KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Zdeněk Ondráček (KSČM) se toho obává. Z několika na sobě nezávislých zdrojů se dozvěděl o chystané snaze navyšovat administrativní zátěž policistů.

Podle něj je to v přímém rozporu s programovým prohlášením současné Babišovy vlády v kapitole Vnitřní bezpečnost a veřejná správa. Jak napsal Ondráček v interpelaci na ministra vnitra Lubomíra Metnara, na krajská policejní ředitelství byl na jaře rozeslán k připomínkování návrh nového interního aktu.

»Zjednodušeně řečeno, policista, který se rozhodne za spáchání přestupku uložit pachateli toliko napomenutí, bude administrativně zatížen stejně jako ten, který mu uloží pokutu. Do současné doby a podle starého zákona se stejné přestupky řešily domluvou a ty se nikde administrativně neevidovaly, uvedl poslanec. Neví také o tom, že by někdo potřeboval statisticky vykazovat, kolikrát policie působila na občana touto pro něj preventivní formou projednání přestupku na místě. »Policistům, ale i strážníkům a dalším orgánům, které mají právo ukládat správní tresty, tak zřejmě přibudou další příkazové bloky a další administrativní zátěž,« dodal Ondráček.

Proto se ministra vnitra zeptal, zda existuje společenská potřeba statisticky evidovat ukládání správního trestu napomenutí, zda je tvorba nového příkazu v souladu s programem vlády o snížení byrokracie a administrativy. Ondráček se ptal, zda s ním ministr souhlasí v tom, že se jedná o další navyšování administrativní zátěže policistů, a zajímá ho, zda by bylo možné řešení, které nezvýší administrativní zátěž policistů, zda o tom ministerstvo uvažuje. »Policisté sami domluvu, dnes napomenutí, vnímají jako nejnižší možnou míru projednání přestupku, nikoli však jako sankci či trest,« tvrdí poslanec KSČM.

Ministr napsal, že podle přestupkového zákona z roku 2016 lze za přestupek uložit správní trest napomenutí. »Napomenutí jako správní trest přitom nelze ztotožňovat s neformálním vyřízením domluvou,« uvedl Metnar s tím, že i úprava v zákoně o přestupcích z roku 1990 znala neformální domluvu i formálnější napomenutí. Policisté však neměli oprávnění napomenutí ukládat, mohli věc vyřešit pouze neformální domluvou nebo pokutou. »Předchozí právní úprava tak byla poněkud asymetrická, když policistovi umožnila přísnější správní trest pokuty, zatímco mírnější trest v podobě napomenutí uložit nemohl. Nová právní úprava tedy rozšířila oprávnění policisty o možnost uložit napomenutí,« napsal Metnar. Napomenutí lze podle něj uložit příkazem na místě, který má stejně jako klasický příkaz písemnou formu.

Metnar: O jisté navýšení administrativy jde

»Podle názoru analyticko-legislativního odboru Policejního prezidia ČR je právně přípustné, aby policista po zhodnocení povahy a závažnosti konkrétního delikátního jednání a jeho potenciální pachatele „vyřešil věc na místě domluvou“, a konkrétní bagatelní případ tak uzavřel. Tento názor vychází ze skutečnosti, že jedním z primárních úkolů Policie ČR je chránit veřejný pořádek,« uvedl ministr. Dodal, že vyřešením věci na místě domluvou je případ uzavřen, policista neukládá správní trest napomenutí nebo pokutu, ani neprovádí oznámení příslušnému správnímu orgánu, na místě tak nic písemně nedokumentuje.

Zdůraznil, že Policie ČR reaguje návrhem interního aktu řízení policejního prezidenta na zákon z roku 2016 o odpovědnosti za přestupky, které se týkají řešení správního trestu napomenutí. Cílem je stanovit jednoznačný a jednotný postup pro policisty k využití správního trestu napomenutí příkazem na místě.

Metnarovy odpovědi na konkrétní otázky jsou stručné: Potřeba statistické evidence ukládání správního trestu napomenutí vyplývá z toho, že se bude evidovat mezi přestupky, a tudíž bude možné posuzovat recidivní chování přestupce. Tvrdí, že dávat do souvislosti zmíněný institut s programovým prohlášením současné vlády není namístě, neboť byl do českého právního řádu zaveden před jejím funkčním obdobím, »přičemž způsob a forma jeho realizace rovněž vyplývá z platných právních předpisů a principů právního státu«.

Ministr nicméně připustil, že jde o jisté navýšení papírování policistů, které je »důsledkem rozšíření nástrojů, které mají policisté k dispozici, aby řešili konkrétní případy odpovídajícím způsobem«. Zároveň řekl, že Policie ČR navrhuje řešit věci na místě domluvou v rámci jí svěřených pravomocí. Záměrem interního aktu řízení policejního prezidenta je tedy zajistit, aby navýšení administrativní zátěže bylo co nejmenší, policisté budou dál vyřizovat bagatelní jednání neformální domluvou a jen jednání dosahující určité intenzity budou řešit příkazovým blokem na napomenutí nebo pokutou.

(ku)