Jdi na obsah Jdi na menu
 


Využijme šance na lepší budoucnost!

 

Rozhovor Haló novin s Pavlou Šlahúnkovou, kandidátkou do Evropského parlamentu

Na kandidátce KSČM do eurovoleb se objevujete na šestém místě. Co to pro vás znamená?

 

 

 

Pro mladého člověka je velkým zázrakem, že se o něm uvažuje jako o vhodném kandidátovi do Evropského parlamentu, a to, že jsem se v tajném hlasování členů ÚV umístila na šestém místě, je velkou výzvou. Výzvou k tomu, abych dokázala všem, že jejich důvěru nezklamu, že to, co jsem jim slíbila, splním. Opravdu to pro mě znamená velkou čest, že mohu být jedním z lidí, kteří stojí na kandidátce a chtějí bojovat o možnost stát se jedním z těch, kteří se v Bruselu snaží dělat náš život lepším.

Jistě se bavíte s řadou vrstevníků o jejich vztahu k politice a Evropské unii. Platí, že co člověk, to názor, nebo se dá vysledovat nějaký většinový či dokonce společný jmenovatel?

Názorů je opravdu mnoho, je ovšem pravdou, že poslední dobou se ozývají spíše kritické hlasy směrem k Unii - že ta občanům život neulehčuje, spíše naopak. Proto je důležité mít v EP své kvalitní zástupce, kteří se budou zabývat tématy, které naše občany trápí, a ukázat tak i v Evropě, že nejsou pouze její figurkou, ale že jsme rovnocenný hráč na evropském poli.

Jaký největší dluh má podle vás Evropská unie vůči České republice, a naopak Česká republika vůči Evropské unii?

Domnívám se, že za velký dluh EP vůči naší republice se dá považovat přistoupení na nerovné vyjednání vstupních podmínek, za kterými stál tehdy pan Telička. Doplácíme na ně všude, kam se podíváte. Rum už je tuzemákem, pomazánkové máslo je pomazánka, a to nám chtěli zakázat i olomoucké syrečky. V zemědělství se zavedly kvóty a v živočišné i rostlinné výrobě se všechno přepočítává, snižují se kusy dobytka, už ani nevyrábíme vlastní cukr. To samé je v průmyslu.

A co my dlužíme EP? Třeba to, že jsme se ještě stále nenaučili využívat všech dotačních programů, nevyužíváme dostatečně otevřeného pracovního trhu, možnosti studijních programů.

Jiná Evropa je možná – říká jedno z původních volebních hesel KSČM. Jak ve vašich očích vypadá JINÁ Evropa, kterou by lidé vnímali pozitivněji a která by i efektivněji fungovala?

Evropa pro lidi, kteří by neměli obavy ze ztráty národní identity.  Evropa, která by byla bezpečná, čistá. Aby to všechno efektivněji fungovalo, bylo by třeba přehodnotit postavení členských států a nedělit je, byť jen pomyslně, na velké, které určují základní kritéria, zatímco ty menší státy nemají šanci se s nimi srovnat ekonomicky, sociálně, životní úrovní obyvatel.

Co soudíte o případném dalším rozšiřování Evropské unie?

Když jsme před deseti lety vstupovali do EU, nikdo si nedovedl představit, co nám členství přinese dobrého nebo špatného. Tehdejší složení EP nám tuto možnost dalo a my ji využili. Proto bych ji dala i ostatním evropským státům, samozřejmě za jasných, předem vyjednaných podmínek (třeba budou mít i lepší vyjednavače).

Co odpovídáte na názory, že Evropskou unii by bylo nejlépe zrušit, nebo z ní vystoupit? Bohužel i takové se objevují…

Být součástí tak velkého politického subjektu, jako je Evropská unie, má svá pro a proti. Snažím se vždycky ukazovat ty kladné příklady, v čem nám EU pomohla. Jako studentka zahraniční univerzity jsem příkladem toho, že se pro mladé otevřely možnosti jak studia, tak i pracovních příležitostí. Také využití již vzpomínaných evropských fondů pomáhá rozvoji v regionech. Zjednodušilo se cestování v rámci Unie. Je spousta příkladů, které lze vyjmenovat. A těm, kteří jsou stále euroskeptiky, bych nechala spočítat, kolik by naši republiku stálo, kdybychom chtěli z EU vystoupit, o kolik výhod bychom přišli, jak bychom se izolovali od Evropy, i když jsme, jak se říká, srdcem Evropy.

