KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Evropská unie by mohla rozšířit seznam lidí, vůči nimž zavedla sankce kvůli ruskému postupu na Krymu. Mohli by se na něm objevit lidé, kteří jsou na listině USA. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) to ve středu řekl ve sněmovně.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v Senátu slíbil, že ČR podpoří případné rozšíření výčtu osob, vůči kterým bude uplatněna vízová restrikce nebo majetková opatření. Plošné hospodářské sankce opětovně odmítl. Podle něj je to v zájmu ČR coby země orientované na export. Proto chce stejně jako další země EU přimět Rusko, aby konflikt s Ukrajinou vyřešilo jednáním. Ministři zahraničí EU zatím schválili sankce vůči 21 lidem z Ruska i Krymu. Týkají se zmrazení majetku a omezení cest do Unie. Zaorálek ve sněmovně podotkl, že se debatovalo i o dalších návrzích. »Rozšíření je poměrně pravděpodobné,« tvrdí. Ruský prezident Vladimir Putin a jeho politika podle jeho názoru přinášejí nebezpečné téma do Evropy. »Pokládám za velice nebezpečné, aby se prosadila myšlenka, že se budou konat referenda o hranicích státu,« uvedl. ČR podle něj bezprostřední nebezpečí nehrozí.

Místopředseda sněmovny, předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip, seznámil poslance s dopisem předsedy KS Ukrajiny Petra Symonenka. »Prosazovali jsme názor, že napětí na Ukrajině je třeba řešit dialogem všech politických sil. Navrhovali jsme vytvoření nezávislého lidového kontrolního orgánu, který by dohlížel na činnost vlády a připravil celostátní referendum, ve kterém by lid Ukrajiny právoplatně rozhodl o své budoucnosti. Navrhovali jsme vytvoření instituce volitelných soudců i politickou reformu, která by vedla k decentralizaci státní moci na Ukrajině. Naše výzvy nebyly vyslyšeny ani bývalým prezidentem Janukovyčem, ani vůdci tehdejší opozice. Ukrajina se dostala na samou hranici společenského a sociálního rozvratu, faktického bezvládí a anarchie,« citoval Filip. Ukrajinští komunisté hájí práva prostých lidí. Filip zdůraznil, že podporuje co nejdřívější volby prezidentské i parlamentní, aby se moci na Ukrajině chopili lidé, zvolení ve svobodných volbách.

Zaorálkovy postoje ocenila i pravicová opozice. »Správně chápe mimořádné nebezpečí ruského postupu na Krymu,« uvedl např. předseda ODS Petr Fiala. Ministr zahraničí však nemá plnou podporu některých vlastních poslanců. »To, co se stalo na Krymu, je situace, kdy Ruská federace překročila Rubikon a rozhodla se řešit situaci něčím, co není ničím jiným než jasným a do jisté míry bezprecedentním porušením mezinárodního práva,« zdůraznil předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). »Na druhou stranu je potřeba říci, že v minulosti ne vždy ČR k tomu přistupovala takto principiálně. Bohužel i sněmovna vyzývala vládu, aby ve věci Kosova dodržovala rezoluci 1244 a Kosovo neuznávala. Vláda se rozhodla jinak,« dodal s tím, že by stálo za to říci »ano, byla to chyba«.

»Když mluvíme o mezinárodním právu a vyžadujeme po Rusku, aby platilo, je to stejné mezinárodní právo a stejná helsinská smlouva, která neplatila na Balkánu, a teď chceme, aby platila v Rusku? Je to stejné právo, nebo ho jenom čteme jinak na Balkáně a jinak v Rusku?« zeptal se Jaroslav Foldyna (ČSSD).

Česká republika je zdrženlivá

ČR má rezervovaný postoj k plošným hospodářským sankcím vůči Rusku kvůli jeho postupu na Ukrajině, zopakoval před poslanci evropského výboru premiér Sobotka. Mohlo by se o nich debatovat na summitu EU dnes a zítra v Bruselu, premiér ovšem dohodu nečeká. Nevylučuje však, že šéfové evropských vlád by se mohli shodnout na »určitém posunu« nynějších sankcí. Evropská komise nejdříve chystá rozbor dopadů případných ekonomických sankcí. ČR nebude hospodářské sankce zavádět sama, bude postupovat v rámci EU, za nejhorší by Sobotka považoval, kdyby se v této věci Evropa rozdrobila.

Premiér míní pověřit ministry vnitra a zahraničí, aby řešili situaci volyňských Čechů na Ukrajině. Po setkání s předsedkyní Spolku volyňských Čechů v Žitomirské oblasti Emou Snidevyčovou to řekl předseda sněmovny Jan Hamáček. Situace české menšiny podle něj vyžaduje rychlé řešení. Snidevyčová to potvrdila a obrátila se na české představitele s prosbou o pomoc s přesídlením zhruba 40 rodin volyňských Čechů do původní vlasti. Hamáček míní, že je v silách ČR nabídnout českým krajanům repatriaci. »Pokud ČR vyčlenila 50 mil. Kč na podporu projektů nevládních organizací na Ukrajině, bylo by vhodné najít podobnou částku v rozpočtu a pomoci našim krajanům,« připomněl částku, kterou na pomoc Ukrajině nedávno schválila vláda. Na Ukrajině žije asi 20 tisíc Čechů. Filip podpořil Hamáčka v tom, že pokud se někdo z volyňských Čechů bude chtít vystěhovat zpět do ČR, »udělejme to slušným způsobem, aby to nevypadalo, že rozebíráme jednotnou Ukrajinu,« sdělil. Varoval před unáhlenými závěry, požadoval od české zahraniční politiky měřit všem stejným metrem.

Sněmovna debatu o situaci na Ukrajině přerušila zřejmě do pátku.