KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Úřady práce nestíhají kontrolovat, zda jsou příjemci dávek i po čase stále ještě v tísni a dostávají pomoc pro potřebné dál oprávněně. Chybí k tomu 1200 sociálních pracovníků a pracovnic. Výdaje na pomoc v hmotné nouzi loni přitom výrazně rostly. Uvedla generální ředitelka úřadu práce Marie Bílková.

»Počet klientů výrazně roste. Nemáme šanci ověřit, zda to, co lidé říkají na začátku, stále trvá. Práce se tak redukuje na výplatu dávek, a to je špatně. Dávka má být řešením, až když to nejde jinak. Práci s klientem, aby vše šlo jinak, už vůbec nestíháme,« uvedla Bílková. Úřad si proto najímá brigádníky.

Podle analýzy úřadu práce by bylo potřeba asi 1200 sociálních pracovnic a pracovníků, kteří by situaci ověřovali v terénu a pracovali přímo s klienty. Působit by měli i preventivně. Zaměřovali by se na dávky v hmotné nouzi a na příspěvky na péči. Ověřovali by tak, zda se situace či zdravotní stav lidí po určité době nezměnily.

Loni od ledna do listopadu se na dávky v hmotné nouzi vyplatilo bezmála 9,54 miliardy korun. Proti předchozímu roku je to o 36 procent víc, tedy skoro o 2,53 miliardy. Podle Bílkové byl raketový růst hlavně u doplatků na bydlení. Od ledna do listopadu se na ně vydalo 2,53 miliardy korun. To je o miliardu víc než v roce 2012, tedy o 70 procent. Loni v listopadu úřad vyplatil 67.600 těchto dávek, předloni 51.100. Do příspěvků na péči za loňských 11 měsíců putovalo 17,89 miliardy korun, meziročně zhruba o miliardu víc. Peníze pobíralo loni v listopadu 325.800 postižených či seniorů, předloni 317.200.

Nejen ekonomická krize a vyšší nezaměstnanost, ale i nedostatečná kontrola a neprovázanost informačních systémů jsou podle Bílkové za výrazným přírůstkem počtu příjemců dávek v hmotné nouzi a výdajů. »Je tu jistá část, která by se snížila, kdybychom měli možnost provádět systematické sociální šetření. Podařilo by se odhalit zneužívání i dostat mnohé lidi ze sociální pasti,« míní ředitelka úřadu práce.

Kolik by přijetí 1200 úředníků stát stálo, vedení úřadu práce zatím nevyčíslilo. Vedle peněz na platy by byla potřeba i suma na prostory a jejich vybavení. Podle Bílkové by se přijetí dalších zaměstnanců státu dlouhodobě vyplatilo.

Posílení úřadu práce schválila už Rusnokova přechodná vláda. Nastoupit by mělo celkem téměř 700 úředníků, ti se ale mají věnovat agendě zaměstnanosti. Vláda v koaliční smlouvě uvedla, že chce obnovit funkčnost úřadů práce. Mimo jiné by se měla změnit struktura, znovu by měly začít fungovat okresní pobočky.

Strukturu úřadů práce změnila reforma exministra Jaromíra Drábka (TOP 09). V dubnu 2011 vznikl superúřad práce s krajskými pobočkami a kontaktními místy po republice. Od ledna 2012 se úředníci přestali věnovat jen zaměstnanosti, ale převzali i vyplácení dávek od radnic. Ze 3700 pracovníků, kteří v obcích agendu vyřizovali, jich přešlo do úřadů jen 1650, upřesnila Bílková. Situaci komplikoval i nový počítačový systém.

Úřad práce a Svaz měst a obcí se dohodly na spolupráci při vyplácení dávek. O potřebnosti a přidělení příspěvků a podpor by podle šéfa svazu Dana Jiránka v budoucnu mohly rozhodovat radnice, vyplácel a kontroloval by je úřad práce.