KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Ruský prezident Vladimir Putin dnes, ve čtvrtek obvinil Západ, že během nynější krize na Ukrajině podporou bezpráví a násilí předvádí »čistý cynismus«. V projevu o stavu Ruské federace také tvrdil, že přístup Moskvy k událostem na východní Ukrajině se ukazuje jako správný.

Putin rovněž prohlásil, že to, co se děje na jihovýchodě Ukrajiny, je tragédie, na které Rusko nemá zájem. Vztahy Moskvy a Kyjeva označil za bratrské a řekl, že Rusko bude Ukrajinu respektovat jako bratrskou zemi. »Každý stát má nezcizitelné a suverénní právo na vlastí cestu rozvoje... Rusko vždy toto respektovalo. Plně se to vztahuje na Ukrajinu a bratrský ukrajinský národ,« řekl.

Putin rovněž hovořil o okolnostech, které vedly k nynějšímu konfliktu na Ukrajině. Vše prý začalo zdánlivě technickým rozhodnutím ukrajinské vlády odložit podpis asociační dohody s EU. Zdůraznil, že tehdejší režim dohodu nezrušil, jen její podepsání odložil. Následné masové protesty vedly k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče, který se uchýlil do ruského exilu.

Nemůžeme souhlasit s bezprávím

»Odsoudili jsme tento převrat, násilné únorové převzetí moci v Kyjevě. To, co nyní na Ukrajině sledujeme, tragédii na jihovýchodě, plně potvrzuje, že náš postoj je správný... Jak může někdo podporovat ozbrojené převzetí moci, násilí a vraždy? ... Jak může někdo podporovat následné pokusy potlačit s pomocí ozbrojených sil obyvatele jihovýchodu, kteří s tímto bezprávím nesouhlasili? ... To je čistý cynismus. Jsem si jistý, že i sám ukrajinský národ bude hodnotit tyto události stejným způsobem,« citovala agentura Reuters Putinovu kritiku západní podpory nové ukrajinské vlády.

Na východě Ukrajiny již řadu měsíců zuří boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Rusko opakovaně odmítá nařčení Kyjeva i Západu, že napětí v oblasti vyhrocuje a podporuje. EU a USA kvůli ruskému přístupu k Ukrajině uvalily na Moskvu sankce.

Vztahy s Evropou nebudeme tlumit

Odvetná opatření Rusko dlouhodobě kritizuje, šéf Kremlu v projevu připomněl ruský zájem o spolupráci se zahraničními partnery. »Nikdy nebudeme usilovat o cestu sebeizolace, xenofobie, podezřívání a hledání nepřátel. To je dokladem slabosti, zatímco my jsme silní a sebevědomí,« řekl. »Naším cílem je mít co nejvíce rovnocenných partnerů na Západě i Východě... Za žádných okolností nebudeme naše vztahy s Evropou tlumit,« dodal.

Rusko chce a nepřestane spolupracovat s Evropskou unií a Spojenými státy a má také zájem o zahraniční investice, proto bude otevřené světu. V projevu o stavu Ruské federace to dnes v Moskvě prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Svá slova doprovodil návrhy opatření, která by znovu přitáhla kapitál do Ruska.

Zájem zahraničních investorů přislíbil šéf Kremlu podpořit řadou zvýhodnění, například daňovými prázdninami či za určitých podmínek i vyjmutím z finančních kontrol. Navrhl také zmrazení daní, jejichž úroveň by tak zůstala čtyři roky na současné úrovni.

Putin ve svém poselství zmínil, že Rusko si nevybralo cestu izolace a že chce se Západem i přes ukrajinskou krizi dále spolupracovat. Sankce, jimž Moskva čelí, označil za stimul pro ruské hospodářství. Zároveň již dříve připustil, že odvetná opatření škodí, a to i západním zemím.

Přísně proti spekulantům

Putin také navrhl vyhlášení amnestie na kapitál vracející se do Ruska. Lidé, kteří v jejím rámci peníze zpět do Ruska převedou, dostanou podle něj pevné záruky, že nebudou popotahováni po úřadech, nikdo se jich nebude na nic vyptávat a nikdo je nebude za nic stíhat.

Rusko se letos potýká se zvýšeným odlivem kapitálu, který je vedle propadu cen ropy, pádu rublu, slábnoucí domácí poptávky a dopadu západních sankcí jedou z příčin silného útlumu jeho ekonomiky. Ruští činitelé odhadují, že ze země tento rok odplyne hodně přes 100 miliard dolarů (2,2 bilionu Kč).

