Novela zákona o hmotné nouzi navrhuje částečné zlepšení v oblasti problematiky dávky doplatku na bydlení pro substandardní formu bydlení - ubytovny. Jsou to kroky jako například »Stanovení kritérií pro posouzení případu zřetele hodného, tedy stanovení podmínek, za nichž může být doplatek na bydlení osobám v substandardních formách bydlení poskytnut«, »Zpřesnění postupu, který má příjemce dávky v substandardní formě bydlení podpořit v získání standardního bydlení – bytu«, »Prohloubení spolupráce mezi úřadem práce a obcemi při hodnocení tzv. případů hodných zvláštního zřetele pro doplatek na bydlení« a »Úpravu maximální výše uznatelných nákladů v substandardní formě bydlení, které by odpovídalo stavebně- technickému určení.« Navrhuje se snížit maximální možné započitatelné hranice odůvodněných nákladů na bydlení u substandardních forem bydlení o 10 procent, to znamená z 90 % na 80 %. V praxi by to mělo znamenat, že například jednotlivec v obci do 9 999 obyvatel užívající sám pokoj v ubytovně bude moci obdržet doplatek na bydlení do max. výše 3 849 Kč; jednotlivec užívající pokoj v ubytovně s další osobou by mohl obdržet doplatek na bydlení do max. výše 2 848 Kč, čtyřčlenná rodina do max. výše 10 118 Kč. V Praze pak jednotlivec užívající sám pokoj v ubytovně by mohl obdržet doplatek na bydlení v max. výši 6 185 Kč; jednotlivec užívající pokoj vubytovně s další osobou by mohl obdržet doplatek na bydlení v max. výši 4 446 Kč a čtyřčlenná rodina v max. výši 15 158 Kč. Dále novela předkládá novinku »Motivační plán«, který by měl zhodnotit aktuální sociální situaci dané osoby a přispět k nalezení přiměřeného bydlení.
- Vy jste tuto změnu podpořila, proč je podle vás potřebná?
Jakákoliv změna ke zlepšení situace v této oblasti je dobrá. Bohužel se jedná ale jen o velice malou změnu. Jak jsem již uvedla, novela je zaměřena jen na formu substandardního bydlení, tedy ubytoven. Problematika zneužívání dávky doplatku na bydlení je ale běžná i ve standardní formě bydlení, v klasických bytech. Jsou města i obce, kde neřeší špatné situace s ubytovnami, ale stále více se zhoršující tížící situaci společného bydlení některých sociálně slabých občanů v běžné formě bydlení. Při mém dotazu na výboru pro sociální politiku v diskusi k tomuto bodu, zda nechce ještě ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím pozměňujícího návrhu rozšířit úpravu i na standardní formu bydlení, mi bylo odpovězeno, že ministerstvo o tomto problému také ví, ale v současné době se změna nepřipravuje. Musím přiznat, že to pak přináší i otázku, zda podporovat i tuto částečnou změnu, která ale v praxi nepřinese až tak zásadní změnu k lepšímu, než by přinesl komplexní návrh, který by se zaměřil na sociální dávky a podpory celkově.
- Co byste tedy v této oblasti uvítala?
Uvítala bych především předložení komplexní novely nejen tohoto zákona, ale celého systému dávek a sociální podpory. To ale není otázka jen tohoto zákona o hmotné nouzi, ale i dalších zákonů, které s touto agendou souvisejí, především jde o oblast zaměstnanosti a státní sociální podpory. Vláda také stále argumentuje znatelným řešením po schválení zákona o sociálním bydlení. Jeho schválení je však tak trochu ve hvězdách a již se polemizuje, zda vůbec bude v tomto volebním období schválen. Především je zde nesoulad mezi dvěma ministerstvy – ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem pro místní rozvoj, kde stále i přes pracovní mezirezortní spolupráci na tomto zákoně, dochází k značně rozdílným názorům při jeho přípravě. Zatím je vládou schválena Koncepce sociálního bydlení a návrh samotného zákona půjde dle představeného harmonogramu zřejmě v září.
- Budete předkládat pozměňovací návrhy?
Ano, budu předkládat několik pozměňovacích návrhů, které se budou týkat ale celého zákona o hmotné nouzi, nejen této malé úpravy. Tyto návrhy vycházejí ze zkušenosti a praxe úřadů práce na jednotlivých pracovištích a vedly by ke zkvalitnění a především k menší míře zneužívání vyplácení dávek dle tohoto zákona.
