novinek ve školství, platných či ve formě návrhu, vystoupila vedoucí sekce, poslankyně Marta Semelová. Ona, i její kolegyně z poslaneckého klubu Alena Nohavová, zkritizovaly např. návrh umožňující zakládání dětských skupin, který se snaží zoufale nahradit výpadek míst ve školkách. »V konečném důsledku tato pouze hlídací zařízení poškodí děti,« zdůraznila Nohavová. Loni nebylo uspokojeno 59 000 žádostí o nástup do předškolního zařízení. Jenže dětské skupiny nemohou plnohodnotně rozvíjet schopnosti dětí, nemohou zajistit jejich kvalitní stravování, rezonovalo na aktivu. »KSČM podporuje jednoznačně rozšiřování kapacit obecních a firemních MŠ,« řekla Semelová a poukázala na to, že se za posledních deset let ztrojnásobil počet soukromých MŠ s průměrným měsíčním školným až 15 000 Kč.

»Čeští učitelé patří k nejhůře placeným vysokoškolským odborníkům. Sedmdesát až devadesát procent vysokoškolsky vzdělaných pracovníků má vyšší mzdu než učitelé,« konstatovala dále a konkretizovala, kolik pedagogů nebude splňovat požadavky zákona ve věci odbornosti: 2500 učitelů na prvním stupni ZŠ, 1700 na druhém stupni ZŠ a 2300 na středních školách. Současný ministr Marcel Chládek (ČSSD), který je od listopadu 1989 již 17. šéfem resortu, chce mj. podpořit venkovské školy a malotřídky, postupně rušit automaty na sladkosti ve školách či více dbát na vaření školních obědů přímo ve školních jídelnách, protože se někde zabezpečují dodavatelsky. V těchto bodech nalézá shodu s KSČM.

Semelová připomněla, že komunisté podporují veřejné školství, učňovské obory a odborné školy, na jejichž úkor se rozvíjely všeobecně vzdělávací školy. Společnost potřebuje i absolventy odborného školství, zdůraznila. Proto by víceletá gymnázia měla projít postupným útlumem, řekla. Na jednoho žáka 9. třídy nyní připadají dvě místa na středních školách, tedy na SŠ postupují skoro všichni. Příznačné pro tuto dobu také je, že za deset let stoupl počet dětí s vadami řeči o polovinu – je to též důsledek nižšího zájmu rodičů, na což se poukázalo i v další diskusi, v níž padla řada kritických postřehů.

Např. vysoké ceny školních pomůcek. Nejen v lokalitách s vysokou nezaměstnaností, ale i v Praze nejsou výjimkou děti, které kvůli chudobě nemají školní obědy. Některé radnice se snaží toto sledovat a případně dětem obědy sponzorsky zajišťovat. Tvrdým oříškem je optimalizace regionálního školství. Jeden z diskutujících upozornil na nedostatečnou péči ČR o Památník J. A. Komenského v nizozemském Naardenu, což přítomné poslankyně přijaly jako námět na interpelaci.

Nikoli náhodné je i to, že se zvyšuje počet církevních škol, které získávají dotaci z veřejných zdrojů. K 31. 12. 2012 je z rozpočtu MŠMT vypláceno 127 církevních školských subjektů a 674 soukromých škol v regionálním školství, na něž školský rozpočet přispívá téměř čtyřmi miliardami korun. Účastníci potvrdili antikomunismus projevující se také ve školství, často jednostranný výklad dějin 20. století ve školních osnovách. Proto zůstává stálým úkolem pro komunisty připomínat historickou pravdu, padlo také v bohaté diskusi. Sympatickým zpestřením slavnostního zasedání byl kulturní program.