Zatím je čas tomu zabránit
Tlak na naše mozky nepolevuje. Jsme přesvědčováni, že Rusko je zemí zla a že Západ v čele s USA je ztělesněním demokracie a svobod. Jsme jakoby na pokraji války, i když zatím tvářící se studeně? Proč? Protože Rusko neposlouchá »moudrého bratra« za oceánem. Hra s ohněm tedy pokračuje a je jedno, že miliony lidí při ní mohou být spáleni. A přitom jde jen a jen o mocenský boj vyvolaný americkou snahou o světovládu a v zájmu globalizovaného kapitálu. Nám, divákům, čtenářům a posluchačům, je režimními médii neustále vsugerováváno, že Rusko je útočníkem, že narušuje vztahy mezi zeměmi, ač ruce v Majdanu nebyly ruské, že si činí nároky na světovládu a ohrožuje kdekoho.
Máme se však divit postojům Ruska, že se brání? Že se nechce podřídit? Stojí za to si v této souvislosti ocitovat několik myšlenek z článku profesora Svajatoslava Rybase, jenž byl zveřejněn na internetu: »Stále se pokoušejí zahnat nás do kouta za to, že zaujímáme nezávislou pozici, za to, že ji hájíme, za to, že nazýváme věci pravým jménem a nejsme licoměrní… Rusko se ocitlo na přelomu a nemůže dále ustupovat. Když budete donekonečna stlačovat pružinu, stejně někdy povolí… Je jasné, že se střetneme s vnějším odporem, ale musíme si ujasnit, zda jsme schopni ubránit naše národní zájmy, anebo se budeme věčně vzdávat a ustupovat neznámo kam.«
Zatím nejde o »horkou válku« proti Rusku, i když média se snaží nám myšlenky na ni vsugerovávat a vyvolávat mezi našimi občany pocity obav či dokonce strachu. Zatím. O to víc se tlačí na to, aby Rusko bylo co nejvíc poškozeno. A vůbec nejde o dva regiony na východě Ukrajiny, které se pokoušejí najít jinou než majdanskou cestu. Jde o samostatnost Ruska, o Rusko jako takové. Proto se hledají další a další způsoby, jak Rusko položit na kolena. O jednom se také zmínil profesor Rybas: »Někteří západní politici už straší nejen sankcemi, ale i perspektivou zostření vnitřních problémů. Co mají na mysli? Činnost ‚páté kolony‘ různého druhu, ‚prostě zrádců národa‘? Nebo chtějí zhoršit sociálně-ekonomické postavení Ruska, a tím vyvolat nespokojenost lidí?« Ano, přesně to sledují. Proto také každý protiputinovský čin je hodnocen jako demokratický a jako boj za svobodu. Proto taková obrana několika žen z Pussy Riot a podobných aktivit. A odpověď Ruska? Je také ve zmíněné stati: Na podobné přístupy, jež jsou »zjevně agresivní«,»budeme… také tak reagovat«.
Můžeme se slovům profesora Rybase divit? Nemůžeme. Rusko se musí bránit, chce-li žít. Svět, tedy ten na západ od jeho hranic, by měl pochopit, že konfrontace není cestou porozumění, a snaha o »moskevský mejdan« by mohla zkomplikovat i dění ve světě. Válka není na pořadu dne, ale američtí jestřábi podporovaní našimi pravdoláskaři jsou schopni mnohých dobrodružství. A zatím je čas tomu zabránit.
Otakar ZMÍTKO
