KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Pod gescí ministerstva spravedlnosti má vzniknout odborná skupina, která se pokusí řešit problematiku koronerů. Soudní lékaři budou v případech podezřelých úmrtí informovat policii a žádat o soudní pitvu. Pokud nedostanou souhlas, obrátí se na státní zastupitelství

S pozůstalými podezřelých úmrtí se má jednat jako s oběťmi, dokud se nezjistí opak, míní policejní psycholožka Ludmila Čírtková, i další účastníci semináře. To jsou i závěry dvou desítek odborníků, kteří se ve své profesi setkávají se smrtí. Včera se sešli na pozvání poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) ve sněmovně na kolokviu na téma Problémy při vyšetřování podezřelých úmrtí. Cílem bylo nejen zhodnotit současný stav – zda opatření, která nastala po vraždách manželů Stodolových nebo heparinového vraha Petra Zelenky, se stále využívají, nebo už se sklouzlo k rutině.

V ČR ročně zemře na sto tisíc lidí, soudní lékaři provedou zdravotní pitvu u 11 až 12 % z nich. Zkoumají na popud lékaře, který zemřelého jako první ohledal, případy náhlých, neočekávaných nebo násilných úmrtí včetně sebevražd. Pokud mají podezření, že úmrtí způsobil jiný člověk, požádají policii o důkladnější soudní pitvu. Ne vždy jsou však vyslyšeni. Současný trend poklesu soudních pitev označili účastníci kolokvia za nebezpečný. Podle některých může vést k tomu, že policie vyhodnotí část vražd jako sebevraždy. Policisté i náměstek nejvyššího státního zástupce Igor Stříž pochybení odmítají.

»Za řešení podezřelého úmrtí je primárně odpovědná policie. Ta ne vždy nařídí soudní pitvu, když ji chceme. A my nemáme nárok vědět důvod odmítnutí, do policejního spisu nevidíme,« uvedl předseda České společnosti soudního lékařství František Vorel.

Kolik vražd mohlo být zakryto?

»Jsem zděšen, kam se praxe dostala a kolik vražd zřejmě bylo za poslední léta zakryto,« podotkl exšéf pražské mordparty, nynější pedagog Policejní akademie ČR Martin Kloubek. Náměstek ministryně spravedlnosti Vladimír Zimmel nesouhlasí. »Pokud se dozvíme, že k podobným případům dochází, stojí to za přezkoumání vedením PČR. Názor soudního lékaře by měl převážit nad názorem policisty,« řekl. »Problém bude asi v tom, že policie nemá peníze. Pokud už nemáme ani na pitvy, je to průšvih,« přidala se poslankyně a exministryně spravedlnosti Marie Benešová (ČSSD).

Policie se nikdy nedozví o všech vraždách

Také vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová věří, že finanční prostředky představují pro práci policie výrazné limity. »Policista je pod tlakem šéfa, který má nějaký rozpočet. To se netýká jen soudních pitev,« poznamenala s tím, že nikdy se policie nedozví o všech vraždách, některé nebudou ani ohlášeny. »Není pravda, že policie nemá dostatek prostředků na pitvy. Pokud to někdo z policistů tvrdí, je to jeho alibismus,« ohradil se Milan Pospíšek z policejního prezidia.

Jednatel David Tuček z 1. koronérské, sdružující 55 lékařů Královéhradeckého, Jihočeského a Plzeňského kraje, kteří vykonají zhruba 3000 prohlídek mrtvých (40 % úmrtí v rodinách, 30 % v domovech důchodců, 29 % po nahlášení PČR, 1 % při dopravních nehodách) zdůraznil, že nepřítelem koronera je legislativa. »Je třeba vybudovat na tomto poli novou legislativu, dát tomu jasný řád,« zdůraznil soudní lékař Petr Hejna.

(ku)

Názory dálších odborníků čtěte v pátečních tištěných novinách.