- Jako členka sociálního výboru jste organizovala seminář k problémům bezdomovectví. O jak vážný problém jde v současné době?
Myslím, že si naše společnost neuvědomuje, jak vážný problém bezdomovectví je. Samotnou mne překvapilo, jaký je odhad bezdomovců v České republice, ale také především, kolik lidí je bezdomovectvím ohroženo. Nejsou to jen lidé »na okraji společnosti«, jak si mnozí myslí, ale jde o rodiny s dětmi, seniory a zdravotně postižené. Každý člověk, který se dostane do této situace, má svůj vlastní příběh a každý potřebuje individuální přístup, pomoc a péči. Je také pravda, že jsou i lidé, kteří se bezdomovci stávají dobrovolně a vlastně si tak volí i svůj styl života. Většinou je však do této pasti naženou životní okolnosti a osudy.
- Kde jsou podle vás hlavní příčiny tohoto stavu?
Příčin je samozřejmě mnoho, ty hlavní jsou zadluženost, insolvence, různé závislosti (drogy, alkohol, gamblerství), ztráta bydlení (ve velké míře spojená se ztrátou zaměstnání), problémy v rodině, ztráta partnera a samozřejmě i řada dalších, například i zdravotní a psychický stav atd.
- Jako poslankyně se ve svém kraji určitě setkáváte s lidmi, kterých se tento problém dotýká. Jaké máte zkušenosti, kdo ve většině případů za tuto jejich situaci může?
Ústecký kraj je opravdu oproti většině krajů v České republice specifický. Co se týče problematiky bezdomovectví, s velkým náskokem drží prvenství samozřejmě stále Praha, ale zároveň musíme říci, že vlastně všichni lidé, kteří jsou na sociálních dávkách a pobírají podporu na bydlení v podobě příplatku na bydlení a doplatku na bydlení a bydlí v nájemních bytech, jsou zároveň bezprostředně ohroženi bezdomovectvím. Málokdo si tento stav uvědomuje, a proto je nutné řešit tuto oblast opravdu komplexně. Hlavním problémem Ústeckého kraje je velký počet sociálně slabých občanů, kteří se k nám - mnohdy záměrně - sestěhovávají ze všech koutů České republiky, především ze Středočeského kraje. Nejlevnější byty, cca 200–300 tis. Kč, jsou pro realitní kanceláře a další podnikající subjekty v této oblasti velkým lákadlem zaručeného zisku. Kraji s nejvyšší nezaměstnaností tato praxe dává velké rány, protože odcházejí mladí lidé, lidé v produktivním věku a v lokalitě zůstávají ve velkém počtu jen občané, kteří jsou závislí na sociálních dávkách. Samozřejmě nemůžeme říci o všech, že jsou v sociálním systému spokojeni a nechtějí najít práci. Náš systém sociální podpory však nenutí klienty hledat si zaměstnání, protože se jim mnohdy nabídnuté zaměstnání prostě nevyplatí a svůj dosavadní příjem by paradoxně značně snížili.
- Máte určité představy, jak lze tuto situaci řešit?
Nabízí se několik razantních řešení, ale vždy se musí domyslet i další dopad, který by to přineslo. A zde platí nejméně třikrát více, než jinde, že než se přinese návrh řešení, vše musí být velice dobře promyšleno. Není to jen o sociálních dávkách, ale jsou to i další rezorty jako zdravotnictví a školství, které se prolínají. V sociálním systému jsou bohužel i dávky nebo podpora, které se překrývají s další podporou. Některé dávky, které zároveň nahrazují pravidelný příjem klienta, nejsou započítávány při posuzování příjmu klienta, což je diskriminační vůči pracujícím lidem, kteří pobírají klasickou mzdu. Úřad práce nemá šanci donutit některé klienty přijmout nabízenou práci, klient ji v současné době může odmítnout bez jakéhokoliv postihu. Proto především obce volají po přijetí zákona o veřejné službě, která by určité podmínky postihu obsahovala. Tento zákon leží v Poslanecké sněmovně již přes dva roky a nyní je před závěrečným hlasováním ve 3. čtení. Jeho přijetí není však jisté, jelikož i v rámci koalice dochází k různým postojům, které se nesetkávají s celkovou podporou.
