Zbývá probrat 200 výzev na vydání majetku církvi
Z téměř 10 000 výzev církví na vydání majetku, které evidují státní instituce, jich zbývají projednat dvě stovky. Více z dosud neprojednaných žádostí přitom tvoří jiné než zemědělské nemovitosti.
Výzev na jejich vydání bylo ale podáno 2172, několikrát méně než výzev na pozemky, jichž úřady evidují 7617. Vyplývá to ze zprávy vládního výboru o průběhu restitucí za poslední čtvrtletí roku 2016. Kvůli »restitucím« se také vedou stovky soudních sporů, které se ovšem často týkají obcí, ne státu. »Očekával bych, že vláda také projedná krácení finančních náhrad za nemovitosti, o které se církve soudí s obcemi a kraji. Vydaný majetek už měl být vydán, nyní je vše už po termínu, už to jen doznívá. U žádostí byla lhůta, na řešení případů bylo ze zákona půl roku, což stejně nikdo nedodržoval,« sdělil našemu listu předseda kontrolního výboru sněmovny Vladimír Koníček (KSČM).
Podle zprávy bylo k danému termínu podáno 26 žalob týkajících se zemědělských nemovitostí, z toho ve dvou věcech bylo o žalobách pravomocně rozhodnuto, 216 žalob bylo podáno v případě jiných věcí než zemědělských nemovitostí; v těchto případech už padlo 23 pravomocných rozhodnutí. V případě, kdy v soudních sporech figuruje stát, jde nejspíš o žaloby proti rozhodnutí pozemkových úřadů, které odmítly majetek vydat.
Vláda by leckde měla snížit finanční náhrady
Nejčastěji se soudní spory týkají žádosti o určení vlastnického práva v případech, kdy původní církevní majetek byl nezákonně převeden ze státu na jiné subjekty, především obce. Od sporů, které se ze stejného důvodu týkaly krajů, církve během loňského roku ustoupily. V případě obcí ale podle České biskupské konference je často třeba až u soudu objasnit, jak se někdejší církevní majetek do vlastnictví obcí dostal, neboť takových možností bylo víc. »Právě zde by vláda měla snížit finanční náhradu, protože za majetek, který neměl být vydáván, dostávají církve náhrady. O to by se měla náhrada pokrátit,« dodal Koníček.
Restituce jsou podle ČBK v poslední pětině procesu vydávání. Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi začal platit před čtyřmi lety, rok měly církve na podání žádostí. Nakonec bylo, jak uvádí poslední zpráva vládního výboru, podáno 9843 výzev na vydání 126 715 zemědělských nemovitostí, 12 241 jiných než zemědělských nemovitostí a 2671 movitých věcí včetně stovek uměleckých děl. Ze sporů o vydávání památek či uměleckých děl jsou nejznámější ty o vydání gotického obrazu Madony z Veveří, jímž se zabýval i Nejvyšší soud, či spor o hrad Bouzov. Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci.
(ku)
Zbývá probrat 200 výzev na vydání majetku církvi
Z téměř 10 000 výzev církví na vydání majetku, které evidují státní instituce, jich zbývají projednat dvě stovky. Více z dosud neprojednaných žádostí přitom tvoří jiné než zemědělské nemovitosti.
Výzev na jejich vydání bylo ale podáno 2172, několikrát méně než výzev na pozemky, jichž úřady evidují 7617. Vyplývá to ze zprávy vládního výboru o průběhu restitucí za poslední čtvrtletí roku 2016. Kvůli »restitucím« se také vedou stovky soudních sporů, které se ovšem často týkají obcí, ne státu. »Očekával bych, že vláda také projedná krácení finančních náhrad za nemovitosti, o které se církve soudí s obcemi a kraji. Vydaný majetek už měl být vydán, nyní je vše už po termínu, už to jen doznívá. U žádostí byla lhůta, na řešení případů bylo ze zákona půl roku, což stejně nikdo nedodržoval,« sdělil našemu listu předseda kontrolního výboru sněmovny Vladimír Koníček (KSČM).
Podle zprávy bylo k danému termínu podáno 26 žalob týkajících se zemědělských nemovitostí, z toho ve dvou věcech bylo o žalobách pravomocně rozhodnuto, 216 žalob bylo podáno v případě jiných věcí než zemědělských nemovitostí; v těchto případech už padlo 23 pravomocných rozhodnutí. V případě, kdy v soudních sporech figuruje stát, jde nejspíš o žaloby proti rozhodnutí pozemkových úřadů, které odmítly majetek vydat.
Vláda by leckde měla snížit finanční náhrady
Nejčastěji se soudní spory týkají žádosti o určení vlastnického práva v případech, kdy původní církevní majetek byl nezákonně převeden ze státu na jiné subjekty, především obce. Od sporů, které se ze stejného důvodu týkaly krajů, církve během loňského roku ustoupily. V případě obcí ale podle České biskupské konference je často třeba až u soudu objasnit, jak se někdejší církevní majetek do vlastnictví obcí dostal, neboť takových možností bylo víc. »Právě zde by vláda měla snížit finanční náhradu, protože za majetek, který neměl být vydáván, dostávají církve náhrady. O to by se měla náhrada pokrátit,« dodal Koníček.
Restituce jsou podle ČBK v poslední pětině procesu vydávání. Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi začal platit před čtyřmi lety, rok měly církve na podání žádostí. Nakonec bylo, jak uvádí poslední zpráva vládního výboru, podáno 9843 výzev na vydání 126 715 zemědělských nemovitostí, 12 241 jiných než zemědělských nemovitostí a 2671 movitých věcí včetně stovek uměleckých děl. Ze sporů o vydávání památek či uměleckých děl jsou nejznámější ty o vydání gotického obrazu Madony z Veveří, jímž se zabýval i Nejvyšší soud, či spor o hrad Bouzov. Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle něj nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci.
(ku)