Putin řekl, že vládu a centrální banku požádal, aby přijaly přísná opatření proti spekulantům na devizovém trhu. Ruský rubl letos klesl o zhruba 40 procent a je jednou z nejslabších měn světa. Centrální banka před zhruba měsícem přestala jeho pohyb omezovat stanoveným pásmem a tento týden poprvé v novém režimu intervenovala proti jeho propadu.

Rubl dnes nejprve zpevnil o dvě procenta na 52,2 RUB za dolar, Putinův projev jej ale silně rozkolísal. Poté, co Putin ostře kritizoval Západ a obvinil jej z rozpoutání ukrajinské krize, rubl výrazně klesl, po oznámení plánů na amnestii, zmrazení daní a další kroky na podporu ekonomiky ale oživil a pohyboval se kolem 53 rublů za dolar. Ve středu rubl klesl až na dosavadní rekordní minimum 54,91 RUB/USD.

Stabilita měny bývala jedním z hlavních úspěchů Putinovy vlády. Letošní propad rublu ale oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998, kdy rok před Putinovým nástupem k moci pád rublu vedl k uzavírání bank a ztrátě úspor obyvatelstva.

Ruská ekonomika by mohla podle nejnovějšího odhadu vlády příští rok klesnout o 0,8 procenta a v případě nejhoršího scénáře až o čtyři procenta. Byla by to její první recese od globální krize v roce 2009. Vláda dosud čekala, že příští rok ekonomika vzroste o 1,2 procenta.

Vojensky si podmanit Rusko nelze

Vojenské podmanění Ruska není reálné a všichni by si měli uvědomit, jak takové pokusy v minulosti dopadly. V projevu o stavu Ruské federace to dnes prohlásil prezident Vladimir Putin v očividné narážce na nynější vyhrocené vztahy mezi Moskvou a Západem. Zároveň varoval před budováním amerického protiraketového deštníku v Evropě a před novými závody ve zbrojení.

Putin bez bližšího upřesnění řekl, že některé státy se v 90. letech snažily o rozpad Ruska krvavou jugoslávskou cestou. »Pamatujeme si, kdo u nás v 90. letech podporoval teroristy, které označoval za povstalce,« řekl šéf Kremlu. Putin v minulosti opakovaně kritizoval mocenské oslabení Ruska po rozpadu Sovětského svazu. Rozpad SSSR považuje za geopolitickou katastrofu 20. století.

»Pokud jsou pro řadu evropských zemí suverenita a národní hrdost zapomenutými myšlenkami a luxusem, tak pro Ruskou federaci znamená skutečná suverenita naprosto nezbytnou podmínkou existence. Chci zdůraznit: buď budeme suverénní, nebo se ve světě rozpustíme. Ostatní země to samozřejmě musí také pochopit.«

Putin rovněž kritizoval nynější vztahy se Západem. Přístup USA a jeho spojenců označil za nervózní reakce a řekl, že politika sankcí a zadržování není vůči Moskvě ničím novým. »Kdyby jich (sankcí) nebylo, tak by si vymysleli další cesty, jak Rusko omezit,« dodal. Rusko jim prý čelí desítky až stovky let, a to vždy poté, když síla země vzroste.

»Mluvit s Ruskem z pozice síly je ale nesmyslné,« zdůraznil Putin. Připomněl, že to byla Moskva, kdo ve druhé světové válce i přes prvotní neúspěchy rozdrtila nepřítele a osvobodila Evropu. Podíl USA a dalších spojenců nezmínil.

Protiraketový deštník je nesmysl

Při této kritice odsoudil americké plány na protiraketový deštník, jehož komponenty mají být rozmístěny i v Evropě. Protiraketová obrana je hrozbou pro Rusko, řekl Putin. Dodal také, že deštník bude škodlivý i pro USA, které se systémem nechají ukolébat iluzí své vlastní nezranitelnosti.

Evropská část protiraketového štítu, který má ochránit spojence USA před hrozbou například íránských raket, je předmětem sporu mezi Washingtonem a Moskvou dlouhodobě. V rámci tohoto projektu mají být obranné systémy rozmístěny mimo jiné v Rumunsku či Polsku.

»Nechceme se nechat zatáhnout do nových závodů ve zbrojení,« řekl Putin. Zároveň dodal, že modernizace armády, která je schopná Rusko ochránit, bude pokračovat. Také varoval, že Moskva má ke své obraně i nestandardní metody. Jejich povahu však neupřesnil.

»V tomto roce náš lid prokázal celonárodní rozkvět, životní pevnost a vlastenectví. Jsme připraveni přijmout jakoukoli výzvu doby a zvítězit,« ukončil Putin svůj zhruba hodinový projev, který přednesl zákonodárci, ministry, soudci, duchovními a dalšími představiteli ruské společnosti.