KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Klub českého pohraničí si na nedávném slavnostním shromáždění připomněl 20 let své existence. Jak se vlastně tato, dnes už mezinárodní, organizace zrodila?

Základy našeho vlasteneckého hnutí byly položeny v severočeském Chomutově. Dne 21. května 1990 tam vznikl historicky první Klub přátel českého pohraničí.

 

Přibývalo stoupenců, nazrávala situace pro rozšíření činnosti a pro vytvoření občanského sdružení otevřeného všem českým vlastencům bez ohledu na jejich politickou orientaci. Dne 5. června 1991 chomutovský klub vyzval k ustavování klubů českého pohraničí v dalších okresech.

Výzva byla účinná. Postupně docházelo k vytváření organizačních struktur. Již 22. února 1992 vlastenci z okresů Děčín, Chomutov, Teplice v Čechách a Ústí nad Labem ustavili v krajském městě přípravný výbor Severočeské regionální rady KČP. Předsedou byl zvolen Vladimír Šíma. Přípravný výbor schválil rámcový program a stanovy a podal žádost o registraci.

Dvaadvacátý červenec 1992, kdy ministerstvo vnitra registraci provedlo, se stal dnem vzniku Klubu českého pohraničí jako občanského sdružení s celostátní působností.

Jak se klub vyvíjel dál?

Postupně docházelo k vytváření organizačních struktur v dalších krajích. Rok 1993 lze charakterizovat jako první etapu invazního nástupu. Přelomovým se stal rok 1997. Byl položen základ pro druhou vlnu masového rozvoje Klubu. Stalo se tak 25. června 1997, kdy se v Praze na Smíchově uskutečnilo první setkání ochránců československých státních hranic. Zúčastnili se jej bývalí příslušníci Pohraniční stráže z různých míst České republiky. Nejen vojáci z povolání, ale i vojáci, kteří v Pohraniční stráži vykonávali svoji základní vojenskou službu.

V následujících měsících došlo k silnému přílivu nových členů, zakládaly se nové kluby a nové územní rady. Při městských a okresních radách rychle vznikaly sekce ochránců československých státních hranic. Do klubu vstoupily stovky bývalých příslušníků Pohraniční stráže a orgánů ochrany státních hranic Sboru národní bezpečnosti.

Překročili jsme hranice České republiky. Již několik let jsou činné kluby na východním Slovensku a ve středním Pováží.

Jsou bývalí pohraničníci také kvalitativní posilou?

Masový příchod pohraničníků je pro KČP především posilou kvalitativní. Prokázal to vývoj v uplynulých patnácti letech. Právě oni sehráli podstatnou, až rozhodující roli při dobudování celostátní organizační struktury. Bez nich by se stěží podařilo vybudovat silné krajské organizace ve Středočeském, Jihočeském a Jihomoravském kraji a v Kraji Vysočina. Bez nich bychom neměli současnou silnou členskou základnu.

Založili jsme nové tradice. U příležitosti 50. výročí vydání zákona o ochraně československých státních hranic, na jehož základě vznikla Pohraniční stráž, bylo v chodských Poběžovicích 7. července 2001 uspořádáno 1. celostátní setkání bývalých příslušníků Pohraniční stráže. Tím byla založena tradice. V příštím roce uskutečníme již 6. celostátní setkání. Všech těchto akcí se pravidelně zúčastňují delegace ze Slovenska a z Německa.

V letních měsících každoročně probíhají i setkání v místech dislokace bývalých brigád Pohraniční stráže také na dalších místech České republiky.

Pravicová média podobným aktivitám nepřejí. Jak se s vaší činností daří seznamovat veřejnost?

Před několika lety jsme zřídili vlastní webovou stránku. Internet nám otevírá cestu k široké občanské veřejnosti. Jeho prostřednictvím naprosto neomezeně a zatím i svobodně dáváme své informace každému, kdo si naše stránky otevře. Internet sledují zejména příslušníci mladé a střední generace. Přes naši webovou stránku se dozvídají o naší existenci a činnosti.

Spolupracujete i s obdobnými organizacemi v zahraničí?

