KSČM Frenštát pod Radhoštěm

Odboráři budou při vyjednáváních s vládou o růstu platů ve veřejném sektoru pro příští rok požadovat zřejmě dvouciferné zvýšení, tedy o víc než deset procent.

Po jednání s předsedou Senátu Milanech Štěchem (ČSSD) to ve čtvrtek řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Centrála bude usilovat také o to, aby se minimální mzda zvedla od ledna 2017 z nynějších 9900 na 11 500 korun.

»Je to požadavek oprávněný,« řekl ve čtvrtek Haló novinám poslanec Stanislav Grospič (KSČM), předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska. »Je ovšem potřeba, aby mzdy rostly nejen ve státní sféře, ale i v soukromém sektoru. Je úkolem odborů, aby si to dokázaly vyjednat a uzavřely podle toho kolektivní smlouvy se zaměstnavateli. Tomuto cíli by napomohlo, kdyby se přiměřeně zvedla minimální mzda. Tomu se ale podnikatelé brání z obavy, že jim vzrostou náklady, které sníží jejich soukromovlastnický zisk,« konstatoval Grospič.

Pracovníkům veřejného sektoru se zvýšil plat loni v listopadu, a to o tři procenta. Učitelé si přilepšili průměrně o 3,3 procenta. Lékaři a sestry dostali přidáno od ledna pět procent. Minimální mzda se pro letošek zvedla o 700 korun na 9900 korun.

Dvouciferný požadavek

»Požadavek pro rok 2017 bude výrazně vyšší než to, co se vyjednalo pro letošní rok. Situace u profesí, které jsou hrazeny z veřejných rozpočtů, je velmi vážná, a to v oborech jako kultura, zdravotnictví či sociální péče. Předběžně podle signálů, které máme, bude požadavek mít dvě číslice - deset a více procent,« uvedl Středula. Podle něho by vyjednávání o růstu výdělků mohla začít už v březnu.

Požadavek na dvouciferný růst Středula nepovažuje za »nadstřelený«. »Jestliže situace v roce 2016 je pod úrovní výkonu ekonomiky, tak tam vzniká polštář. Je skutečně rozdíl mezi deseti procenty u 17 000 hrubého a u 56 000,« řekl Středula.

Odbory budou usilovat také o zvýšení minimální mzdy o 1600 korun, zástupci zaměstnavatelů však tento požadavek odmítají. Podle nich se z růstu nejnižšího výdělku stalo politikum a žádají stanovení jasných pravidel pro zvyšování. Chtějí, aby se v nich odrazil růst a vývoj ekonomiky.

Šéf Senátu Štěch, který odborovou centrálu v minulosti vedl, požadavky bývalých odborářských kolegů podpořil. Po jednání řekl, že v minulých letech reálná hodnota příjmů klesla a trvá oslabení koruny, zvýšení výdělků je proto potřeba. »Podmínky jsou tu vytvořené. Ekonomika roste. Naše výkonnost je západní, mzdy a platy jsou východní. Je potřeba s tím skončit,« uvedl. Odborářům slíbil, že bude v politických kruzích výraznější růst výdělků prosazovat.

Zvýšit i nemocenskou

Podle Štěcha by měla začít i debata o výši nemocenské. »Úroveň nemocenských dávek je tak nízká, tak žalostná, že je potřeba se nad tím seriózně zamyslet,« řekl šéf Senátu. Podle něj se zvlášť dlouhodobě nemocní ocitají ve složité situaci, když měsíčně dostávají kolem 11 000 korun. Lidé s nižšími příjmy, kteří nemají žádné rezervy, pak nejsou schopni uživit rodinu a končívají v dluzích.

V horní komoře je nyní senátní novela, podle které by nemocenskou v prvních třech dnech stonání propláceli zaměstnavatelé. Propláceli by pracovníkům 60 procent mzdy. Klesly by jim za to odvody nemocenského pojištění z 2,3 na 2,2 procenta. Zrušení třídenní karenční doby již dříve ve sněmovně navrhla KSČM.

(ng)