Stejně tak bohužel slýcháme názory, že hrstka českých poslanců v moři zahraničních je v europarlamentu jakýmsi plivnutím do moře, takže tyto volby stejně nemají velkou cenu. Co vy na to?

Může se zdát, že v tom obrovském počtu poslanců jich máme málo, ale není tomu tak. V Evropském parlamentu je každý hlas důležitý a je samozřejmě i na jednotlivých poslancích, jak se umí prosadit. Kdo poslouchal debatu o EU 26. února, které se zúčastnili zástupci velkých politických stran, slyšel, kolik práce naši poslanci odvedli, v kolika výborech vybojovali pro nás výhody. K volbám by měl jít každý, kdo chce využít šance na lepší budoucnost!

Objevují se i názory, že eurovolby budou, tedy u nás v ČR, dílčím hodnocením práce dosavadní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Souhlasíte, nebo je na to ještě příliš brzy po volbách?

Může se to zdát, především proto, že se nám v podzimních volbách objevily nové politické subjekty, a lidé budou opravdu přemýšlet, zda je nová hnutí zklamala, či ne. Podle mě je však ještě příliš brzy toto bilancovat. Ale podíváme-li se na sestavenou koaliční smlouvu a jejich sliby před volbami, je vidět, že si za svými sliby občanům až tak nestojí. Do května zbývají dva měsíce, Poslanecká sněmovna na svých schůzích jistě zvládne schválit pár nových zákonů, ale přesto věřím, že se lidé nedají znovu oklamat planými sliby.

Co byste vy osobně především vytkla stávající koalici?

Je toho víc, co se dá vytknout. Nelíbí se mi třeba překotné vydávání majetku církvím, třeba i těm, které vznikly po roce 1989. ČSSD ustoupila v základních bodech svého volebního programu požadavkům hnutí ANO a vše je v diktátu pana Babiše. Vyjádření premiéra Sobotky v minulých dnech to jen potvrzuje.

Vraťme se ale zpět k eurovolbám. Jaké sféře byste se věnovala prioritně v případě zvolení do Evropského parlamentu?

Je mnoho odvětví, kde je důležité pro Českou republiku mít své zástupce. Já osobně bych se ovšem chtěla věnovat především tématům sociálním a také zahraniční politice. Tam bych chtěla být pro tu naši zemičku užitečná.

Může Evropský parlament pozitivně ovlivňovat sociální problémy většiny Evropy, které souvisejí s hospodářskou krizí? A jakým způsobem?

Samozřejmě, že může. Co dokáže síla EU, jsme viděli při řešení hospodářských krizí v Řecku a Španělsku. Postupným srovnáním životní úrovně všech členských států se budou vylepšovat i sociální podmínky občanů. Otázkou je, kdy se podaří zažehnat hospodářskou krizi, která není jen problémem Evropy.

Co vlastně studujete a jak byste studium dokázala skloubit s prací ve vysoké evropské politice?

Studuji sociologii a vzhledem k tomu, že jsem již u konce svého studia, tak bych se mohla práci v Evropském parlamentu věnovat naplno.

Vím o vás, že se můžete chlubit poměrně širokou jazykovou výbavou. Kterými jazyky vládnete stejně jako češtinou, které další zvládnete a které se teprve učíte či přejete učit?

Myslím, že by bylo troufalé říct, že umím některý jazyk stejně dobře jako naši krásnou mateřštinu. Pro své studium na Univerzitě Vídeň musím ovládat německý a anglický jazyk. Učila jsem se také španělštinu a čínštinu, které se snažím i nadále zlepšovat, a teď chci začít s jazykem básníků - francouzštinou.

Kde se s vámi občané České republiky budou moci setkat? Jak bude vypadat vaše volební kampaň?

Pro všechny kandidáty je připraven harmonogram akcí, na které budeme jezdit většinou společně. Samozřejmě, že velkou pozornost věnuji Jihočeskému kraji. Jsem také připravena věnovat v kampani dostatek času i na menší akce podle požadavků z krajských a okresních výborů. Jsem zastáncem kontaktní kampaně, a proto budu určitě více viděna mezi lidmi na veřejnosti než v menších uzavřených společnostech.

S čím byste byla 25. května 2014 spokojena?

Kdybychom při pohledu na volební výsledky mohli říct, že pro příštích pět let budeme v Evropském parlamentu mít kvalitní zástupce.

Jak by jednou shrnující větou pozvala K. Konečná občany ke květnovým volbám? Čtěte v pátečních tištěných Haló novinách.

Petr KOJZAR