Série sporných zákonů čeká sněmovnu
Série sporných zákonů čeká sněmovnuProjednání služebního zákona alespoň v prvním čtení si stanovil prezident Miloš Zeman jako podmínku pro jmenování nové koaliční vlády. Předloha z pera ČSSD ruší smluvní platy a zavádí 16 platových tříd místo dvanácti. Zvýšila by však zhruba dvojnásobně - na osm měsíčních platů - pokutu za nesprávný úřední postup a zrušila by některé výhody. Zrušila by také vysoké odměny, jejichž celkový roční úhrn by nesměl překročit čtvrtinu ročního platu. Strany budoucí vládní koalice však připravují pozměňovací návrhy, které chtějí při dalším projednávání do novely vložit. Novelu služebního zákona projednala minulý týden i Rusnokova vláda. Na dnešní schůzi ji však poslanci kvůli zákonným lhůtám zařadit nemohou. »Každý z obou návrhů obsahuje zajímavé i diskutabilní pasáže. Návrh Rusnokovy vlády by stál státní rozpočet dalších 6 mld. Kč, neboť navrhuje státním zaměstnancům různé benefity. Jen příplatek za službu by stál 3,8 mld. Kč. Vůbec však není zřejmé, proč by ho měl státní úředník mít, když bere plat. Rusnokovo odůvodnění, že úředníky nelze motivovat k profesionální státní službě bez benefitů, mi přijde dost nesmyslné,« míní člen ústavně právního výboru Zdeněk Ondráček (KSČM). V obou návrzích mu chybí to podstatné - periodické ověřování odbornosti úředníků. Jde o okleštění pravomocí NKÚ Na programu jednání jsou i návrhy, které podle jejich autorů mají rozšířit kontrolní pravomoci NKÚ. První mění Ústavu a druhý samotný zákon o kontrolním úřadu. Předložili je zástupci TOP 09, hnutí ANO a KDU-ČSL. Předseda sněmovního kontrolního výboru Vladimír Koníček (KSČM) souhlasí s prezidentem NKÚ Miroslavem Kalou, jenž návrh změn pravomocí NKÚ označil za zmetek, který by práci úřadu zkomplikoval. »Podle mě předkladatelé spíš oklešťují pravomoci NKÚ,« reagoval Koníček pro Haló noviny. Kontrolní úřad nyní může prověřovat hospodaření státu. Poslanci navrhují, aby se jeho pravomoci rozšířily kromě krajů a obcí na zdravotní pojišťovny, veřejné výzkumné instituce, veřejné vysoké školy nebo příspěvkové organizace krajů a obcí… U samospráv by NKÚ mohl prověřovat jen soulad jejich postupu se zákony, nikoli účelnost a hospodárnost. Prověrky by mohly zahrnovat také veřejnoprávní média - ČT, ČRo a ČTK. V ČNB by mohli kontroloři prověřovat dodržování právních předpisů při pořizování majetku a v provozních výdajích. Do hledáčku NKÚ by se mohly dostat rovněž firmy, v nichž drží stát, kraje nebo obce nadpoloviční podíl. »Místo vyjmenovávání, koho může NKÚ kontrolovat, by měli předkladatelé definovat, co může úřad kontrolovat. Tzn. veřejné finanční prostředky,« sdělil Koníček. V Ústavě je nyní formulace, podle níž úřad kontroluje hospodaření se státními prostředky. Úprava zákona o jednacím řádu sněmovny - podepsáni jsou pod ní Věra Jourová (ANO), Petr Gazdík (TOP 09) a Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) - by měla mj. ztížit podávání tzv. přílepků, změn přímo nesouvisejících s daným zákonem. Novela také prodlužuje lhůtu mezi druhým čtením a závěrečným schvalováním norem z obvyklých tří dnů na dva týdny. Cílem je dát poslancům dostatek času na to, aby si mohli podané pozměňovací návrhy prostudovat. Ač to zní hezky, při častém schvalovacím kvaltování by to však mohl být velký problém.
