Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zavření dolu Rožná přinese nezaměstnanost

ILUSTRAČNÍ FOTO - archiv

 

 

V okolí Bystřice nad Pernštejnem se po zavření uranového dolu v Rožné zvýší nezaměstnanost. Uranová ruda by měla být dotěžena v roce 2017. Z 1000 pracovníků těžebního závodu Geam je polovina horníků. Dopady ukončení těžby na tento region má pro vládu do konce letošního roku zmapovat komise, v níž budou i starostové z Bystřice a okolních obcí. Na úterním setkání v Bystřici nad Pernštejnem to řekl Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu.

Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem nejen v Česku, ale i ve střední Evropě. Uranová ruda se tam těží 57 let. Někteří starostové řekli, že kvůli uzavření dolu by se v jejich obcích mohla nezaměstnanost skoro zdvojnásobit. Nárůst nezaměstnanosti by mohla o několik let oddálit plánovaná ražba velkého podzemního zásobníku na zemní plyn v sousedství dolu. Nyní se tam provádí geologický průzkum, ale o stavbě soukromý investor ještě definitivně nerozhodl.

Komise k dopadům zavření dolu by se měla poprvé sejít do tří týdnů. Budou v ní mimo jiné i zástupci ministerstev průmyslu a práce, Kraje Vysočina a státního podniku Diamo, pod nějž těžební závod spadá. »Nechceme to dělat od zeleného stolu, ale ve spolupráci se všemi zúčastněnými,« řekl Muřický k jejímu složení. Materiál pro vládu bude zpracován v několika variantách a měl by se zabývat i podmínkami pro přilákání nových investorů do této části Žďárska.

O práci v komisi má zájem i starosta Rožné Libor Pokorný. S pomocí tomuto území podle jeho názoru stát zaspal. »Těch schůzí, porad a jednání bylo několik, bohužel se to nikdy nedostalo dál,« řekl. V Rožné je podle něj z 250 práceschopných mužů zaměstnán v těžebním závodě každý pátý. Nezaměstnanost se v obci už teď pohybuje kolem deseti procent, po uzavření dolu by se mohla dostat na 15 až 18 procent, odhadl.

Lepší dopravní spojení

Podle starosty Rožné by tato část Ždárska potřebovala v první řadě lepší dopravní spojení, hlavně k dálnici D1 u Velkého Meziříčí. V Bystřici je sice průmyslová zóna, ale pozemky pořád nejsou obsazeny. »Pokud tam nemáte kvalitní dopravu, tak vám tam žádný větší investor nepůjde,« míní Pokorný. Uvítal by i zvažované otevření dolu u Brzkova na Jihlavsku. Ruda by se odtud totiž vozila do chemické úpravny rudy u Rožné, podle Diama by tak zůstala asi stovka pracovních míst. Pokud o tom rozhodne vláda, mohla by těžba uranu u Brzkova začít kolem roku 2022. Proti otevření dolu tam ale lidé protestují.

Setkání inicioval hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek. Zúčastnili se ho právě i starostové z obcí kolem Brzkova, kteří uváděli, že na příkladu Bystřicka sledují, jaké problémy by je čekaly po ukončení těžby, která by neměla trvat déle než dvě desetiletí. Velká nezaměstnanost je teď netrápí, kupříkladu v Brzkově se nyní pohybuje kolem 3,6 procenta, uvedl brzkovský starosta Aleš Bořil. »My chceme zachovat čisté životní prostředí, a za tím si stojíme,« řekl. Přínos dvouhodinového jednání vidí Bořil v navázání komunikace s ministerstvy i krajem. Uvedl, že doposud měl informace jen od médií nebo senátorů a poslanců.