Rok Karla Schwarzenberga
Před rokem byl zvolen prezidentem republiky v historicky první přímé volbě Miloš Zeman a není divu, že jsme si v posledních dnech vyslechli a přečetli řadu analýz, k čemuž »první výročí« doslova a do písmene vybízí. Ty analýzy jsou často velmi kritické (v negativním významu tohoto slova, protože, jak víme, kritika může být i pozitivní), a to naprosto tendenčně. Jaký tedy byl rok s Milošem Zemanem coby zvoleným prezidentem? Rád bych tuto otázku, která byla v minulých dnech skloňována velmi často, obrátil. Jaký by byl asi rok bez Miloše Zemana? Jaký by asi byl rok s Karlem Schwarzenbergem coby hlavou státu? Dalibor Janda sice v jedné ze svých písní zpívá »co by bylo ‚kdyby‘, není podstatné«, ale v tomto případě se mi to podstatné docela dobře jeví. Takže: především bychom teprve čekali na parlamentní volby a o těch předčasných by nebyla ani řeč, protože by tu stále vládla asociální koalice ODS, TOP 09 a LIDEM. A už je jedno, jestli by to byla Nečasova vláda bez Nečase nebo Kalouskova s Kalouskem. Asi by po červnovém skandálu (i když kdoví, jak by bylo v případě Nečas-Nagyová vůbec postupováno) stála v čele vlády »paní Čistá« Miroslava Němcová, ale jinak by se jelo ve starých kolejích. Hlas opozice, i většiny národa, by zněl naprázdno, protože by se jím nikdo ani v náznaku nezabýval… Prezident by sice nevrávoral nad korunovačními klenoty, zato by si však v zahraničí dělali legraci ze spící české hlavy státu, a už je jedno při jaké příležitosti. Koneckonců, nezapomenu, jak Karel Schwarzenberg loni v říjnu klimbal i při volební superdebatě. Sázeli jsme se, kdy si píchne do oka brčko ze skleničky, k níž se ustavičně přibližovala jeho klesající hlava. Škoda, že to neviděli i lidé v domácnostech, dobře by se bavili… Je mi jasné, že zatímco Zeman objel republiku a navštívil kraj za krajem, Schwarzenberg by byl jako doma spíše u našich jihozápadních a severozápadních sousedů. A jistě bychom se dočkali i náležitých omluv, sypání popele na hlavu a ponížených slov, počínaje odsunem a konče Temelínem. Na Hradě by se jistě neobjevovali zástupci všech řádně zvolených stran a levicové kraje by to měly s pravicovou vládou a pravicovým prezidentem tak těžké, že by místo každodenní mravenčí práce musely zvedat hozené klacky pod nohy. Inu, jsem rád, že se tato vize nenaplnila. A že národ před rokem rozhodl, jak rozhodl. Abych však byl spravedlivý, je potřeba říci, že volba Karla Schwarzenberga prezidentem by měla i své dvě neoddiskutovatelné výhody. KDU-ČSL by toho času nebyla parlamentní, a tím méně vládní, stranou. A paní Therese by se naučila česky. Není to však zatroleně málo…? Petr KOJZAR
