Zdraví je tou nejvyšší hodnotou
Ke konci roku patří i určité bilancování. Jako stínová ministryně jste bedlivě sledovala změny, které se uskutečňovaly v resortu zdravotnictví. Jak byste z tohoto pohledu zhodnotila uplynulých dvanáct měsíců? Zdravotnictví v roce 2013 poznamenaly často nekompetentní a programově destruktivní změny prosazené ministerstvem zdravotnictví pod vedením Leoše Hegera z TOP 09 a jeho asociálních pravicových spojenců. S jejich požehnáním pokračoval cílený propad v solidárním systému veřejného zdravotního pojištění v důsledku negativních vlivů hospodářské krize a záměrného dlouhodobého nenavyšování plateb za tzv. státní pojištěnce. Zdravotní pojišťovny tak již vloni vyčerpaly rezervy, které ještě v roce 2009 činily 24 miliard korun. Jen jako částečný krok k nápravě lze hodnotit zvýšení plateb za státní pojištěnce na 787 Kč, tedy o 64 Kč, čímž se do systému veřejného zdravotního pojištění přidá 4,7 mld. Kč. Pravice pokračovala ve vytváření nového zdravotnictví s nálepkou »luxusní zboží« s poplatky a tzv. nadstandardy. Významný vliv na zvýšení nákladů v celém sektoru zdravotnictví mělo zvyšování sazeb DPH, zejména letošní razantní nárůst snížené sazby na 15 procent. Navíc byly pro rok 2013 některé zdravotnické prostředky podle požadavků Evropské komise přeřazeny ze snížené do základní sazby DPH. Dopad zvýšení sazby DPH tak činí pro rok 2013 na celý systém zdravotnictví minimálně 3,8 mld. Kč. Paradoxně se tím vlastně přesouvají solidární veřejné finanční prostředky ze zdravotního systému do státního rozpočtu. Takže z tohoto pohledu jsme se v resortu, který se již několik let potýká s vážnými finančními problémy, žádných pozitivních kroků nedočkali. Která oblast poskytovatelů zdravotní péče byla podle vás letos v nejhorší situaci? Největší problémy zaznamenaly nemocnice, kde došlo ke kulminaci všech pojmenovaných vlivů - systém úhrad za zdravotní péči, sazby DPH a mzdová politika. Lůžková zdravotnická zařízení tak musela čelit významnému propadu příjmů od zdravotních pojišťoven a zároveň vynuceným výdajům v důsledku mzdové politiky, změny sazby DPH a posunu vybraného spotřebního materiálu ze snížené sazby do základní, tj. ze 14 na 21 procent. V roce 2012 doporučilo ministerstvo zdravotnictví na základě výsledků jednání s lékaři po akci »Děkujeme, odcházíme« pokračovat v navyšování platů o 6,25 % lékařům i zdravotnickým pracovníkům. V úhradové vyhlášce ale nebyla žádná kompenzace nárůstů těchto osobních nákladů. Naopak vyhláška pro rok 2013 se projevila jako velmi restriktivní. I podle samotného ministerstva zdravotnictví činily tržby nemocnic od všech zdravotních pojišťoven v prvním pololetí méně než 48,1 % roku 2012. Na alarmující situaci v nemocnicích upozorňovaly také zdravotnické odbory… Ze závěrů Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče vyplývá, že je dopad úhradové vyhlášky, nedávno zrušené Ústavním soudem, minus šest miliard korun. Podle odborů se tak třetina českých nemocnic ocitla před krachem, třetina má obrovské ekonomické problémy a třetina sice funguje, ale postupně je nucena zajišťovat pouze levnější materiály, pomůcky a léky. Prodlužují se lhůty na vyšetření, operace a hospitalizace. Snižuje se počet personálu na minimum a celkově se zhoršují i podmínky pro zaměstnance. Závazky nemocnic po lhůtě splatnosti pak přesahují 6,5 mld. korun. Nemocnice na počátku roku 2014 zcela jistě negativně postihne výpadek příjmů ze stokorunového poplatku za den pobytu v nemocnici zrušeného rozhodnutím Ústavního soudu. Tady je bezpodmínečně nutná kompenzace 2,1 mld. korun vybraného ročně za poplatky v nemocnici prostřednictvím zvýšených úhrad od zdravotních pojišťoven. Kromě nemocnic ale bylo letos poměrně často slyšet také lázeňská zařízení. V čem byl hlavní problém jejich nespokojenosti? Na lázeňskou léčebně-rehabilitační péči dopadla téměř likvidačně nová Hegerova vyhláška – indikační seznam. V některých lázeňských zařízeních došlo k poklesu pacientů až o polovinu. Dvoje lázně dokonce úplně zanikly a unikátní dětská léčebna Vesna ve státních Janských Lázních se stále potýká s velkými problémy. Důvodů poklesu pacientů je samozřejmě několik. Kromě toho, že lékaři nemohli nebo neuměli indikovat potřebnou lázeňskou péči podle nových pravidel, zhoršila se i ekonomická situace občanů ČR a další mají obavy ze ztráty zaměstnání, proto si už nemohou lázně prostě dovolit. Nelze ale opominout ani fakt, že jsou více využívány i nové medicínské postupy a ambulantní způsoby léčby. Jste také členkou Správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Jakými problémy jste se museli letos zabývat nejvíce? Samostatnou kapitolu roku 2013 představoval pokračující úporný boj o ovládnutí naší největší zdravotní pojišťovny ze strany TOP 09. Byla to především pokračující kauza IZIP, která výrazně poškodila VZP. Ta v důsledku předešlých špatných rozhodnutí a působení politiků ODS Miroslava Ouzkého a Milana Cabrnocha zaplatila 1,8 mld. korun za nefunkční projekt elektronických zdravotních knížek a nadále řeší problém nezbytného elektronického Portálu. VZP kvůli neblahému »působení« ministerstva zdravotnictví, kauze typu Protonové centrum či dryáčnickým metodám přetahování klientů ze strany např. Vojenské zdravotní pojišťovny přišla o určitou část svých klientů. Stále ale zůstává významným a hlavně stabilním hráčem na poli veřejného zdravotního pojištění, hradí zdravotní péči za šest milionů pojištěnců a není tajemstvím, že to je právě VZP, která platí za své pacienty v nemocnicích v průměru nejvyšší částky. Co Soňa Marková popřála občanům do nového roku? Čtěte v pátečních tištěných Haló novinách. Jana DUBNIČKOVÁ
