Služební zákon pod palbou
Velké kritice čelí ve výborech sněmovny novela služebního zákona z pera ČSSD. Poslanci vlastně ani nevědí, co projednávat, na komplexní pozměňovací návrh z vládní dílny stále čekají.
Proto také jak ústavně právní, tak výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednávání normy tento týden přerušily. »Komplexní pozměňovací návrh se zatím stále připravuje. Dostali jsme jen věcný záměr, teze zákona, který však nemůžeme vzít jako základ. A to nám ještě přišel den před jednáním výboru. Bylo by lepší, kdyby předkladatelé svůj návrh stáhli a předložila ho sama vláda už pořádně propracovaný,« tvrdí člen výboru pro veřejnou správu Jan Klán (KSČM). Je přesvědčen o tom, že dokud poslanci nebudou mít na stole paragrafované znění komplexního návrhu, není se o čem bavit. »Není-li vyřešené odměňování, vzdělávání ve státní správě, má-li být úřednická zkouška, nemůžu o tom diskutovat. Pokud si koalice myslela, že to budeme protlačovat nějak hodně rychle, je na omylu,« zdůraznil poslanec.
V ústavně právním výboru vzbudilo největší debatu právě vzdělávání, zkoušky úředníků a jejich odměňování. Koalice uvádí v dokumentu možnost, že do vzdělávání a zkoušek by se zapojila Policejní akademie. »Představa toho, že budeme mít zvláštní postavení Policejní akademie, je komická,« reagoval Marek Benda (ODS). Padaly návrhy zapojit vysoké školy a zazněly i pochyby, zda je nutné přezkoušet všech 75 tisíc úředníků.
Nezávislé instituce potřebují nezávislost
Regulační a kontrolní úřady nechtějí, aby se na ně služební zákon vztahoval. Obávají se, že by to ohrozilo jejich nezávislost a odbornost. Výhrady proti předloze, kterou navrhla ČSSD, má i Svaz měst a obcí. Proti tomu, aby jejich instituce podléhaly služebnímu zákonu, se při jednání výborů postavili zástupci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Českého telekomunikačního úřadu a Energetického regulačního úřadu. Také zástupkyně Českého statistického úřadu poukazovala na to, že náplň práce ČSÚ nemá charakter správní činnosti.
Pod služební zákon nebudou zcela jistě spadat NKÚ a NBÚ. V ústavně právním výboru to řekl jeho předseda a jeden z předkladatelů nového služebního zákona Jeroným Tejc (ČSSD). Koalice se však zároveň vyslovuje pro co nejširší působnost normy, jejímž cílem je zejména odpolitizovat státní správu. »Úřady, které mají být nezávislé, mají kontrolovat státní správu, by pod tento zákon spadat neměly,« míní Klán. Ve věcných tezích k novele, které připravili zástupci ČSSD, ANO a KDU-ČSL se uvádí, že pod zákon by kromě ministerstev a dalších úřadů státní správy měly spadat i rozpočtové, příspěvkové a další organizace. Zmiňují Ředitelství silnic a dálnic a Správu železniční a dopravní cesty.
Takzvaného superúředníka - generálního ředitele státní správy, by vláda jmenovala na sedm let na základě výběrového řízení. O místo by se mohli ucházet státní tajemníci z ministerstev. V přechodném období by to mohli být lidé s nejméně šestiletou praxí ve veřejné správě. Generálního ředitele by mohla vláda odvolat ze zákonných důvodů nebo pro nezákonné jednání. Na ministerstvech by byl nadřízeným všech úředníků státní tajemník pro věci služby, jmenovaný superúředníkem za souhlasu ministra. Ředitelé sekcí by byli nově odbornými státními tajemníky; úkoly by jim ukládal ministr. Úředníci by do služebního poměru byli vybíráni v konkurzu, nejprve by se stali čekateli. Do půl roku by museli složit zkoušku, do níž by pobírali o pětinu nižší plat. Procházeli by každoročně hodnocením. Odměny by kvůli údajnému zneužívání nemohly překročit pětinu ročních příjmů úředníka.
Komplexní pozměňovací návrh k novele má připravit Úřad vlády ČR. Kdy bude hotov, poslanci netuší. Koalice slibuje diskusi s opozicí o konečném znění, a zároveň by byla ráda, aby některé části zákona platily už od léta či podzimu. Hodně spěchu na to, že je konec února a poslanci ještě ani netuší, co dostanou do lavic.
