KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Novela počítá s tím, že profesory už nebude jmenovat prezident, jak je tomu nyní, ale předseda horní parlamentní komory. Ten bude mít zároveň možnost kandidáta odmítnout. S novelou nesouhlasí rektoři. Byla podle nich připravena »horkou jehlou« a bez diskuse s vysokými školami. »Pokud vláda o změně zákona skutečně nejednala s rektory, udělala hrubou chybu,« prohlásil také předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Je přesvědčen, že zákonodárci tuto chybu při projednávání novely napraví. »Neumím si představit, že bychom schvalovali takto důležitou normu proti vůli těch, jichž se týká především - vysokých škol,« dodal Štěch. Nadále se prý domnívá, že profesory by měla jmenovat hlava státu, nynější prezident Miloš Zeman to ale odmítá. »Situaci je potřeba řešit. Vláda zjevně dospěla k názoru, že profesory by měl jmenovat předseda Senátu. A já nepochybuji o tom, že horní komora je schopna vytvořit podobnému aktu důstojné prostředí,« prohlásil Štěch. Domnívá se však, že profesory by měl jmenovat prezident, »jak velí tradice«.

Změna ohledně jmenování profesorů, kterou ve středu odsouhlasila Rusnokova vláda, se nezamlouvá ani stínovému ministrovi KSČM pro resort školství, senátorovi Václavu Homolkovi. »Samozřejmě si umím představit, že profesory bude jmenovat předseda Senátu, nicméně se domnívám, že tato pravomoc by měla i nadále zůstat prezidentovi republiky. V podstatě obě alternativy jsou možné, osobně bych to ale neměnil, spíš bych se přikláněl k tomu, aby měl prezident ohledně tohoto aktu určitou volnost,« řekl Homolka našemu listu. Za velkou chybu považuje skutečnost, že změna nebyla prodiskutována s rektory.

Návrh novely o jmenování profesorů počítá s tím, že předseda Senátu by kandidáta na profesuru jmenovat nemusel. Neúspěšní kandidáti by se mohli bránit jen správní žalobou. Dosavadní podoba zákona přitom prezidentovi nedávala manévrovací prostor a pouze konstatovala, že hlava státu profesory jmenuje.

Projednávání změn ve jmenování profesorů odstartovala kauza, kdy prezident Zeman loni v květnu navzdory doporučení vědecké rady Karlovy univerzity jednoho z uchazečů, literáta Martina C. Putnu, jmenovat nechtěl. Odborníci označovali jeho krok za svévolný, protože vysokoškolský zákon s tím, že by prezident profesora nejmenoval, nepočítá.