KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Severoatlantická aliance (NATO) by podle premiéra Bohuslava Sobotky neměla vysílat své vojáky na Ukrajinu. A to ani v případě, že Rusko bude pokračovat v agresi. NATO má podle něj vojensky reagovat pouze při napadení některého ze členských států. Vstup aliančních vojáků na Ukrajinu v případě širších vojenských operací Ruska mimo území Krymu navrhuje prezident Miloš Zeman.

»Já si nemyslím, že by NATO mělo vysílat své jednotky na Ukrajinu. NATO by mělo vojensky reagovat pouze v situaci, že by byl napaden některý ze členských států NATO, popřípadě na základě rozhodnutí bezpečnostní rady Organizace spojených národů,« uvedl Sobotka. »Pevně věřím, že nebude pokračovat agrese na dalších územích Ukrajiny, že se ukrajinské vládě podaří udržet územní celistvost země,« řekl také s tím, že případný ozbrojený střet mezi Ruskem a Ukrajinou nemůže řešit NATO.

Sobotka, který má dnes, ve čtvrtek schůzku s generálním tajemníkem aliance Andersem Foghem Rasmussenem, zopakoval, že Česká republika neuznává anexi Krymu ani výsledky tamního referenda, které připojení k Rusku potvrdilo. Vyjádřil také přesvědčení, že reakce Evropské unie není bez odezvy. »Sankce nepochybně hrají výraznou roli, pokud jde o úvahy Ruska o tom, zda-li má pokračovat ve vojenském angažmá i v jiných částech Ukrajiny,« poznamenal.

Prezident Zeman chce také svůj postoj k možnému využití vojáků NATO na Ukrajině představit Rasmussenovi. »Ano, samozřejmě, že ho zopakuji. Protože si myslím, že něco jiného je obsazení Krymu, který nikdy k Ukrajině nepatřil (...) a něco úplně jiného je vpád na území suverénního státu,« řekl prezident už ve středu.

Rasmussen vyzval Rusko ke ztažení vojsk

Rusko má stáhnout vojska z hranic Ukrajiny a zahájit dialog s Kyjevem, který by vedl ke snížení napětí na východě, vyzval ve čtvrtek v Praze šéf NATO Anders Fogh Rasmussen. Ruské operace označil za nelegální a nelegitimní agresi. Zdůraznil, že použité metody a rétorika Moskvy patří do minulosti. Vyzval zároveň k zastavení poklesu obranných výdajů a zvýšení investic do rozvoje vojsk aliance.

»Vyzývám Rusko, aby stáhlo vojska, která jsou na hranicích Ukrajiny, a aby zahájilo dialog s ukrajinskou vládou,« řekl Rasmussen. Moskva má podle něj také skončit s destabilizací Ukrajiny. Podle Rasmussena se poprvé od skončení studené války stalo, že se jeden stát snaží získat část území sousedního státu, »a to s namířenými zbraněmi. V tuto chvíli je asi 40 000 ruských vojáků podél hranic s Ukrajinou. To není cvičení, oni jsou tam připraveni k boji,« řekl. Přesto zdůraznil, že řešení krize na východě Evropy leží v diplomatickém úsilí.

Rusko obvinil z podněcování etnického napětí a využívání vojenské síly k tomu, aby Ukrajinu přinutilo stát se neutrální federací. »Tohle je rozhodnutí, které může udělat pouze Ukrajina jako suverénní stát. Nikdo jiný na to nemá nárok. Rusko se snaží své jednání ospravedlnit tím, že obviňuje ukrajinské úřady z toho, že utlačují ruské minority, a říkají, že NATO má mentalitu studené války. To je čirá propaganda,« řekl šéf aliance.

Severoatlantická aliance by podle svého generálního tajemníka měla posílit vojenskou spolupráci s Kyjevem. Ukrajina by se například mohla účastnit některých akcí NATO, uvedl Rasmussen. Zároveň připomněl, že je velký rozdíl v tom, jestli je země členským státem aliance, nebo není.

Rasmussen v této souvislosti zdůraznil, že považuje za správné politické řešení krize na Ukrajině, ne vojenské. Další ruská intervence na ukrajinském území podle něj povede k uvalení hospodářských sankcí na Moskvu a další izolaci Ruska. Prioritou NATO je obrana členů aliance, poznamenal dánský politik, který na podzim ve funkci generálního tajemníka paktu po pěti letech skončí. Ukrajina členem aliance není.

Česká armáda má podle NATO zvýšit výdaje

»Investice do obrany v České republice jsou příliš nízké, a proto jsem podpořil vládu, aby hledala způsoby, jak postupně zvýšit tyto investiční výdaje,« uvedl Rasmussen na tiskové konferenci po jednání se Sobotkou. »Jako generální tajemník jsem skutečně znepokojen škrty v oblasti obranných výdajů. Pokud se chceme podílet na kolektivní obraně, musíme investovat,« apeloval dánský politik na českou vládu.

Česko vydává na armádu těsně přes procento HDP, aliance přitom požaduje nejméně dvě procenta. Tento cíl nicméně neplní většina členů paktu. »Pokud by současný trend pokračoval i nadále, bude neustále obtížnější najít ty správné zdroje k pokračování v modernizaci české armády,« varoval Rasmussem. Na druhou stranu pochválil české ozbrojené složky za jejich příspěvek k mezinárodním operacím zejména v Kosovu a v Afghánistánu.

Sobotka potvrdil, že si je jeho vláda vědoma problému velkého poklesu výdajů na armádu, které se od roku 2008 snížily zhruba o čtvrtinu. »Popravdě řečeno mezi členskými státy NATO je to téměř nejvýraznější pokles. Chtěl bych ale odmítnout, že by Česká republika nebyla schopná plnit své závazky, že by nebyla schopná dostát svému členství v Severoatlantické alianci,« zdůraznil Sobotka.

Podle zdroje zatím jde jen o návrh konečného hodnocení obranných plánů ČR za období 2013-2014. Připustil ale, že je výrazně kritičtější vůči české armádě než v minulých letech. Kromě nedostatečné výše obranného rozpočtu v něm NATO kritizuje nízký podíl peněz na investice. Aliance na ně doporučuje 20 procent armádního rozpočtu, Česko dává pod deset procent.

Rasmussen, který NATO vede od roku 2009 a letos ve funkci skončí, se vyslovil také pro společné nákupy v rámci aliance, díky čemuž by členské země ušetřily. Současně zdůraznil nutnost efektivního vynakládání prostředků alianční armády. »My potřebujeme změnit přístup k armádním akvizicím, posílit koncepční rozhodování, posílit tlak na efektivitu vojenských výdajů a také ty vojenské výdaje musí mít přiměřenou velikost, aby naše armáda byla do budoucnosti schopnosti podílet se na společné obraně v rámci NATO,« vyjmenoval Sobotka výzvy pro českou armádu.

Generální tajemník se dnes v Praze setkal i s prezidentem Milošem Zemanem. Pogratuloval mu k 15 letům členství Česka v NATO a poděkoval mu za účast českých vojáků v aliančních misích.