KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Ekonomický a sociální vývoj v Evropě i u nás stále více dokazuje, že státníci a politici neřeší základní a narůstající ekonomické a sociální problémy. »Unikají« k diskusím o dílčích, druhořadých problémech. Očekávání rozhodně neplní Evropská unie.

EU byla založena ze dvou důvodů. Především zajištění míru na kontinentu a vytvoření společného hospodářského prostoru, což mělo přispívat ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů mezi jednotlivými členskými zeměmi.

Těmto svým úkolům a cílům se bohužel unie nepřibližuje, ale naopak vzdaluje. V otázkách míru v Evropě nemá rozhodující úlohu EU, ale NATO, které už mělo zaniknout dávno, společně s koncem Varšavské smlouvy. NATO plně slouží agresivní politice Spojených států, která zde má rozhodující slovo. Současná situace na Ukrajině to plně dokazuje.

Hospodářství EU je v dlouhodobé krizi. Nezaměstnanost je rekordní a není naděje na zlepšení. Řada zemí se dostává na okraj bankrotu. Má smysl existence EU v současné podobě? Zásadní změnou se však ani v těchto dnech její orgány nezabývají. Projednávají sociální zajištění námořníků a problematiku výcviku a strážní služby na rybářských plavidlech a další podobné otázky. Nic proti tomu, není to však to nejdůležitější. Tím je zabezpečení míru v Evropě, vyrovnání ekonomické a sociální úrovně členských zemí a ekonomický růst.

Nejsou naplňována ústavní práva

Také v České republice je již dlouho rekordní výše nezaměstnanosti a zadlužení státu. Obojí stále roste. Avšak parlament a vláda se tím nezabývají. Místo toho diskutují o řadě účelových změn Ústavy ČR. Jde o dílčí změny. Není to vůbec spojeno s analýzou, jak se realizují základní ustanovení ústavy a ústavní Listiny základních práv a svobod. A v tom jsou velké a zásadní problémy. Především státní moc a poslanci neslouží všemu lidu, jak je stanoveno v ústavě, ale pouze vládnoucí koalici a jejím voličům. Nezabývají se vůbec zajištěním práva na práci a spravedlivou odměnou za práci. Ani jedna vláda doposud neměla žádnou programovou koncepci řešení těchto problémů.

K tomu je třeba vzpomenout dlouhodobé snahy postupně privatizovat zdravotní péči. Podle Listiny základních práv má být zdravotní péče na základě povinného zdravotního pojištění bezplatná. Místo toho byly zaváděny různé poplatky. Po tom, jak byly některé zrušeny, se opět volá po jejich zavedení. Prý nejsou peníze. Ale na druhé straně máme asi osm zdravotních pojišťoven, kde se podnikatelé pakují milióny. Proč je všechny nesloučit do jediné státní zdravotní pojišťovny? Na Slovensku tak učinili a mají v systému nejenom více peněz, ale i lepší zdravotní péči celkově. Zdravotní pojištění je ze zákona, platí si jej všichni zaměstnaní občané, a proto nemá být předmětem soukromého podnikání. Stát má garantovat toto základní lidské právo občanů.

Důchodové zabezpečení závisí na zaměstnanosti

Podobně je tomu s penzijním pojištěním. Pravicoví analytici i politici tvrdí, že vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji nebude na penze, a proto musí být reforma, která donutí občany více se starat o prostředky na život seniorů. Zvýšit osobní úspory a pojištění u soukromých pojišťoven. Především strašení s »vymíráním« není opodstatněné. V posledních letech se stále rodí přes 100 tisíc dětí ročně. Tedy více, než počítají »demografické« prognózy reformátorů. Když se zlepší podmínky pro rodiny s dětmi, žádné nebezpečí nebude. Jde o dostatek finančně dostupných míst v jeslích, školách, školkách. Snížit náklady na výchovu dětí. Nízký počet dětí není ani v současné době příčinou nedostatku prostředků na penze. Tím je především nezaměstnanost. Kdyby bylo o půl milionu nezaměstnaných méně, bylo by prostředků dostatek i na pravidelné valorizace důchodů.

Příležitost pro levicovou opozici

To jsou základní problémy u nás, na které je třeba, aby se vlády a politické strany soustředily. Zejména opoziční strany mají velkou příležitost vypracovat na základě uvedených problémů aktivní a srozumitelné programy, včetně časového postupu jejich realizace. To dnes chybí. Babiš to nedá, ten pouze podvodem vytváří lepší ziskové podmínky pro svůj »ANOFERT«. Když bude mít silného protivníka s kvalitním sociálně ekonomickým programem, nesporně prohraje.

Václav VĚRTELÁŘ