Větší podporu flexibilitě trhu práce
Existuje řada způsobů řešení nezaměstnanosti – možná největšího sociálního problému současnosti. Rozhodně jimi nejsou populistická zvyšování podpor. Avšak ani aktivní formy typu finančně náročných rekvalifikačních kurzů, jejichž absolventi ovšem většinou nenalézají uplatnění. Případně jim chybí kapitál pro rozjezd vlastního podnikání. Obdobně tomu je s velmi popularizovanými investičními pobídkami vytvářejícími nová pracovní místa. Ve skutečnosti jsou za desítky miliard korun vynakládaných na budování průmyslových zón, infrastruktury pro zahraniční investory, daňové prázdniny pro ně apod. vytvářena většinou nekvalifikovaná či málo kvalifikovaná pracovní místa manipulačních či montážních profesí s minimální mzdou, ve značné míře zaměstnávající dělníky z Polska, Slovenska či Ukrajiny. V konfrontaci s tímto stavem jsou naopak velmi efektivní a oceňované způsoby aktivního řešení nezaměstnanosti sdílením pracovního místa, prací na zkrácený úvazek či prací z domova, velmi oblíbené a osvědčené ve Skandinávii, Nizozemí či Francii, státech s bohatou sociální tradicí. O jejich výhodách nejen pro matky s dětmi nelze pochybovat. Například v Nizozemí a Švédsku tyto formy využívá více než 50 procent žen. Vedle příjmu jim flexibilní pracovní doba umožňuje kvalitní péči o rodinu a dostatečný prostor pro aktivní trávení volného času. Výhodné jsou tyto formy i pro zaměstnavatele, jimž zejména práce z domova či sdílení pracovního místa významně šetří provozní výdaje. Z úspor pak mohou část převést formou benefitů zaměstnancům. Je jen škoda, že v České republice tyto formy dosud šíře využívány nejsou. Jednak pro nedůvěru pracujících, zvyklých na rigidní režim pracovní doby, jednak pro neochotu zaměstnavatelů měnit organizační a řídicí systémy s potřebou mít podřízené pod kontrolou. Ve světě pozornost těmto formám flexibilní práce prudce narůstá. Podle údajů OECD během pěti let nejméně 40 procent všech tvůrčích pracovníků bude pracovat z domova. Jsme připraveni zachytit tento trend, nebo se i zde zapouzdříme na bázi montážních výrob s minimální přidanou hodnotou? V některých místech se již objevují pokusy organizací budovat závodní předškolní zařízení, případně dochází k vzájemné výpomoci rodin svépomocí. Jde o sympatické, stále však pouze ad hoc počiny místních iniciativ. Komplexním a koncepčním řešením se jeví systémová finanční a organizační podpora těchto zdola vytvářených ostrůvků flexibility trhu práce například jejich daňovým zvýhodněním, demokratizací zákoníku práce, postavením moderních metod a forem pracovně právních vztahů na roveň »klasickým«, zásadní změna poměru mezi výší finančních prostředků vynakládaných na pasivní a aktivní politiku zaměstnanosti výrazně ve prospěch druhé. To však vyžaduje systémové řešení relevantní legislativy. Čím dříve k těmto změnám dojde, tím lépe pro společnost i její občany. Poslanci KSČM by měli být iniciátory této progrese. Ladislav ŠAFRÁNEK
