Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sankce a harašení zbraněmi nic nevyřeší

21. 3. 2014

Ilustrační FOTO ze sněmovny - Haló noviny/Vladimír SLOBODZIAN

 

 

Už potřetí sněmovna v pátek po více než dvouhodinové diskusi odročila jednání o situaci na Ukrajině a na Krymu. Stalo se tak na návrh předsedy klubu KSČM Pavla Kováčika.

Podpořil ho předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Jde totiž o to, že padla řada návrhů na usnesení, které by měli poslanci dostat písemně, aby si je mohli prostudovat, a teprve poté o nich hlasovat. Miroslava Němcová (ODS) chce, aby sněmovna uvedla, že odmítá anexi části Ukrajiny - Krymu, a pokládá tento krok ze strany Ruska za porušení mezinárodního práva. Hamáček navrhl, aby se vláda věnovala českým krajanům na Ukrajině. Marek Ženíšek (TOP 09) v návrhu mluví o »imperiálních nárocích Ruska« a o možném ohrožení suverenity ČR, chce, aby sněmovna požádala premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD), aby prosazoval důsledná opatření vůči Rusku včetně plošných hospodářských sankcí. Vláda se však k ekonomickým sankcím staví zdrženlivě. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) včera naznačil, že EU by k nim mohla možná přistoupit v případě, že by ruská armáda vstoupila na východní nebo jižní Ukrajinu. Návrhy Ivana Gabala (KDU-ČSL) směřují k posílení rozpočtu Armády ČR. Jde mu o to, aby vláda v roce 2015 zvýšila rozpočet na obranu na 1,3 % HDP a do roku 2017 na 2 % HDP. Nyní činí rozpočet ministerstva asi 1,1 HDP. Antonín Seďa (ČSSD) podotkl, že takové zvyšování není kvůli finanční situaci státu reálné.

Konečná: Nelíbí se mi dvojí metr

»Na Ukrajině byla rozehrána hra velmocí - Spojených států amerických, Evropské unie a Ruska. To celé na úkor ukrajinského lidu,« konstatovala místopředsedkyně zahraničního výboru sněmovny Kateřina Konečná (KSČM). A pouze jednání těchto velmocí může podle ní vyvést Ukrajinu z chaosu, který tam vznikl a který přinesl jak porušování ukrajinské ústavy, tak mezinárodního práva. »Sankce a harašení zbraněmi nic nevyřeší,« uvedla Konečná.

Nelíbí se jí dvojí metr, který má česká vláda a EU k dění na Ukrajině. »Jestliže se nám dnes nelíbí, jakým způsobem postupuje Rusko na Krymu, tak musíme vidět, že tomuto porušení předcházelo porušení ukrajinské ústavy,« uvedla. Mířila tím na Zaorálkovo vyjádření, že referendum na Krymu bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou. Konečná připomněla, že v rozporu s tamní ústavou byl sesazen i prezident Janukovyč a odstraněna vláda. »A to nám jaksi nevadí. Pokud trvám na dodržování ústavy, tak musím ve všech bodech. Pokud toleruji jedno porušení, což EU tolerovala a podporovala, nemůže mě pohoršovat jiné porušení téhož dokumentu. Protože potom se ve vašich rukách mění právo jen na propagandistický klacek,« prohlásila.

Projev Konečné neunesl ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL). »Slova, která zde zazněla, obhajují anexi území cizího státu, která je srovnatelná s anšlusem Rakouska z 12. března 1938 nebo s okupací Československa z 21. srpna 1968,« prohlásil.

»Já o voze, on o koze,« shrnul Hermanovo vystoupení Miroslav Opálka (KSČM). Jeho stranický kolega Stanislav Mackovík kritizoval českou zahraniční politiku, kterou označil za »kopii tiskové zprávy Bílého domu«.

Zaorálek musel v diskusi čelit i výtkám poslanců ČSSD, kteří stejně jako komunisté opět v rozpravě zvedli problematiku uznání Kosova. »Pro ČR musí být nepřijatelné, že se pořádají referenda o hranicích. Jinak budeme žít ve světě, kde se uplatňuje právo silnějšího,« kontroval Zaorálek. Bylo podezřelé, že ho naopak chválili zástupci pravice.

Jaký je český národní zájem?

Místopředseda sněmovny a předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip zdůraznil, že vláda by měla říci, jaký je český národní zájem ve vztahu k Rusku a Ukrajině. »Ten zájem je přeci jak politický, tak ekonomický. Je to zájem nepřetrhání vazeb mezi Čechy a Ukrajinci, mezi Čechy a Rusy, ať už bydlí na Ukrajině nebo bydlí v Ruské federaci, nebo v jakémkoli jiném státě,« zdůraznil. Pokud se týká národního zájmu, Filipa zajímá, jakým způsobem jedná česká vláda, ministr zahraničí, ministr průmyslu a obchodu o tom, jaká bude energetická bezpečnost ČR. Jestli jsme si místo dodávek z Ruska zabezpečili dodávky např. z arabských zemí nebo z kaspické oblasti… »Chci slyšet od vlády ČR, jaký bude národní zájem, kde zajistíme energetickou bezpečnost ČR, dodávky, aby mohly fungovat ještě dnes fungující podniky, nebo jestli je vypneme energeticky, jestli obnovíme některé uhelné elektrárny, nebo jestli opravdu vyhlásíme výsledek soutěže o tendr na Jadernou elektrárnu Temelín bez vítěze. Uděláme nový tendr a řekneme, že potřebujeme jiné podmínky a mnohem rychlejší stavbu, protože to je přeci zásadní věc,« zdůraznil předseda komunistů.

Zaorálek informoval sněmovnu, že situaci volyňských Čechů na Ukrajině prověří zástupce českého zastupitelského úřadu v Kyjevě. S dvěma policisty za nimi vyrazí dnes. Na Ukrajinu je připraven vyrazit taky zmocněnec ministerstva zahraničí pro krajany Karel Kühnl. ČR podle Zaorálka dosud neměla informace, že by byli volyňští Češi na Ukrajině vystaveni zvýšenému nebezpečí. Řekl, že volyňští Češi mají možnost získat české občanství jednodušeji než standardním postupem.

O návrzích na usnesení bude dolní komora hlasovat zřejmě v úterý.