Nemohu za to, ale to, co se děje nyní na Slovensku, mně silně připomíná jisté doby z minulosti. Co mám oním »děním« na mysli? Vraždu novináře Kuciaka a jeho přítelkyně, a následně téměř jednotné útoky na spolupracovníky premiéra Fica a přímo na něj samotného. Nemohu si nepoložit otázky: Komu vlastně ony vražedné kulky posloužily? Stabilitě v zemi? Jednotě v nenávisti k mafii, nebo komu jinému? Pátrání po vrazích nebo vrahovi? Ani na jednu otázku nemohu napsat: Ano. Spíše mě napadá, že bych měl napsat: Ne. Namítnete, že spolupracovníci premiéra Fica se nějak zapletli do spolupráce s »mafiánskými« Italy, tedy s Italy působícími na Slovensku léta.

Jistě, to může být argument. Jenže šlo skutečně o ony Italy, anebo Kuciak si, jak tomu bývá u tzv. investigativních novinářů, pospojoval některá fakta a polofakta, která se mu do článku hodila, a chtěl ono obvinění ze spojení Ficův kabinet – italská mafie vrhnout na mediální trh? Ne, opravdu nechci spekulovat, ale okamžité útoky ze strany pravicové opozice, jež volá po Ficově hlavě, ve mně vyvolávají mnoho otázek. Nezastávám se Fica a jeho spolupracovníků. Jen mně vadí, jak jednotně se pravice chopila příležitosti, jak – to ještě téměř nezaschla krev zavražděných – už v opozičním pravicovém táboře věděli, že na vině je kabinet Fica.

Také u nás o vlivu »mrtvého« na události víme své. V jeden čas se vyskytl student Šmíd a nezávisle na něm i student Růžička. Měli být zavražděni, což vyvolalo smršť. I když se ukázalo, že zpráva o tom zveřejněná byla nepravdou. Smršť se však zastavit nepodařilo. Byla jen rozbuškou. Stejné to bylo na kyjevském Majdanu, kdy ze střechy hotelu nájemní žoldnéři stříleli do davu. Protože ukrajinská proamerická opozice okamžitě nařkla ze střelby bezpečnostní síly, vlnu odvetného tsunami nebylo možné zastavit.

Nebylo tomu jinak ani v roce 1938, kdy zavraždění nacistického velvyslance v Paříži Ernsta von Ratha židovským mladíkem Grynszpanem vyvolalo Křišťálovou noc s jejím ničením a vraždami. Poté přišly další hrůzné represe. Jistě, není naštěstí doba, kdy něco podobného by mohlo nastat.

Ne, nemíním výše zmíněné události spojovat s vraždou slovenského novináře. Věřím, že všechno v tomto případě bylo jinak, že se vše poctivě vyšetří. Ale onen nástup opoziční pravice podporovaný i některými našimi médii je varující. Dokazuje to, že něco přece jen v celé situaci »páchne«.