Naše zahraniční spolupráce se úspěšně rozvíjí. Probíhá na všech úrovních organizační struktury. Nejrozsáhlejší jsou naše kontakty s několika německými organizacemi. Více než patnáctiletá spolupráce mezi naším občanským sdružením a Revolučním svazem přátel je upravena i písemnou smlouvou. Již déle než deset let úspěšně pokračuje spolupráce se Společností právní a humanitní pomoci.

Tato organizace sdružuje bývalé příslušníky pohraničních vojsk Národní lidové armády Německé demokratické republiky. V loňském roce jsme zahájili systematickou spolupráci s volným sdružením několika protimilitaristických organizací ve starých spolkových zemích Německa.

Svět se však rychle mění a já mám pocit, že jste trochu zahleděni do minulosti...

Nejsme. Nám je jasné, že se musíme zabývat především budoucností. Minulost je pro nás jen zdrojem poznání a poučení. Naší činností jsme získali tisíce příznivců. Máme ale i tisíce ideových protivníků a dokonce i otevřených nepřátel. Svědčí o tom útoky na naše občanské sdružení a zejména útoky na naše členy, kteří byli příslušníky československé Pohraniční stráže. I to je důkazem, že jsme se stali reálnou politickou silou. Jen silný vadí. Slabého a bezvýznamného se nikdo nevšimne.

Žijeme v reálném ekonomickém, politickém, sociálním a kulturním prostředí. Musíme jej při naší práci brát na vědomí, respektovat jeho působení na myšlení a jednání občanské veřejnosti. Nesmíme se však vzdát úsilí o jeho změnu. Naším cílem musí být změna současného prostředí na prostředí příznivé pro budoucnost našeho národa. Náš pohled směřuje dopředu.

Hodně úsilí věnujete boji proti přepisování a falšování historie...

Současná doba je charakteristická útoky zákonodárné i výkonné moci státu proti ekonomickým, sociálním i politickým právům občanů. Setkáváme se s prvky fašizace společnosti. Současný ekonomický a politický režim se řídí zásadou, na niž byl listopadovým převratem restaurován – zásadou svým občanům lhát. Polopravdy, nepravdy a lži jsou základem propagačního působení informačních médií.

Novinami a časopisy počínaje, přes rozhlasové a televizní pořady, a zprávami na internetu konče. Lže se o minulosti, lže se o současnosti, vylhaná je i budoucnost. Silná je tendence absolutní negace historické pravdy. Uskutečňují se reformy směřující ve svém důsledku k výraznému zhoršení kvality života většiny občanů a k rychlejší akumulaci bohatství v rukou menší části národa.

To je přesná charakteristika. Ale co proti tomu dělat?

Pokračování reforem lze zabránit jen generální stávkou a statisíci lidmi v ulicích. Jen tvrdý nekompromisní tlak může vládu a parlament zastavit. Naučme se to, co lidi v západní Evropě kapitalismus již naučil - vzepřít se útlaku.

Rostoucí nezaměstnanost a další průvodní jevy společenské a ekonomické krize vyvolávají nespokojenost. A ta je spojena s voláním po radikálním řešení. Současná doba nese mnohé rysy třicátých let minulého století. Nebezpečí nacismu neskončilo porážkou nacistického Německa.

Toto nebezpečí žije, je aktuální. V řadě evropských metropolí a dalších měst duní kroky pochodujících neonacistů. Pravicová sdružení stoupenců neonacistické ideologie dávají o sobě hlasitě vědět i v České republice.

Snaha nadnárodního kapitálu po ovládnutí zdrojů ropy, plynu, nerostů a pitné vody je zdrojem reálného nebezpečí vzniku nejen regionálních ozbrojených konfliktů.

Klub českého pohraničí vstoupil do 21. roku své činnosti jako početně silný, hrdý a sebevědomý, ideově i akčně jednotný kolektiv připravený a odhodlaný důsledně naplňovat svůj program a aktivně se podílet na úsilí o zajištění sociálně spravedlivé budoucnosti, na zajištění života v míru.

Jiří NUSSBERGER