Splní ČSSD svůj slib voličům?
Vláda má k návrhu skupiny poslanců KSČM na obnovení náhrady mzdy zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci neutrální stanovisko. KSČM odmítá všechny výhrady vůči návrhu a apeluje na sociální demokraty ve sněmovně, aby plnili svůj předvolební program.
Kabinet předloze vytknul, že se vztahuje pouze na zaměstnance v pracovněprávním vztahu. Takzvaná karenční doba se však týká například i vojáků z povolání, příslušníků bezpečnostních sborů a zástupců státní a veřejné moci. »Takové řešení by porušovalo princip rovného přístupu ke všem pojištěncům, byť se způsob jejich zabezpečení v době nemoci může lišit,« stojí ve stanovisku.
Tento argument však jednomu z autorů komunistického návrhu, poslanci Miroslavu Opálkovi, nezní moc důvěryhodně. »Náš návrh nemůže porušovat princip rovného přístupu, když už nyní rovný přístup neexistuje. Pokud vláda zmiňuje vojáky z povolání, tak ti dostávají nemocenskou nikoli ve výši 60 procent platu jako ostatní zaměstnanci, ale 100 procent. Tato nerovnost nevadí? A to nemluvím o zmíněných zástupcích státní moci, kteří se – například ve sněmovně – prostě omluví z jednání a čerpat nemocenskou vůbec nemusí. Opět tedy nerovné postavení,« řekl Haló novinám Opálka, nicméně dodal, že pokud vládní koalice myslí svůj argument vážně, jsou navrhovatelé ve druhém čtení připraveni ke kompromisu.
Obnovení náhrady mzdy v prvních třech dnech zanesla vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL do koaliční smlouvy, podmínkou je však shoda v tripartitě. Odbory jsou pro, jenže proti jsou zaměstnavatelé, kteří nyní vyplácejí náhradu mzdy od 4. do 14. dne nemoci. »Ano, zaměstnavatelé ty tři dny navíc zaplatí ze svého zisku. Ale rád bych připomněl, že ještě nedávno platili tři týdny nemocenské, zatímco nyní jen dva bez oněch tří dnů. A pokud se poohlédnou do západní Evropy, zjistí, že třeba v Německu je nemocenská nikoli 60 procent mzdy ale 90 procent, a zaměstnavatelé neplatí 14 dnů jako u nás, ale celý rok! Přesto německé firmy nebankrotují. Proto stesky českých firem nemohu považovat za relevantní,« uvedl stínový ministr KSČM.
Zrušení karenční doby podporuje premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), proti je naopak ministr financí Andrej Babiš (ANO). Proto to bylo také především ministerstvo financí, které zabránilo tomu, aby vláda s komunistickým návrhem souhlasila. Jeho negativní stanovisko se odvolává mimo jiné na to, že debaty o zrušení karenční doby v tripartitě teprve začínají a poslanecký návrh by neměl předjímat jejich výsledek. Ani tento argument však Opálka nebere. »My jako opozice nejsme programovým prohlášením vlády vázáni. Chceme jen pomoci prosadit dobrou věc a jsem moc zvědavý na postoj sociálních demokratů, neboť zrušení karenční doby mají – to bych rád připomněl – ve svém předvolebním programu,« řekl našemu listu Opálka.
Lidé nyní první tři dny nemoci nedostávají nic. KSČM se domnívá, že karenční doba má nepříznivé dopady zejména na zaměstnance s nízkými příjmy. Zavedení karenční doby bylo podle KSČM přínosné pro zaměstnavatele a snížilo počet neschopenek. »Tento postup ale snížil finanční zajištění zaměstnance v nemoci a zvýšil administrativu jak u lékařů, tak u zaměstnavatelů i správ sociálního zabezpečení. Zvlášť nepříznivý byl dopad pro zaměstnance s nízkými příjmy a zaměstnance sociálně slabé, zejména matky samoživitelky,« uvádějí komunističtí zákonodárci v důvodové zprávě.
Zrušení karenční doby by zvýšilo náklady zaměstnavatelů i veřejné sféry, vynahrazeny by však byly tím, že nemocný zaměstnanec nebude nucen jít do práce a nebude na pracovišti nemoc šířit.
O normě KSČM rozhodne parlament. Pokud by normu schválil, byla by účinná od příštího roku.
