Žádná demokracie, ale diktát Bruselu!
Lednový termín, odkdy měla začít platit novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, tzv. proces EIA, je nereálný. Reálnější termín je podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové březen 2015.
Šlechtová v úterý na Žofínském fóru upozornila, že ČR plní podmínky Evropské komise pro čerpání peněz z fondů EU v příštích letech pouze z jedné třetiny. Novela měla podle slibu ČR vstoupit v platnost 1. ledna 2015. To se sotva stihne. Chybějící zákon považuje za problém. »Vzhledem k tomu, že je k této legislativě opravdu spousta pozměňovacích návrhů a vzhledem k tomu, že tento zákon byl zařazen pozdě na projednávání sněmovnou, tak zákon nebude platit od ledna 2015,« řekla Šlechtová s tím, že reálnější termín je březen příštího roku.
O situaci ministerstvo životního prostředí s Bruselem vyjednává na nejvyšší úrovni. Projednání novely ve sněmovně a její předložení do Senátu je podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové reálné během prosince.
Všechny předběžné podmínky, k jejichž přijetí se ČR zavázala v tzv. Dohodě o partnerství, musí platit nejpozději k 1. 1. 2016. Dokud však ČR nepřijme poslední z nich, nepošle EK v rámci nového programového období ani euro. ČR může v novém programovém období 2014-2020 z různých evropských fondů čerpat až 23,83 mld. eur (657 mld. Kč).
Sněmovní výbor pro životní prostředí ve středu doporučil schválit vládní novelu, ale navrhl v ní zmírnění některých navrhovaných podmínek. Řada poslanců se obává, že by vládní předloha ztížila a prodloužila povolování staveb, a jejich realizace by se tak protahovala. »Novelu včetně předložených pozměňovacích návrhů nepovažuji za kompromis, ale za diktát Bruselu, což ministr životního prostředí Richard Brabec potvrdil, mé výtky vlastně zopakoval,« prohlásila členka výboru Marie Pěnčíková (KSČM). Většinu návrhů na změny ve výboru nepodpořila a hlasování jako celku se zdržela, protože dané řešení nepovažuje za šťastné. Její pozměňovací návrh ve výboru neprošel. Týkal se přechodných ustanovení - nová pravidla se mají vztahovat i na probíhající řízení. »Novela zákona zasáhne do zahájených a probíhajících řízení. S tím mám problém, vzniká tu právní nejistota pro investory, kteří šli do staveb s tím, že pro ně platily nějaké podmínky, které se mají změnit. Pan ministr tvrdí, že je to výslovný požadavek Evropské komise. Já jsem řekla, ať nám netvrdí, že se jedná o vyjednaný kompromis, a řekne nám na rovinu, že je to diktát EK a Bruselu, a jsme v podstatě tlačeni schválit to tak, jak nám to nařizují,« uvedla komunistická poslankyně.
Česká strana hájí zájmy ČR
Sněmovní výbor pro životní prostředí zčásti vycházel i z doporučení, přijatých jinými sněmovními výbory. Po vzoru hospodářského výboru navrhl zvýšit limit pro zjišťovací řízení u parkovacích míst tak, aby se konalo až od 300 parkovacích míst a nikoli už od stovky míst, jak navrhuje vláda. Zpravodaj Michal Kučera (TOP 09) podotkl, že třeba v Rakousku je limit 1500 míst. Podle MŽP tu však u parkovacích míst platí navíc další omezení. Stejně tak by neměly podléhat řízení všechny záměry rozvoje měst, ale jen ty s rozlohou nad pět hektarů. To podle pozměňovacího návrhu odpovídá např. zástavbě 50 rodinných domů s rozlohou pozemku 1000 m2. U průmyslových zón by se mělo řízení konat až od 20 ha plochy, nikoli od 3000 m2, jak navrhla vláda.
Novela měla platit od 1. ledna, což je nereálné. Zástupci vlády poukazují na to, že bez novely bude ohroženo čerpání peněz z evropských fondů. Ministr Richard Brabec (ANO) poslance informoval, že Evropská komise již zastavila financování některých dopravních staveb v tuzemsku právě kvůli nesouladu českých předpisů s evropskou směrnicí. Odmítl, že by novela zdržovala výstavbu. Odmítl i to, že by česká strana špatně vyjednávala s Bruselem o podmínkách zákona. »Intenzivně jednáme a intenzivně se snažíme hájit zájmy ČR,« ujišťoval. Náměstek z MMR Ondřej Votruba řekl, že ministerstvo pracuje na novele stavebního zákona, která má platit od 1. čtvrtletí 2016 a zjednodušit povolovací řízení, a tím některé dopady nynější novely vyrovnat.
Projednávaná novela má mj. zavést závaznost výsledků řízení o posouzení vlivů na životní prostředí pro navazující územní či stavební řízení. Veřejnost se bude moci bránit soudně proti rozhodnutí, že konkrétní projekt posouzení nepotřebuje. Lhůta pro toto tzv. zjišťovací řízení se má prodloužit z jednoho měsíce na dva.
»Obávám se, že sněmovna zákon schválí. Tlak je vidět v přístupu pana ministra, jednotlivé body obhajuje, a celé to staví tak, že nás tlačí: Když to neschválíte, budeme bez evropských dotací. To je obrovský závazek,« uvedla Pěnčíková, podle které to hodně poslanců tak posoudí a nebude chtít nic riskovat. Co by se stalo, kdyby sněmovna novelu neschválila? Poslankyně připouští, že by to byl problém. Pokud ji však schválí v předložené podobě, neziskové nevládní organizace podle ní získají velké možnosti, jak blokovat rozběhlá řízení tak, že »eurofondy nebude na co čerpat. Stále doufám, že ve sněmovně projdou pozměňovací návrhy, které odbourají možnosti nevládních organizací, že nebudou moci blokovat stavby, jak to návrh umožňuje,« dodala. Pokud by to bylo úplně zamítnuto, podle Pěnčíkové tu skutečně ve vzduchu visí hrozba ze strany EK. O zákonu mají poslanci rozhodnout na prosincové schůzi.
