KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Světové sociální fórum (SSF), kterého se v březnu v severoafrickém Tunisku zúčastnilo na čtyřicet tisíc lidí, bylo na pořadu pražského semináře Spojenectví Práce a Solidarity (2. dubna). Téma je zajímavé nejen pro svůj sociální a antikapitalistický obsah, ale také proto, že uniká pozornosti drtivé většiny médií u nás a veřejnost o něm prakticky neví.

Letošní SSF, kterého se účastnily různé sociální platformy z tzv. občanského sektoru (nikoli politické strany; jim coby subjektům je vstup na akci zapovězen), se konalo ve dnech 24. až 28. března. Českých zástupců bylo minimálně, asi deset, mezi nimi odborník na rozvojovou problematiku Tomáš Tožička z hnutí Česko proti chudobě a Miroslav Prokeš ze Společnosti pro evropský dialog. »Účast východní Evropy je těžce podreprezentována. Dílem není u nás poptávka po sociálních hnutích, dílem organizace, které by rády své lidi vyslaly, zápasí s financemi a nemají na úhradu cestovních nákladů,« vysvětlil Prokeš, který ze států východní Evropy, kam podle regionů OSN patří i ČR, zaznamenal na akci ještě několik ukrajinských účastníků, po jednom z Ruska a Maďarska, a to prý bylo všechno. Masa účastníků přijela z  Afriky, Latinské i Severní Ameriky, Asie, ba i z Austrálie.

Fórum probíhalo v prostorách Tuniské univerzity v hlavním městě Tunisu a částečně na jejím fotbalovém hřišti. Účastníci a účastnice se rozdělili do stovek workshopů, přednášek, seminářů a debat. Jedné z nich – na téma Ukrajina – se účastnila také předsedkyně frakce GUE/NGL v Evropském parlamentu Gabi Zimmerová (Die Linke).

Referující připomněli historii Světových sociálních fór i obdobných, tzv. alterglobalizačních hnutí. Jedno z těchto setkání se konalo v roce 2001 v Janově, kde proti jeho pokojným účastníkům hrubým způsobem zasáhla italská policie, a výsledkem bylo krveprolití. Až dnes dochází k odsouzení těch, kdož zásah zorganizovali.

Tah na zisk kritizují všichni

Diskuse na SSF se vedou ostře, ale nikoli osobně, přiblížili řečníci na semináři. SSF je hodně antikapitalistické, tah na zisk si uvědomují všichni, od anarchistů po katolickou charitu, řekl Prokeš. Všichni mají zájem na potírání chudoby, ale co je její příčinou, již vnímají různě. Ostatně není ani cílem se sjednotit na všem, nemůže být jednotný výstup.

A čím se účastníci tuniského fóra letos zabývali? Byla to např. otázka okupovaných území Palestiny a Západní Sahary, chudoba a její odstranění, participativní rozhodování (tj. přímá účast občanů), boj proti byrokracii, nelegální finanční toky a daňové úniky ad. »My, Česká republika, do chudých zemí lijeme peníze, přičemž nelegální finanční pohyby minimálně pětkrát převyšují toky legální,« komentoval Tožička s tím, že Česká republika je v rámci EU dotovanější než nejchudší země v Africe.

Co se týče lepší perspektivy světa zajišťováním vyšší rovnosti a sociální spravedlnosti, je Tožička skeptický. »Žel, vrátilo se nám devatenácté století. To, jak se propojují státní byrokraté s kapitálem, je silné. Dostali jsme se z feudalismu do byrokratismu,« uvedl. Prokeš to doplnil úvahou, že kapitál reaguje rychle, zatímco subjekty, sdružující se pod hlavičkou SSF, posuzují společné materiály na mezinárodní internetové síti velmi dlouho.

Tuniské postřehy

Sociálně-ekonomická situace v Tunisku se zhoršila, podotkl Tožička. Lidé však oceňují, že se zlepšuje úroveň dodržování lidských práv, zejména ženských, je více dostupné vzdělání a státní média jsou nezávislejší, domnívá se. Jistou vysokou obecnou vzdělanost a přehled o tom, jak to ve světě chodí, ocenil Tožička, podle něhož »kdejaká žena v Tunisku ví například o Světové bance a jejích úkolech více než průměrná česká žena či muž«.