Ústavní soud je zahlcen
Projednání ústavní stížnosti na služební zákon, kterou již má připravenou prezident republiky, v plénu Ústavního soudu (ÚS) tak, aby meritorní rozhodnutí padlo do konce tohoto roku, považuje předseda ÚS Pavel Rychetský za krajně nepravděpodobné. Na projednání bude potřeba mnohem delšího času. Řekl to v pořadu Otázky Václava Moravce ČT. Současně upřesnil, že se jedná o ústavní právo prezidenta republiky požádat ÚS o přezkoumání zákona přijatého parlamentem. Zdali bude z hlasování pléna ÚS vyloučen sám Rychetský, neboť se podílel na činnosti někdejší Zemanovy vlády, jež původní služební zákon připravovala, rozhodne plénum hlasováním. K normě samotné se Rychetský nevyjádřil, protože pak by byl, jak uvedl, vyloučen z projednávání a priori. Obecně však uvedl, že ÚS nemá radost z návrhů, které směřují proti vůli parlamentu vyjádřené hlasováním. Případné delší posuzování prezidentova podání ústavními soudci nevidí jako problém poslanec KSČM Jan Klán, který se služebním zákonem systematicky zabývá. Vliv na účinnost zákona to podle něho nebude mít. »ÚS případně může zrušit sporný bod o politických náměstcích,« řekl Haló novinám s tím, že podle jeho mínění ústavní soudci nedají prezidentovi za pravdu, neboť první služební zákon z roku 2002 také obsahoval institut politických náměstků. Novelu služebního zákona v pátek potvrdila Poslanecká sněmovna, která přehlasovala veto prezidenta. Tisíce stížností do roka ÚS je ústavními stížnostmi zahlcen, jejich počet přibývá. Největší nápor na instituci, přes pět tisíc podání za rok, byl v roce 2012, letos překoná čtyři tisíce, konstatoval Rychetský. Takový objem je podle Rychetského nemožné zvládnout v optimálních časech, neboť je Ústavou dán fixní počet ústavních soudců a je znám počet pracovních dnů. Prakticky každý pracovní den přibývá průměrně dvacet ústavních stížností, tudíž nelze si dělat iluze, že by se řízení před ÚS podařilo zkrátit, uvedl. Rychetský se vyjádřil k některým tématům, které jsou v českém právním řádu »trvalkami« a veřejnost se o ně zajímá. Například k posuzování střídavé péče o děti po rozvodu rodičů obecními soudy. »Je vžitá tradice upřednostňovat matky, a nedaří se narušovat tuto tradici,« konstatoval s tím, že je správné prosazovat princip rovnosti práv obou rodičů, neboť »nemůže mít jeden (rodič) více práv než druhý«. Obdobné případy upravující výchovu dětí po rozvodu rodičů by vlastně neměly končit až u ÚS. Vyjádřil se také k bolavému tématu exekucí. »Drtivá většina ústavních stížností z této oblasti směřuje proti postupu exekutora. Nepodařilo se prostřednictvím dozorového soudce dostatečně korigovat jeho kroky,« připustil Rychetský. Obává se, že se soudci nezabývají přiměřeností exekucí. Poukázal na to, že před lety někteří advokáti a soukromí exekutoři »zavětřili«, že z nezaplaceného jízdného, poplatků za televizi a rozhlas apod. »lze vybudovat zlatý důl«, zkrátka »překupováním ohromného množství pohledávek zjistili, že mohou na odměně získat mnohonásobek vlastní podstaty jistiny pohledávek, které skupovali«. ÚS proto již zasáhl do výše odměn advokátů i exekutorů a vydal několik judikátů, které mají vést k větší sociální ohleduplnosti při exekucích - např. respektováním ohledu na zákonný princip, že věci naléhavé osobní potřeby nelze nikomu exekučně zabavit, přičemž do osobních věcí patří podle ÚS i počítač, či že »nelze vést exekuci na majetek povinné osoby, který je ve výrazném nepoměru k samotné pohledávce«. Předseda ÚS má z vývoje judikatury pocit, že došlo k výraznému zlepšení. Co dále Pavel Rychetský soudí o insolvencích? Čtěte více v tištěných pondělních Haló novinách.
